O důležitosti rovnováhy mezi pracovním a osobním životem...

 

Jak zjednodušit papírování: Efektivní ošetřovatelská dokumentace pro moderní sestry

Zdravotnická dokumentace, to je výzva, se kterou se jako sestry neustále potýkáme. Je jasné, že zdravotnická dokumentace hraje v naší práci důležitou roli. Jedna z mých bývalých vrchních sester vždycky říkala - "dokumentaci píšeš pro prokurátora, dej si na ní záležet, může ti zachránit zadek." Jiná vrchní sestra zase říkala: "Co je psáno, to je dáno - co nezapíšeš, jako bys neudělal:" V obou výrocích je hluboká pravda. Jenže... Je důležité, aby se nestalo, že vám dokumentace začne přerůstat přes hlavu... Pojďme se zamyslet nad tím, kdy je zdravotnická dokumentace efektivní a kdy už její vedení negativně ovlivňuje samotnou práci u lůžka pacienta. 

Důležitost řádného vedení zdravotnické dokumentace...

To, že jako sestra vedu zdravotnickou dokumentaci je věc, kterou si člověk nesmí brát úkorně. Povinnost vést zdravotnickou dokumentaci vyplývá z vyhlášky č. 279/2020 Sb. Dokumentace je také důležitá jako zdroj informací o stavu pacienta, kontinuitě péče, či jednotlivých ošetřovatelských intervencích. Dá se říci, že správně vedená dokumentace je jednou z klíčových součástí vedení špičkové péče. Je to vlastně takový deník naší práce – zachycuje vše od zdravotního stavu pacienta po léčebné, ošetřovatelské, plány. A navíc, v případě sporů je to náš nejlepší obránce. Takže, ačkoliv to může být někdy otrava, pečlivá dokumentace je naším spojencem v poskytování bezpečné a efektivní péče. 

Jako sestry přicházíme do kontaktu se třemi základními typy dokumentace. Jde o dokumentaci lékařskou, ošetřovatelskou a provozní. Dokumentace se v některých aspektech liší jednak podle nemocnice, ale některá její specifika se různí i podle oddělení.  

Nevím, jak je to u vás, ale mým základním denním chlebem je zpracování a čtení dekurzů. Pro každou sestru je velmi důležité umět v dekurzu číst. Jedná se o záznam, který obsahuje důležité informace o pacientovi, jeho aktuálním zdravotním stavu, léčbě a plánech péče. Je to právě dekuz, ve kterém se může objevit celá řada nejasností i chyb. Je to právě plně kvalifikovaná sestra, která umí s dekurzem pracovat a případné nejasnosti a chyby odhalit.

Co se ošetřovatelské dokumentace týče, tak jakýmsi pilířem je denní hlášení, ošetřovatelská anamnéza, epikrýza a různé typy záznamů, jako je záznam fyziologických funkcí, příjmu a výdeje tekutin a další, dle specifikace oddělení. To všechno jsou dokumenty, které nám dávají dobý, ucelený obrázek jednak o vývoji stavu pacienta a také o tom, jaké kroky jsme v péči o pacienta podnikali my - pacienti. 

Nedílnou součástí práce sestry je také dokumentace provozní. Ta slouží k zajištění a dokumentaci kontinuity provozu zdravotnického pracoviště. Záznam o předání směny, Technická dokumentace oddělení, provozní řád atd. To všechno patří k administrativní části práce sestry. Ačkoliv není pochyb o tom, že mít "pořádek v papírech" je důležité, není také na druhou stranu pochyb o tom, že čeho je moc, toho je příliš. 

Když nám papíry přerostou přes hlavu...  

Administrativa na oddělení musí být účelná a v prvé řadě nesmí bránit efektivnímu poskytování péče pacientovi. Obzvlášť v poslední době se setkáváme s velkým nárůstem dokumentace, a to zejména z důvodu forenzních. To je v době milionových žalob sice pochopitelné, ale zase na druhou stranu, přehršel dokumentace vede k jejímu znepřehlednění, zmatení a v nejhorších případech k ohrožení péče. 

Četné výzkumy ukázaly, že přebujelá administrativa může vést k vyhoření a snížení kvality péče, což je pro nikoho dobré. Když jsme přeplněni administrativou, můžeme přehlédnout důležité detaily v péči o pacienty nebo se cítit frustrovaní a unavení. A to ještě nemluvíme o tom, jak to může ovlivnit naše zdraví a pohodu. Je čas to změnit!

Tipy pro účelnou a přiměřenou ošetřovatelskou dokumentaci...

1.Stanovte pravidla hry: Mějte jasné, co a jak zapisovat. Standardizace je klíčem k efektivitě. Neztrácejte čas zapisováním nepodstatných informací.

2. Zaměřte se na podstatu: Zapisujte jen to, co je opravdu důležité. Méně je někdy více. Nezatěžujte sebe ani pacienty nadbytečnými detaily.

3.Technologie je naše kamarádka: Využívejte elektronické systémy, které vám ušetří spoustu času a námahy. Moderní software může výrazně zjednodušit proces dokumentace.

4.Vzdělávání je zábava: Udržujte se v obraze o nejnovějších trendech a technologiích v dokumentaci. Aktualizujte své znalosti a dovednosti.

5.Řekněte duplicitě Sbohem: Zbavte se zbytečných opakování v dokumentaci. Duplicitní záznamy nejen zvyšují zátěž, ale mohou vést k chybám.

6.Buďte součástí změny: Vaše nápady na zlepšení jsou vítány a potřebné. Zapojte se do diskusí a navrhujte změny, které mohou zlepšit procesy.

7. Kontrola, Kontrola, Kontrola: Ujistěte se, že vaše dokumentace je vždy na špičkové úrovni. Pravidelné kontroly a revize mohou odhalit a opravit chyby.

8.Plánování je polovina úspěchu: Naučte se efektivně plánovat a prioritizovat. Organizace práce může výrazně snížit administrativní zátěž.

9.Podpora je klíčová: Mějte k dispozici potřebné zdroje a podporu pro vaši práci. Nebojte se požádat o pomoc nebo dodatečné školení nebo informace.

Pamatujte, že účelná a přiměřená dokumentace není jen o splnění formálních požadavků, ale o poskytování nejlepší možné péče našim pacientům. Je to o vyvážení mezi potřebou zaznamenávat a schopností poskytovat soucitnou a efektivní péči. Buďme moudří v tom, jak dokumentujeme, a nezapomínejme, že naším hlavním cílem je vždy péče o pacienta.

4:1 - poměr, který zachraňuje životy...

Lepší pracovní prostředí, lepší péče: Význam pracovního prostředí na EMERGENCY"

Nová studie odhaluje alarmující souvislosti mezi pracovním prostředím sester na pohotovostních odděleních a kvalitou péče o pacienty, bezpečností a spokojeností sestry s prací. Ve výzkumu 221 nemocnic v New Yorku a Illinois, založeném na odpovědích 746 sester z pohotovostních oddělení a 6932 sester z lůžkových oddělení, se ukázalo, že 58 % sester z pohotovostních oddělení trpí vysokou mírou vyhoření, 39 % není spokojeno se svou prací a 27 % uvažuje o změně zaměstnání v následujícím roce. Zjištění ukazují, že sestry v nemocnicích s lepším pracovním prostředím mají menší pravděpodobnost negativního hodnocení kvality péče a bezpečnosti a jsou méně náchylné k vyhoření a nespokojenosti v práci. Tato studie zdůrazňuje důležitost zaměření na organizační opatření pro zlepšení pracovního prostředí a personálního obsazení pro zlepšení výsledků pro pacienty i zdravotnický personál. 

Článek vznikl ve spolupráci s:

Úvod...

V dynamickém světě zdravotní péče, zejména na odděleních EMERGENCY, hrají zdravotní sestry klíčovou roli. Nedávná studie přinesla zásadní poznatky o tom, jak pracovní prostředí na těchto odděleních ovlivňuje kvalitu péče a spokojenost sester. Tento článek se zaměřuje na důležité aspekty této studie a její význam pro zdravotní sestry.

Výzkum a jeho zjištění...

Studie, která proběhla ve 221 nemocnicích v New Yorku a Illinois, zahrnovala odpovědi od 746 sester pracujících na odděleních pohotovosti a 6932 sester z jiných oddělení. Zjištění ukázala, že 58 % sester na pohotovostních odděleních hlásilo vysokou míru vyhoření, 39 % bylo nespokojených se svým zaměstnáním a 27 % uvažovalo o změně práce během následujícího roku.

Vliv pracovního prostředí...

Jedním z klíčových zjištění bylo, že kvalita pracovního prostředí má výrazný dopad na kvalitu poskytované péče a spokojenost sester. Sestry pracující v nemocnicích s dobrým pracovním prostředím měly nižší pravděpodobnost vyhoření, nespokojenosti s prací a záměru opustit zaměstnání oproti těm v nemocnicích s nedostatečným prostředím.

Důležitost organizačních řešení...

Studie zdůrazňuje potřebu zaměřit se na organizační řešení, jako je zlepšení personálního obsazení a pracovního prostředí. To prokazatelně vede ke zlepšení výsledků péče o pacienty a ke spokojenosti zdravotnického personálu. Kvalitní pracovní prostředí nejenže zlepšuje kvalitu péče, ale také přispívá ke snížení míry vyhoření.

Závěr...

Závěrem lze říci, že zlepšení pracovního prostředí na pohotovostních odděleních má přímý dopad nejen na kvalitu péče, ale i na spokojenost a zdraví zdravotních sester. Tato studie poskytuje důležité poznatky pro zdravotní sestry a vedení nemocnic a zdůrazňuje potřebu prioritizace a investic do kvalitního pracovního prostředí pro podporu zdraví a pohody zdravotníků.

Zdroj: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1002/emp2.13040

Vliv ošetřovatelského personálního obsazení na pooperační úmrtnost: Co by měla každá sestra vědět

Výzkumy ukazují, že existuje přímá souvislost mezi počtem zdravotních sester na oddělení a úmrtností pacientů po operacích. Když je personální obsazení nedostatečné, zvyšuje se riziko, že některé nezbytné ošetřovatelské úkony zůstanou neprovedeny, což může mít fatální následky pro pacienty. V tomto článku se podíváme na výsledky studie RN4CAST z let 2009-2011, která se zaměřila právě na tuto problematiku.

Souvislost mezi personálním obsazením a úmrtností...

Studie analyzovala data od 422 730 chirurgických pacientů z 300 nemocnic v 9 zemích a kombinovala je s údaji o 26 516 registrovaných zdravotních sestrách. Výsledky ukázaly, že existuje významná souvislost mezi počtem zdravotních sester na oddělení a úmrtností pacientů do 30 dnů od přijetí.

Neprovedená ošetřovatelská péče jako klíčový faktor...

S každým dalším pacientem, který připadá na jednu zdravotní sestru, a s každým 10% nárůstem v neprovedené ošetřovatelské péče pacientovi, se zvyšuje riziko úmrtí pacienta o 7% resp. 16%. Neprovedená ošetřovatelská péče se tak jeví jako významný prediktor úmrtnosti.

Význam měření neprovedené péče...

Analýzy podporují hypotézu, že neprovedená ošetřovatelská péče zprostředkovává vztah mezi personálním obsazením a rizikem úmrtnosti pacienta. Měření neprovedené péče by tak mohlo sloužit jako "včasný varovný" ukazatel vyššího rizika špatných výsledků péče o pacienta.

Závěr...

Pro sestry je klíčové si uvědomit význam dostatečného personálního obsazení a neustále se snažit o zajištění kvalitní péče pro všechny pacienty. Nedostatek personálu a neprovedená ošetřovatelská péče jsou faktory, které mohou výrazně ovlivnit výsledky léčby a bezpečnost pacientů. Je naší odpovědností jako odborníků v oblasti zdravotní péče pracovat na tom, abychom tuto problematiku neustále zlepšovali a zajistili tak nejlepší možnou péči pro naše pacienty.

Zdroj:

BALL, Jane E., BRUYNEEL, Luk, AIKEN, Linda H., SERMEUS, Walter, SLOANE, Douglas M., RAFFERTY, Anne Marie, LINDQVIST, Rikard, TISHELMAN, Carol, GRIFFITHS, Peter. Post-operative mortality, missed care and nurse staffing in nine countries: A cross-sectional study. International Journal of Nursing Studies. 2018, 78, 10-15. ISSN 0020-7489. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.ijnurstu.2017.08.004

Foto: Pexels/Anna Shvets

Je ve vaší nemocnici podpůrné pracovní prostředí?

Co znamená pojem "podpůrné pracovní prostředí" a proč se vyplatí usilovat o něj? V situaci nedostatku zdravotních sester v nemocnici je důležité vytvářet takové podmínky, které podporují stabilitu a odolnost členů zdravotnického týmu. Představíme několik strategií, jak zlepšovat pracovní prostředí pro zdravotní sestry, a tím podpořit úspěšné zvládání stresu a zátěže spojené s jejich povoláním.

Vytváření podpůrného pracovního prostředí... 

Podpůrné pracovní prostředí, ve kterém se sestry cítí dobře a jsou schopny efektivně zvládat stres zahrnuje: Otevřenou komunikaci mezi vedením a zaměstnanci, vzájemné naslouchání, možnost profesního růstu a vzdělávání, spravedlivé rozdělení pracovní zátěže - flexibilita a vzájemná výpomoc dle možností, uznání a ocenění práce (nejen finanční), podpora týmové spolupráce a kultury vzájemné pomoci, spolupráce a sounáležitosti - tedy nerozdělování týmů na my a oni (sestry-lékaři atp.).

Sestry by měly mít možnost úzce spolupracovat s lékaři, fyzioterapeuty a dalšími členy zdravotnického týmu. Všechny strany pracovního procesu by navzájem měly znát potřeby a možnosti a kapacity kolegů, které jsou nutné při plnění jednotlivých úkolů. Vzájemná podpora a sdílení napomáhají zvládat stres a zátěž, které s sebou nese například nedostatek personálu.

Otevřená komunikace...

Můžete se svými nadřízenými i kolegy sdílet své názory bez toho, abyste se báli zesměšňování, odmítání či nepřiměřené kritiky? V podpůrném pracovním prostředí je důležitá otevřená a transparentní komunikace. Její podpora by měla být součástí firemní kultury. Otevřená komunikace je jedním z klíčových prvků podpůrného pracovního prostředí a má několik důležitých důvodů:

Otevřená komunikace umožňuje zaměstnancům sdílet své obavy, nápady a problémy. Tímto způsobem mohou být potíže identifikovány a řešeny dříve, než se stanou vážnými. Když lidé otevřeně komunikují, lépe rozumějí svým kolegům a jejich názorům. To vede k lepší týmové dynamice a efektivnější spolupráci. Zaměstnanci, kteří mají pocit, že mohou otevřeně mluvit a že jejich názory jsou vyslyšeny, se často cítí více zapojeni do své práce a jsou spokojeni s pracovním prostředím. Otevřená komunikace podporuje sdílení nápadů a názorů, což může vést k novým a inovativním řešením. Otevřená komunikace může pomoci vyřešit nedorozumění a konflikty, což vede k silnějším a zdravějším vztahům mezi zaměstnanci.

Když vedoucí pracovníci komunikují otevřeně o rozhodnutích a strategiích společnosti, vytváří to atmosféru transparentnosti. Zaměstnanci, kteří rozumějí důvodům za rozhodnutími, jsou pravděpodobněji důvěřivější a loajálnější k organizaci.

V podstatě otevřená komunikace vytváří základ pro silné a zdravé pracovní prostředí, kde se všichni cítí ceněni, respektováni a zapojeni. Je to nezbytné pro budování kultury, která podporuje růst, inovace a spokojenost zaměstnanců.

Pravidelné školení a vzdělávání... 

Pravidelná účast na společných školeních a vzdělávacích programech pomáhá zdravotním sestrám rozvíjet své dovednosti, zlepšovat svou práci a zvyšovat odolnost vůči stresu. Školení by měla být zaměřena na efektivní komunikaci, řešení konfliktů, zvládání stresu a další klíčové kompetence. Takovýchto akcí by se však neměly účastnit jen sestry a nebo jen lékaři atd. Důležité je právě to slovo "společné".

Péče o duševní zdraví a pohodu... 

Nemocnice by měly zajistit dostupnost psychologické podpory a poskytnout zaměstnancům možnost konzultace s odborníky. Navíc je důležité povzbuzovat zdravotní sestry k aktivnímu vyhledávání podpory od kolegů a rodiny, stejně jako k využívání technik pro zvládání stresu a relaxaci.

Flexibilní pracovní doba... 

Poskytnutí flexibilní pracovní doby a možnosti přizpůsobení směn umožňuje zdravotním sestrám lépe skloubit práci s osobním životem. Flexibilita v pracovní době může vést k lepšímu zvládání stresu a vyšší odolnosti v zátěži.

Tento článek vám přináší:

Důvěra a respekt...

Vzájemná důvěra a respekt jsou základními pilíři úspěšného fungování zdravotnických týmů. V prostředí, kde každá sekunda může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí, je nezbytné, aby si zdravotníci navzájem důvěřovali a respektovali své kolegy bez ohledu na jejich pozici nebo specializaci. Důvěra mezi kolegy umožňuje rychlé a efektivní rozhodování, protože každý člen týmu ví, že se může spolehnout na své kolegy a jejich odborné znalosti. Respekt je zase klíčový pro udržení pozitivního a podporujícího pracovního prostředí, kde se všichni cítí ceněni a uznáváni za svůj přínos. Stejně tak je důležité udržovat vzájemný respekt a důvěru mezi nadřízenými a podřízenými pracovníky. Nadřízení by měli být vzorem a podporovat otevřenou komunikaci, zatímco podřízení by měli mít důvěru v rozhodnutí svých nadřízených a vědět, že jejich názory a pocity jsou respektovány. Vzájemná důvěra a respekt tak vytvářejí základ pro silné a kohezivní zdravotnické týmy, které mohou efektivně reagovat na výzvy a poskytovat vynikající péči pacientům.

Podpora a pomoc... 

V podpůrném pracovním prostředí by měli být zaměstnanci povzbuzováni a podporováni, ať už se jedná o pomoc s pracovními úkoly, profesní rozvoj nebo osobní problémy. Důležitá je zejména vzájemná podpora a pomoc mezi členy zdravotnického týmu. Když se členové týmu navzájem podporují a pomáhají si, mohou rychleji a efektivněji reagovat na potřeby pacientů. Vzájemná pomoc může zahrnovat sdílení odborných znalostí, zkušeností nebo jednoduše asistence při náročných úkolech.

Pokud si lidé na oddělení navzájem pomáhají a podporují se, může to vést ke snížení výskytu chyb. Všichni víme, jak závažné důsledky může mít chyba ve zdravotnictví. A řekněme si jek to je, nikdo není bezchybný.

Práce v zdravotnictví je často emocionálně náročná. Vzájemná podpora může pomoci zdravotníkům zvládat stres, vyrovnávat se s traumatickými situacemi a regenerovat se po náročných směnách. Vzájemná pomoc a podpora posilují týmovou dynamiku a soudržnost. Když se členové týmu cítí podporováni svými kolegy, je pravděpodobnější, že budou efektivně spolupracovat a dosahovat lepších výsledků.

Závěrem...

Pracovní prostředí, kde panuje vzájemná podpora a respekt, může zvýšit morálku a spokojenost zaměstnanců. Když se zaměstnanci cítí ceněni a podporováni, je pravděpodobnější, že budou loajální k organizaci a budou se cítit spokojeni ve své práci.

Zdroje:

(1) World Health Organization. (2019). Burn-out an "occupational phenomenon": International Classification of Diseases. Retrieved from https://www.who.int/news/item/28-05-2019-burn-out-an-occupational-phenomenon-international-classification-of-diseases

(2) West, M. A., & Lyubovnikova, J. (2012). Real Teams or Pseudo Teams? The Changing Landscape Needs a Better Map. Industrial and Organizational Psychology, 5(1), 25-28.

(3) Galletta, M., Portoghese, I., D’Aloja, E., Mereu, A., Contu, P., Coppola, R. C., & Campagna, M. (2017). Relationship between job burnout, psychosocial factors and health care-associated infections in critical care units. Intensive and Critical Care Nursing, 40, 66-75.

(4) Drury, V., Craigie, M., Francis, K., Aoun, S., & Hegney, D. G. (2014). Compassion satisfaction, compassion fatigue, anxiety, depression and stress in registered nurses in Australia: Phase 2 results. Journal of Nursing Management, 22(4), 519-531.

(5) Härmä, M. (2006). Workhours in relation to work stress, recovery and health. Scandinavian journal of work, environment & health, 32(6), 502-514.

Foto: Fernando Zhiminaicela/Pixabay

Významní muži v ošetřovatelství: Len Bowers - Muž, který změnil tvář psychiatrického ošetřovatelství.

V našem seriálu "Významní muži v ošetřovatelství" se dnes zaměříme na jednu z nejvýznamnějších postav v oblasti akutní péče o duševní zdraví - profesora Lena Bowerse. Jeho přístup k péči získal celosvětovou popularitu a jeho model Safewards je široce přijímán jak ve Velké Británii, tak po celém světě.

Len Bowers se narodil a vyrůstal ve Velké Británii, kde si vybudoval svou kariéru v oblasti ošetřovatelství. Před svým odchodem do důchodu působil jako profesor psychiatrického ošetřovatelství na King's College London Institute of Psychiatry, Psychology and Neuroscience. 

Bowers je skromný ohledně svého přínosu a říká, že jeho model "Safewards" je postaven na práci mnoha sester a akademiků zapojených do jeho výzkumu. Nicméně, není pochyb o tom, že právě prof. Bowers byl hnací silou za tímto přístupem.

Model Safewards: Revoluce v péči o duševní zdraví

Model Safewards, který Bowers vytvořil, je komplexní přístup k organizaci a poskytování zdravotnických služeb s cílem snížit počet konfliktních situací během interakcí s pacienty. Tento model identifikuje šest domén, které mají klíčový vliv na vznik konfliktu: 

1. Doména personálu nebo vnitřního řádu oddělení

(Zde hovoříme o tom, jak se personál vyrovnává s vlastními pocity. Je to také o tom, jak si členové týmu vzájemně pomáhají, aby byli konzistentní při stanovování a dodržování pravidel a jak konzistentní jsou při uspokojování potřeb pacientů.

To se také odráží v tom, kolik každodenní rutiny na oddělení je zaměřeno na trávení času s pacienty a péči o jejich potřeby. Obnáší to i zajištění čistého a uklizeného prostředí.)

2. Doména prostředí

(Čím lépe oddělení vypadá, co se týče kvality nábytku, vybavení a dekorace interiéru, tím pohodlněji se pacienti cítí a tím méně dochází ke konfliktům. Oddělení, která jsou přehledná, s minimem skrytých prostor jsou obecně bezpečnější. Tato doména také zahrnuje docílení smysluplné rovnováhy mezi potřebou dohledu nad pacienty a potřebou zajištění soukromí.)

3. Doména mimo nemocnici

(Oddělení nejsou odříznutá od světa. Na pacienty mají vliv i události a lidé mimo oddělení. Finanční tíseň, spory či obavy o rodinu a přátele nezmizí s přijetím na oddělení. Drogy a alkohol jsou snadno dostupné mimo nemocnici u pacienta na propustce, nebo když uteče. Pacienti jsou si také neustále vědomi, že dříve nebo později oddělení opustí a vrátí se do běžného života.)

Tento článek vám přináší:

4. Doména komunita pacientů 

(Stejně jako oddělení nejsou imunní vůči dění mimo oddělení, nejsou pacienti imunní vůči sporům s ostatními pacienty. Může dojít k citově vyhroceným situacím a konfliktům mezi pacienty)

5. Doména charakterových rysů pacienta

(Charakterové rysy pacienta, které mohou častěji vyvolat konflikt, spadají do 3 skupin:

1. Řada možných příznaků, jako paranoia nebo halucinace.

2. Pacienti, kteří mají potíže ztotožnit se s jinými lidmi.

3. Věk, pohlaví, diagnóza, kde pacienti žijí atd. Jisté typy konfliktu jsou častější u různých skupin. Např. mladí muži častěji utíkají z péče než jiné skupiny.)

6. Doména regulačního rámce

(Jak personál, tak pacienti jsou vázáni právními a manažerskými předpisy. Mnoho nemocničních předpisů je psáno tak, aby zajistilo, že všechna oddělení se budou držet stejných pravidel. Tato doména dává personálu značnou pravomoc nad pacienty, ale také značnou zodpovědnost.)

Model Safewards poskytuje komplexní rámec pro pochopení a řízení konfliktů a omezování v psychiatrickém prostředí. Jeho cílem je vytvořit bezpečnější a efektivnější prostředí pro pacienty i zaměstnance.

Inspirace pro další generace

Profesor Bowers je skvělým příkladem toho, jak muži mohou hrát klíčovou roli v ošetřovatelství a jak mohou přispět k vývoji a inovacím v oboru. Jeho práce na model

u Safewards přinesla revoluční změny v péči o duševní zdraví a inspirovala mnoho dalších ošetřovatelů a ošetřovatelek po celém světě.

Len Bowers je muž, který se nezalekl výzev a překážek, které mu život postavil do cesty. Jeho příběh je příběhem odhodlání, odvahy a neúnavného úsilí o zlepšení péče o duševní zdraví. Jeho práce a odkaz zůstávají inspirací pro všechny, kteří se rozhodnou vstoupit do světa ošetřovatelství.

Profesor Len Bowers je důkazem toho, že muži mohou a mají hrát klíčovou roli v ošetřovatelství. Jeho příběh je připomínkou toho, že ošetřovatelství je obor, který potřebuje a oceňuje příspěvky mužů. Jeho práce a odkaz budou inspirovat další generace mužů, kteří se rozhodnou pro kariéru v ošetřovatelství.

V našem seriálu "Významní muži v ošetřovatelství" budeme pokračovat v představování mužů, kteří přispěli k ošetřovatelství a kteří jsou inspirací pro všechny, kteří se rozhodnou pro tuto náročnou, ale nesmírně odměňující kariéru. Příště se podíváme na dalšího významného muže v ošetřovatelství, takže se nezapomeňte vrátit pro další inspirující příběhy.

Zdroj a další informace: https://www.safewards.net

Foto: LinkedIn/Len Bowers

Charta ICN za změnu 2023...

Mezinárodní rada sester (ICN) nedávno vydala dokument, který se nazývá Charta ICN za změnu. Přiznám se, když jsem těch 42 stran textu začal číst, neměl jsem valná očekávání. Velice rychle jsem změnil názor. Je tam všechno! A všechno je to vypolstrováno vědeckými důkazy. Jak je na tom ošetřovatelství v roce 2023? Co sestry trápí? Jak zlepšit postavení a pracovní spokojenost sester? V následujících 10 bodech je souhrn Charty pro změnu. Celou chartu si můžete přečíst tady...

1) Ochrana ošetřovatelství a investice do ošetřovatelské profese jako cesta k rekonstrukci zdravotnických systémů, naplnění cílů udržitelného rozvoje a zajištění všeobecné dostupnosti zdravotní péče pro lepší globální zdraví. Cenění si zdraví a zdravotní péče a uznání skutečnosti, že jsou investicí, nikoliv nákladem. Přijetí závazků k investicím, aby bylo nadále možné poskytovat péči zaměřenou na člověka všem bez rozdílu. 

2) Bezodkladné řešení situace a zlepšení podpory v oblasti kvality života sester zajištění m bezpečných a zdravých pracovních podmínek a respektováním práv sester. Nastavení systémů, které zaručí bezpečnou úroveň personálního zajištění. Zavedení ochranných opatření proti násilí a rizikům na pracovišti a implementace a vynucování mezinárodních pracovních norem ohledně práv sester na práci v bezpečném a zdravém prostředí, které podporuje jejich práci a zajišťuje jim ochranu ochranu fyzického i duševního zdraví. 

3) Příprava strategií pro nábor a udržení sester s cílem vyřešit nedostatek pracovní síly. Zlepšení pracovních podmínek sester, tedy zajištění spravedlivé a důstojné mzdy a zaměstnaneckých výhod a vytváření příznivého pracovního prostředí, kde se naslouchá názorům sester a kde mají vše potřebné k tomu, aby mohly svou práci vykonávat bezpečně, efektivně a účelně. Financování profesní správy a aktivit, vedoucích k uznání přínosu sester a jejich dalšímu rozvoji bez ohledu na zvolenou profesní dráhu.

4) Příprava, realizace a financování celonárodního plánování pracovní síly v ošetřovatelství tak, aby byla země schopná naplnit budoucí poptávku po sestrách z řad domácích pracovníků. Sladění využívaných zdrojů k podpoře stability pracovní síly, zajištění základních zdravotních služeb, boji s nezaměstnaností, a udržení zaměstnanců. Pokud dochází k mezinárodní migraci pracovníků, pak tato probíhá eticky a transparentně, je monitorována, je rovnou měrou přínosná pro  vysílající i přijímající zemi a respektuje práva jednotlivých sester. Probíhá plánování a monitorování pracovní síly napříč celým kontinuem péče.  

5) Investice do kvalitních akreditovaných ošetřovatelských vzdělávacích programů, které budou připravovat nové sestry, a do pokročilých možností kariérního rozvoje pro stávající sestry. Příprava studijních plánů, které zajistí, že absolventky a absolventi budou mít potřebné dovednosti, kompetence a sebevědomí na řešení neustále se měnících zdravotních potřeb komunit, a podpora kariérního rozvoje všeobecných sester na sestry specialistky a sestry s rozšířenými kompetencemi.

6) Umožnění práce sester v plném rozsahu činností posílením a modernizací regulace a investicemi do rozšíření kompetencí sester a do modelů péče, vedené sestrami. Reorientace a integrace zdravotnických systémů a jejich zaměření na veřejné zdraví, podporu zdraví a prevenci v rámci primární zdravotní péče a na komunitní, domácí a na pacienta zaměřenou péči.

7) Uznání ocenění dovedností, vědomostí, atributů a odbornosti sester. Respektování a podpora sester v roli zdravotníků, vědců, výzkumníků, pedagogů a vedoucích pracovníků. Zapojení sester do rozhodování v otázkách zdravotní péče na všech úrovních. Podpora a investice do kultury, kde jsou sestry brány jako rovnocenní partneři a kde se cení významný přínos ošetřovatelské profese kvalitnímu zdravotnictví.

8) Aktivní a smysluplné zapojení národních asociací sester, které reprezentují zkušenosti a důvěryhodnost ošetřovatelské profese, jako významných profesních partnerů do všech aspektů politiky, poskytování péče a vedení ve zdravotnickém a sociálním sektoru. Navazování partnerské spolupráce na místí, národní i globální úrovni.  

9) Ochrana zranitelných skupin, dodržování a respektování lidských práv, rovnosti žen a mužů a sociální spravedlnosti. Budování zdravotnických systémů a stylů poskytování zdravotní péče, které jsou založené na ošetřovatelské etice., s cílem zajistit všem rovný přístup k nediskriminující péči zaměřené na člověka a založené na lidských právech bez rizika upadnutí do finanční tísně.

10) Jmenování sester do vedoucích rolí ve všech zdravotnických organizacích a ve vytváření vládní politiky. Posílení vedoucích rolí sester napříč zdravotnickým systémem a vytvoření a udržení vedoucích pozic pro sestry všude tam, kde jsou nejvíc potřeba.

Závěrem...

Takže, co si z toho všeho vzít? Chartu Mezinárodní rady sester lze považovat za jakousi mapu na cestě k lepšímu zdravotnictví. Nejde jen o nás, jde o všechny – pacienty, lékaře, a celou společnost. Aby to fungovalo, potřebujeme, aby nás někdo konečně bral vážně. Potřebujeme investice do našeho vzdělání, do našich pracovních podmínek a do našeho postavení ve zdravotnictví....

POLEMIKA: Nemocnice - Skladiště společenských problémů?

V poslední době se čím dál tím více nemocnice stávají místem, kde se řeší společenské problémy, které by neměly být jejich odpovědností. Všeobecné sestry, lékaři a další zdravotníci čelí stále častějším návštěvám opilců a narkomanů, kteří jsou přivezeni policií přímo z ulice. 

Tito pacienti často představují vážné riziko nejen pro sebe, ale i pro personál a ostatní pacienty. Agresivní chování, potenciální infekční onemocnění a nedostatečné hygienické návyky těchto pacientů zvyšují tlak na již tak přetížený zdravotní systém.

Problém však není jen v tom, že nemocnice musí čelit těmto náročným situacím. Skutečným problémem je, že nemocnice často nemají dostatečné prostředky a personální vybavení k tomu, aby mohly těmto pacientům poskytnout adekvátní péči a zároveň chránit svůj personál a ostatní pacienty.

Je třeba se ptát, proč je tato situace považována za normální? Proč je odpovědnost za řešení společenských problémů, jako je alkoholismus a drogová závislost, svěřena nemocnicím, které jsou již tak pod tlakem? 

Nemocnice by měly být místem, kde se lidé léčí a zotavují, nikoli místem, kde se řeší společenské problémy. Je třeba, aby se vláda a místní orgány začaly vážně zabývat tím, jak lépe řešit problémy s alkoholem a drogami, a poskytovaly adekvátní podporu a zdroje nemocnicím, které čelí těmto výzvám.

Je čas, aby se tato situace začala řešit na všech úrovních - od vlády až po místní orgány. Nemocnice by měly být místem léčby a uzdravení, nikoli místem, kde se řeší společenské problémy. Co vy na to? 

(foto: Pexels)

Jak získat a udržet dostatečný počet zdravotních sester: 7 klíčových strategií

V dnešním rychle se měnícím zdravotnickém prostředí je získávání a udržení kvalifikovaných sester klíčové pro úspěch jakékoliv zdravotnické instituce. Zde je sedm strategií, které mohou pomoci...

1. Zaměřte se na kulturu péče...

Kultura péče a ocenění je klíčová pro udržení a nábor sester. To znamená vytváření prostředí, které podporuje profesní růst, poskytuje flexibilitu v rozvrhu a ukazuje, že zdravotnická instituce se opravdu stará o své zaměstnance. Když se sestry cítí oceněné a podporované, jsou pravděpodobněji spokojené se svou prací a méně pravděpodobné, že odejdou. To může zahrnovat pravidelné ocenění výkonu, týmové aktivity pro budování soudržnosti a poskytování konstruktivní zpětné vazby.

2. Investujte do vzdělání...

Mnoho mladých sester je dychtivých se učit. Poskytnutí možností pro pokračující vzdělání a certifikaci může být silným nástrojem pro nábor a udržení sester. To může zahrnovat nabídku školení na pracovišti, podporu pro další studium nebo dokonce pomoc s placením školného. Instituce mohou také vytvářet partnerství s místními univerzitami a vysokými školami, aby poskytly sestrám příležitosti pro další vzdělání a rozvoj.

3. Vytvořte konkurenceschopné balíčky kompenzací...

Plat je samozřejmě velmi důležitý, ale mnoho sester hledá více než jen finanční odměnu. Flexibilita v rozvrhu, dobrý balíček výhod a ocenění mohou být stejně důležité. Zdravotnické instituce by měly pravidelně přezkoumávat své balíčky kompenzací a ujistit se, že jsou konkurenceschopné v porovnání s ostatními institucemi. To může zahrnovat zdravotní pojištění, penzijní příspěvky, placené dovolené a další výhody.

4. Podporujte komunitní nábor...

Zdravotnické instituce by měly aktivně hledat potenciální sestry ve svých komunitách a podporovat je v jejich cestě k ošetřovatelství. To může zahrnovat partnerství se školami a univerzitami, nabídku stáží a pracovních příležitostí pro studenty ošetřovatelství nebo dokonce podporu pro lidi, kteří se chtějí přeorientovat na kariéru v ošetřovatelství. Instituce mohou také hostit veletrhy zaměstnanosti a informační sezení, aby informovaly potenciální kandidáty o příležitostech v ošetřovatelství.

5. Vedoucí pracovníci by měli být vzorem...

Vedoucí pracovníci by měli být vzorem pro kulturu péče, kterou chtějí vytvořit. To znamená, že oceňují a respektují svůj personál. Když vedoucí pracovníci projevují empatii a respekt, pomáhá to vytvářet pozitivní pracovní prostředí, které může pomoci přilákat a udržet kvalifikované sestry. Vedoucí pracovníci by měli také zahrnovat sestry do rozhodovacích procesů a poskytovat jim příležitosti k vedení, aby se cítily jako cenná součást týmu. Do vedoucích funkcí obecně by měli být vybíráni takoví pracovníci, kteří disponují nejen organizačními schopnostmi, ale také sociálními kompetencemi. Lidé, kteří jsou schopni poskytovat podporu svému týmu, mají cit pro týmovou dynamiku a emoční inteligenci. Až příliš často vidíme, že do vedoucích funkcí jsou vybíráni kariéristé, lidé komunikačně málo zdatní, či dokonce lidé s osobnostními problémy.  

6. Změna v přístupu lékařů k sestrám...

Je důležité změnit kulturu v zdravotnických institucích, aby byl vztah mezi lékaři a sestrami více kolaborativní a respektující. Sestry jsou páteří nemocnice a měly by být respektovány za svou práci a odborné znalosti. Lékaři by měli být vedeni k tomu, aby sestry vnímali jako rovnocenné partnery v péči o pacienty.

7. Sestry jako lídři...

Sestry by měly být také zahrnuty do leadershipu nemocnice. Mají jedinečný pohled na péči o pacienty a mohou přinést cenné nápady a perspektivy. Poskytnutí sestrám příležitostí k vedení a zvát je ke konzultacím, může také pomoci zvýšit jejich spokojenost s prací a závazek vůči instituci.

Získávání a udržení kvalifikovaných sester je klíčové pro úspěch jakékoliv zdravotnické instituce. Implementací těchto strategií můžete vytvořit prostředí, které přiláká a udrží ty nejlepší talenty v oblasti ošetřovatelství.

Ilustrační foto: Pixabay/scottish guy

Jak počet a vzdělání sester ovlivňuje šanci na přežití pacienta v nemocnici??

Když jako pacient vstoupíte do nemocnice, často si myslíte, že lékaři jsou ti, kteří rozhodují o Vašem osudu. Ale co když Vám řeknu, že zdravotní sestry také hrají stejně důležitou roli, možná i důležitější?

Více Pacientů = vyšší Riziko...

Jedna evropská studie zkoumala, jak počet pacientů, které sestra ošetřuje, ovlivňuje výsledky léčby. A výsledky? Každý další pacient, kterého sestra musí ošetřovat, zvyšuje riziko, že pacient zemře během 30 dnů po operaci o 7%. To je docela znepokojivé, že?

Vzdělání dělá rozdíl...

Ale nejen počet pacientů je důležitý. Studie také zjistila, že čím více sester má bakalářské vzdělání, tím lépe to vypadá pro pacienty. Konkrétně, za každých 10% sester s bakalářským titulem klesá riziko úmrtí pacienta o 7%. 

Představte si nemocnici, kde 60% sester má bakalářský titul a každá sestra pečuje o šest pacientů. Vaše šance na přežití by byla o 30% vyšší než v nemocnici, kde má bakalářský titul pouze 30% sester a každá sestra pečuje o osm pacientů.

Co to pro vás znamená?

Když příště navštívíte nemocnici, podívejte se kolem sebe. Kolik pacientů je na oddělení? Kolik sester je k dispozici? A možná se zeptejte, kolik z nich má bakalářský titul (nebo vyšší odborné vzdělání). Vaše zdraví a život může záviset na právě těchto faktorech.

Závěrem...

Zdravotní sestry nejsou jen "asistentky" lékařů. Jsou klíčovými hráči v péči o pacienty a mohou mít obrovský dopad na výsledky léčby. Investice do vzdělání a správného počtu sester v nemocnicích je nejen otázkou peněz, ale také otázkou života a smrti.

Foto: RDNE Stock project/Pexels

Literatura/Zdroj informací: 

Aiken LH, Sloane DM, Bruyneel L, et al. Nurse staffing and education and hospital mortality in nine European countries: a retrospective observational study. Lancet. 2014;383(9931):1824-1830. doi:10.1016/S0140-6736(13)62631-8

VÝZKUM - BEZPEČNOST, LIDSKÝ FAKTOR: Bezpečnostní kultura a týmové klima - Klíč k snížení poškození pacientů a úmrtnosti v nemocnicích

Výzkum publikovaný v Journal of Ergonomics přináší fascinující pohled na vztah mezi bezpečnostní kulturou, týmovým klimatem a snížením počtu pacientských poškození a úmrtnosti v nemocnicích. Tato studie, která byla provedena v 144 nemocnicích v USA v období let 2012-2018, ukazuje, že zlepšení v oblasti bezpečnostní kultury a týmového klimatu může vést ke snížení počtu pacientských škod o 14 % a snížení úmrtnosti v nemocnicích o 16 %.

Metodika a výsledky výzkumu...

Výzkumníci použili nástroj nazvaný Safety Attitudes Questionnaire (SAQ), který byl distribuován všem klinickým pracovníkům, včetně lékařů, před zavedením komplexního programu pro bezpečnost pacientů a vysokou spolehlivost v jedné dětské nemocnici. Data byla analyzována jak na úrovni celé nemocnice, tak na úrovni jednotlivých oddělení, lékařských sekcí a profesních skupin.

Výsledky ukázaly, že postoj k bezpečnosti se zlepšil v průběhu tří průzkumů, stejně jako postoj k týmové práci. Tato zlepšení byla doprovázeny statisticky významným poklesem v počtu škod na pacientech, vážných bezpečnostních událostí a úmrtnosti v nemocnicích, upravené podle závažnosti.

Důležitost týmové práce a komunikace...

Studie také zdůrazňuje, že existují rozdíly v názorech na bezpečnost a týmovou práci mezi lékaři a sestrami v rámci jednotlivých oddělení, přičemž hodnocení sester bývá často nižší. Tyto rozdíly však s časem klesají.

Tento výzkum tak potvrzuje, že zlepšení bezpečnostní kultury a týmového klimatu jsou spojeny se snížením počtu pacientských škod a úmrtnosti. Tato zjištění mohou sloužit jako podpora pro zlepšování bezpečnostních opatření v nemocnicích a pro zvyšování kvality péče o pacienty.

Zdroj:

Berry, Janet C. DNP, RN, MBA∗,†,‡; Davis, John Terrance MD‡,§; Bartman, Thomas MD, PhD‡,∥,¶; Hafer, Cindy C. MBA, MHA, CPHQ‡; Lieb, Lindsay M. BSH‡; Khan, Nadeem MD∗∗,¶; Brilli, Richard J. MD, FAAP, MCCM‡,§,¶,∗∗. Improved Safety Culture and Teamwork Climate Are Associated With Decreases in Patient Harm and Hospital Mortality Across a Hospital System. Journal of Patient Safety 16(2):p 130-136, June 2020. | DOI: 10.1097/PTS.0000000000000251 

https://journals.lww.com/journalpatientsafety/Abstract/2020/06000/Improved_Safety_Culture_and_Teamwork_Climate_Are.3.aspx

Foto: Pexels/Pixabay

Syndrom vyhoření - neviditelný nepřítel

Vyhoření zdravotnických pracovníků je tichým zabijákem, který ohrožuje kvalitu a bezpečnost péče. Ale co to vlastně vyhoření je? A jaké jsou nejlepší způsoby, jak se s ním vypořádat? To je téma, na které se ve své nové studii zaměřil tým uznávaných amerických výzkumníků. Podívejme se na to blíže.

Vyhoření - neviditelný nepřítel v zdravotnictví...

Vyhoření je jako tichý nepřítel, který se plíží do života zdravotnických pracovníků. Je to stav emocionální, fyzické a mentální vyčerpání způsobený dlouhodobým a nadměrným stresem. Představte si, že se cítíte prázdní a demotivovaní, bez energie nebo nadšení. To je syndrom vyhoření. A v nemocničním prostředí, kde je tlak na zdravotnické pracovníky obzvláště vysoký, je tento problém ještě závažnější.

Důsledky syndromu vyhoření...

Podle nedávné studie provedené v 60 amerických nemocnicích je vyhoření běžné mezi lékaři (32%) a sestrami (47%). A co je horší, vyhoření sester bylo spojeno s vyšší fluktuací jak sester, tak lékařů. To znamená, že vyhoření nejenže způsobuje utrpení jednotlivcům, ale také destabilizuje celé týmy a ohrožuje kvalitu péče. Mnoho lékařů (12%) a sester (26%) hodnotilo bezpečnost pacientů ve svých nemocnicích nepříznivě.

Řešení? Zlepšit pracovní prostředí a personální obsazení!

Studie zjistila, že daleko nejlepší zbraní proti vyhoření zdravotnických pracovníků je zlepšení pracovního prostředí a personálního obsazení. Zlepšení pracovního prostředí může znamenat mnoho věcí, ale v kontextu vyhoření se často jedná o snížení pracovního zatížení, zlepšení komunikace a týmové spolupráce, zlepšení podmínek pro odpočinek a regeneraci, a vytvoření kultury, která podporuje duševní zdraví a pohodu. 

Personální obsazení je také klíčové. Když je personál přetížený, stres se zvyšuje a riziko vyhoření roste. Zlepšení personálního obsazení může znamenat přijímání více pracovníků, zlepšení plánování směn nebo zajištění, že pracovníci mají dostatek času na odpočinek a regeneraci.

Cesta vpřed...

Tyto výsledky ukazují, že pro zlepšení pohody a udržení zdravotnických pracovníků v nemocniční praxi je třeba, aby management podnikl konkrétní kroky k zlepšení personálního obsazení sester, pracovního prostředí a kultury bezpečnosti pacientů. Je méně důležité zavádět programy zaměřené na wellness a odolnost pracovníků. Tento přístup by mohl přispět k vytvoření zdravějšího a produktivnějšího pracovního prostředí pro všechny zdravotnické pracovníky. 

Takže, milí zdravotníci, pamatujte: vyhoření je reálné a může se dotknout každého z nás. Ale společně můžeme najít cesty, jak se s tímto problémem vypořádat a vytvořit zdravější a šťastnější pracovní prostředí pro nás všechny.

Zdroj:

Aiken LH, Lasater KB, Sloane DM, et al. Physician and Nurse Well-Being and Preferred Interventions to Address Burnout in Hospital Practice: Factors Associated With Turnover, Outcomes, and Patient Safety. JAMA Health Forum. 2023;4(7):e231809. doi:10.1001/jamahealthforum.2023.1809

Foto: Nataliya Vaitkevich/Pexels

KOMENTÁŘ ADMINA: Jak se střílí od boku...

V současné době vláda dost riskuje a zkouší trpělivost zdravotnického personálu. Po pokusech protlačit pětiprocentní snížení platových tarifů , což vláda zkusila ale nakonec od toho pod tlakem zdravotníků ustoupila, se nyní se nově objevují návrhy na navýšení přesčasových hodin. To jsou opatření, která ve mě vzbuzují údiv a pochyby o kompetentnosti lidí, kteří s takovými opatřeními přicházejí. Vypadá to, jakoby vláda a vládní poslanci nevěděli kudy kam, a tak střílí od boku a čekají, co my na to. Navíc s těmito návrhy přicházejí v době, kdy se pod vlivem neblahých zkušeností z covidem-19 konečně začaly brát vážně apely na zlepšování pracovních podmínek zdravotníků, a to zejména sester, které tvoří páteř zdravotnického systému. Kdy jsme si uvědomili, že uznání, vysoká kvalifikovanost a motivace jsou jedinými cestami, jak vyřešit personální krizi ve zdravotnictví, která má přímý vliv na kvalitu a dostupnost péče.    

Důsledky nedostatku sester ve zdravotnictví...

"Missing care" je termín používaný pro označení situací, kdy jsou některé aspekty péče opomenuty nebo zanedbány kvůli nedostatku času nebo personálu. To může zahrnovat vše od zpoždění při podávání léků až po nedostatek času na komunikaci s pacienty. Toto opomenutí péče může mít vážné důsledky pro pacienty, včetně zvýšeného rizika komplikací a delší doby zotavení.

Nedostatek sester samozřejmě může vede k nespokojenosti pacientů. Když sestry nemají dostatek času na poskytnutí kvalitní péče a věnování se jednotlivým pacientům, může to vést k pocitu, že péče je nedostatečná nebo neosobní. 

Tento stav může také přímo ovlivňuje výsledky léčby pacientů. Studie ukázaly, že nemocnice s větším počtem pacientů na sestru mají vyšší míru komplikací, včetně infekcí, pádů, trombóz a dokonce i úmrtnosti. To ukazuje, jak je důležité udržet dostatečný počet sester na jednotlivých odděleních.

Všechny tyto faktory ukazují na to, jak je důležité řešit problém nedostatku sester ve zdravotnictví. Je to nejen otázka zajištění kvalitní péče pro pacienty, ale také otázka udržitelnosti a efektivity celého zdravotnického systému.

Důležitost pracovních podmínek, vzdělání a motivace sester...

Pracovní podmínky, vzdělání a motivace sester jsou klíčové faktory, které přímo ovlivňují kvalitu zdravotnické péče. Pracovní podmínky mají přímý dopad na schopnost sester poskytovat kvalitní péči. Dobré pracovní podmínky zahrnují dostatečný počet personálu, přiměřené množství přestávek, dostupnost potřebných zdrojů a bezpečné a podporující pracovní prostředí. Když jsou tyto podmínky splněny, sestry jsou schopny se plně soustředit na péči o pacienty a poskytovat nejlepší možnou péči.

Vzdělání je dalším klíčovým faktorem. Kvalitní vzdělání a odborná příprava jsou základem pro poskytování bezpečné a efektivní péče. To zahrnuje nejen počáteční vzdělání a odbornou přípravu, ale také průběžné vzdělávání a profesní rozvoj. Sestry musí být neustále vzdělávány a aktualizovány o nejnovějších postupech a technologiích v zdravotnictví.

Motivace je také nezbytná. Sestry, které jsou motivovány a cítí se ceněny, jsou pravděpodobněji angažované ve své práci a poskytují vyšší kvalitu péče. Motivace může být podporována různými způsoby, včetně uznání za dobrou práci, přiměřeného odměňování a možností pro profesní růst a rozvoj.

Všechny tyto faktory - pracovní podmínky, vzdělání a motivace - jsou úzce propojeny s kvalitou péče, kterou sestry poskytují. Investování do těchto oblastí je nejen investicí do sester samotných, ale také do kvality a efektivity celého zdravotnického systému.

Negativní důsledky snížení platových tarifů a navýšení přesčasových hodin...

Pokud by vláda prosadila snížení platových tarifů a navýšení přesčasových hodin, mohlo by to mít řadu negativních důsledků. Pravděpodobně vedlo ke zhoršení pracovních podmínek pro sestry. To by mohlo vést k vyššímu stresu, vyčerpání a vyhoření, což by mělo negativní dopad na kvalitu péče. Tato opatření by také mohla demotivovat sestry a vést k tomu, že by mnohé z nich zvažovaly odchod ze zdravotnictví. To by mohlo vést k ještě většímu nedostatku sester a zhoršení situace ve zdravotnictví.

Jak již bylo zmíněno, sestry hrají klíčovou roli v poskytování kvalitní péče. Pokud by byly demotivovány nebo přetíženy, mohlo by to vést k nižší kvalitě péče. Navrhovaná opatření jsou navíc v přímém rozporu se snahou o zlepšení situace ve zdravotnictví. Zatímco je důležité hledat způsoby, jak zlepšit efektivitu a udržitelnost zdravotnického systému, je také nezbytné uznat a ocenit klíčovou roli, kterou sestry hrají. Snížení jejich platů a zvýšení jejich pracovní zátěže je krokem zpět, ne vpřed.

Je důležité, aby vláda a ostatní rozhodující subjekty ve zdravotnictví uznaly důležitost sester a investovaly do jejich pracovních podmínek, vzdělání a motivace. Pouze tak můžeme zajistit, že budou schopny poskytovat kvalitní péči, kterou pacienti potřebují a zaslouží si.

Lidé jako klíčový zdroj ve zdravotnictví...

I když je rekonstrukce nemocnic a investice do vybavení důležitá, je třeba si uvědomit, že nejdůležitějším zdrojem ve zdravotnictví jsou lidé. Bez kvalifikovaných, motivovaných a dobře podporovaných zdravotnických pracovníků, včetně sester, lékařů a dalšího personálu, nemůže žádný zdravotnický systém fungovat efektivně.

Politici se často rádi prezentují před kamerami při otevírání nově rekonstruovaných nemocnic a oddělení. Tyto okamžiky jsou vizuálně atraktivní a mohou vytvářet dojem pokroku a investic do zdravotnictví. Avšak méně viditelné, ale stejně důležité, je investování do lidí, kteří v těchto nemocnicích a na těchto odděleních pracují.

Zdravotnický personál je tím, kdo skutečně poskytuje péči pacientům. Jsou to oni, kdo se starají o pacienty každý den, kdo monitorují jejich stav, podávají léky a komunikují s lékaři. Bez nich by žádná nemocnice nebo oddělení nemohlo fungovat. Proto je nezbytné, aby byly vytvořeny takové pracovní podmínky, které umožní zdravotnickému personálu poskytovat kvalitní péči. To zahrnuje nejen přiměřené platy a pracovní dobu, ale také dostatečné zdroje, podporu a možnosti pro profesní rozvoj.

Investování do lidí ve zdravotnictví by mělo být stejně prioritou jako investování do budov a vybavení. Pouze tak můžeme zajistit, že zdravotnický systém bude schopen poskytovat kvalitní péči, kterou pacienti potřebují a zaslouží si.

Destabilizační návrhy z vládních stran...

Nové návrhy vládních stran na snížení platových tarifů a navýšení přesčasových hodin mohou zdravotnictví učinit méně atraktivním pro současné i potenciální zdravotnické pracovníky. Pokud budou platy sníženy a pracovní zátěž zvýšena, může to vést k dalšímu odlivu kvalifikovaných pracovníků a ztížit přilákání nových talentů do oboru.

Je tedy nezbytné, aby vláda a ostatní rozhodující subjekty ve zdravotnictví uznaly důležitost investic do zdravotnického personálu a pracovaly na vytvoření podmínek, které podporují jejich práci, místo aby je podkopávaly, protože přesně to - podkopávání snah o stabilizaci zdravotnictví - se teď děje.

Závěrem...

My, sestry a ani ostatní zdravotníci už však nejsou holky pro všechno. Převzali jsme spoluodpovědnost za pacienty a vlastně i sami za sebe, takže už nezůstaneme ve vleku lékařů a velice razantně spolu s odborovými organizacemi varujeme před důsledky. A to je dobře.  

Pavel Boháček - Men In Nursing CZ

Proč by měly zdravotní sestry usilovat o vysokou úroveň vzdělání?

Všeobecné sestry hrají významnou roli v péči o pacienty. Mnoho z nich je zodpovědných za koordinaci péče, poskytování léčby a monitorování pacientů. Nicméně, přestože jsou sestry klíčovými členy zdravotnického týmu, jejich práce mnohdy není spravedlivě oceněna. Jedním z důvodů je jejich vzdělání. V tomto článku prozkoumáme důvody, proč by zdravotní sestry měly usilovat o vysokou úroveň vzdělání.

Zvyšuje kvalitu péče o pacienty...

Vysoké vzdělání zdravotních sester zvyšuje kvalitu péče o pacienty. Sestry, kteří mají pokročilé znalosti a dovednosti, jsou schopny poskytovat komplexní péči, předcházet komplikacím a řešit neobvyklé situace. Navíc, vysoké vzdělání zvyšuje důvěru pacientů v péči, což má vliv na zlepšení výsledků léčby.

Zvyšuje prestiž profese...

Sestry s vysokým vzděláním mají schopnost přispět ke zvyšování prestiže profese. Pokud jsou sestry dobře vzdělané, jsou schopny vysvětlit lékařské postupy a léčbu pacientům a jejich rodinám. Vysoká odbornost také umožňuje sestrám hrát významnější roli v rozhodovacím procesu ohledně péče o pacienty.

Chrání přístup do oboru...

Vysoké vzdělání zdravotních sester také pomáhá chránit přístup do oboru. Zvyšuje náročnost vstupu do oboru a zlepšuje kvalitu sester v praxi. To vede ke zvýšení prestiže profese a zvyšuje respekt sester od kolegů, lékařů, pacientům a veřejnosti.

Zvyšuje možnosti kariérního postupu...

Sestry s vysokým vzděláním a pokročilými kvalifikacemi mají více možností kariérního postupu. Jsou schopny se stát specialisty v různých oblastech, jako jsou například anesteziologie, intenzivní péče, nebo vedení oddělení. Navíc, vysoké vzdělání umožňuje sestrám rozvíjet své dovednosti a znalosti, což může vést ke zlepšení jejich platových a pracovních podmínek.

Zvyšuje význam sester v týmu zdravotnických pracovníků...

Sestry s vysokým vzděláním jsou klíčovými členy zdravotnického týmu a jejich význam je často podceňován. Vysoké vzdělání sester zvyšuje respekt a autoritu sester v týmu zdravotnických pracovníků. To může vést ke zlepšení komunikace mezi zdravotnickými pracovníky a ke zlepšení koordinace péče. 

Vysoké vzdělání zdravotních sester je klíčové pro zlepšení kvality péče o pacienty, zvýšení prestiže profese, ochranu přístupu do oboru, zvyšování možností kariérního postupu a zvýšení významu sester v týmu zdravotnických pracovníků. Zdravotní sestry by měly usilovat o vysokou úroveň vzdělání, chránit přístup do oboru a být jakýsi gatekeeper, aby jejich práce byla vysoce oceňovaná jako u lékařů a jiných vysoce odborných profesí.

Foto: Pexels/RDNE Stock project

TÉMA: Geriatrie - Syndrom geriatrické křehkosti

Syndrom geriatrické křehkosti (frailty syndrom) je stále častější problém stárnoucí populace. V tomto článku se zaměříme na jeho příznaky, příčiny, diagnostiku, prevenci a léčbu a specifika péče a doporučení pro sestry, které se s tímto syndromem setkávají.

Definice syndromu geriatrické křehkosti a jeho příznaky...

Syndrom geriatrické křehkosti je biologický syndrom, který se vyznačuje sníženou rezervou a odolností organismu vůči stresorům, což vede ke zvýšenému riziku úrazů, nemocí a zhoršení celkové kvality života. Příčiny vzniku tohoto syndromu jsou multifaktoriální a zahrnují genetické predispozice, stárnutí, chronické onemocnění, zánětlivé procesy, hormonální nerovnováhu a sociální faktory. Příznaky tohoto syndromu zahrnují:

1. Úbytek svalové hmoty a síly

2. Snížená vytrvalost a rychlost pohybu

3. Snížená energie a únavnost

4. Zhoršená rovnováha a koordinace

5. Zvýšené riziko pádů a zlomenin

6. Úbytek kognitivních schopností a zhoršená paměť

Diagnostika syndromu geriatrické křehkosti...

Diagnostika syndromu geriatrické křehkosti zahrnuje komplexní hodnocení pacienta, které zohledňuje fyzický, kognitivní, emoční a sociální stav. Lékaři a sestry mají k dispozici různé nástroje a škály, jako je škála s názvem Kritéria křehkosti dle Friedové, hodnocení síly stisku ruky nebo rychlosti chůze.

Prevence a léčba syndromu geriatrické křehkosti...

Pro prevenci a léčbu syndromu geriatrické křehkosti zahrnuje multidisciplinární přístup, který se zaměřuje na:

1. Podporu zdravého životního stylu, včetně vyvážené stravy, pravidelného cvičení a dostatečného přísunu tekutin.

2. Léčbu a kontrolu chronických onemocnění

3. Podporu psychosociálního zdraví a sociálního zapojení

4. Rehabilitaci a fyzioterapii, která se zaměřuje na zlepšení svalové síly, flexibility a rovnováhy

5. Farmakologickou léčbu, pokud je to vhodné, která může zahrnovat léky na podporu kostní hustoty nebo hormonální substituční terapii

6. Koordinaci péče mezi různými zdravotními odborníky, jako jsou geriatři, fyzioterapeuti, sociální pracovníci a zdravotní sestry

Specifika ošetřovatelské péče...

1. Prevence a hodnocení: Prvním krokem v péči o pacienty s syndromem stařecké křehkosti je identifikace tohoto stavu. Je důležité provádět pravidelné hodnocení pacientů, aby bylo možné identifikovat příznaky křehkosti a zahájit vhodnou péči co nejdříve. Důležité je také podporovat zdravý životní styl, který zahrnuje pravidelné cvičení, vyváženou stravu a dostatečný přísun tekutin.

2. Multidisciplinární přístup: Péče o pacienty s syndromem stařecké křehkosti vyžaduje spolupráci různých zdravotnických odborníků, jako jsou geriatři, fyzioterapeuti, sociální pracovníci a další. Je důležité, aby sestry komunikovaly s ostatními členy týmu a koordinovaly péči s nimi.

3. Individuální plán péče: Každý pacient s syndromem stařecké křehkosti je jedinečný, proto je důležité vypracovat individuální plán péče, který bude zohledňovat specifické potřeby pacienta. To zahrnuje péči o základní potřeby, jako je hygiena, stravování, mobilita a sociální kontakt, ale také podporu při řešení komorbidit a prevenci komplikací.

4. Školení a vzdělávání: Zdravotní sestry by měly být neustále informovány o nejnovějších výzkumech a postupech v oblasti péče o pacienty s syndromem stařecké křehkosti. Pravidelná účast na odborných školeních a konferencích je nezbytná pro udržení aktuálních znalostí a dovedností. Spolupráce s kolegy a sdílení zkušeností také přispívá k lepšímu porozumění tohoto syndromu a jeho léčby.

5. Emocionální podpora: Práce se staršími pacienty může být náročná, zejména pokud se potýkají se syndromem stařecké křehkosti. Zdravotní sestry by měly být schopny poskytnout emocionální podporu pacientům a jejich rodinám, aby se lépe vyrovnali s touto situací. Empatie, trpělivost a aktivní naslouchání jsou klíčové dovednosti, které mohou pomoci posílit vztahy mezi sestrami, pacienty a jejich rodinami.

Závěr...

Syndrom geriatrické křehkosti je komplexní problém, který vyžaduje multidisciplinární přístup a komplexní péči. Zdravotníci, včetně sester, by měli být dobře informováni o tomto syndromu a jeho léčbě, aby mohli poskytnout co nejlepší péči starším pacientům. Níže uvedená doporučená literatura v českém jazyce poskytuje ucelený přehled o geriatrii a geriatrickém ošetřovatelství, který může být užitečný pro další studium a praxi v této oblasti.

Doporučená literatura:

1. Kolář, P., & Říha, M. (2017). Geriatrie a gerontologie pro zdravotní sestry. Praha: Grada.

2. Topinková, E. (2014). Geriatrie a gerontologie v teorii a praxi. Praha: Triton.

3. Ošťádalová, M. (2018). Geriatrická ošetřovatelství: Péče o seniory. Praha: Galén.

4. Šteflová, A., & Holmerová, I. (2015). Geriatrická péče v praxi. Praha: Grada.eratura:

5. BERKOVÁ, M., MÁDLOVÁ, P. a BĚLÁČEK, J. Krátká baterie pro testování fyzické zdatnosti seniorů a její využití pro diagnózu geriatrické křehkosti v klinické praxi [online]. Geriatrie a Gerontologie, 2013, roč. 2, č. 1, s. 43-49 [cit. 2023-05-04]. Dostupné z: https://www.prolekare.cz/casopisy/geriatrie-gerontologie/2013-1/kratka-baterie-pro-testovani-fyzicke-zdatnosti-senioru-a-jeji-vyuziti-pro-diagnozu-geriatricke-krehkosti-v-klinicke-praxi-40359

Foto: Pixabay/Pexels

Kdo je kdo mezi sestrami (2): Sestra pro perioperační péči

Máte titul bakaláře v ošetřovatelství, jste tedy všeobecná sestra a rozhodujete se, co dál? Co takhle perioperační péče? V tomto článku se společně podíváme na to, co znamená být perioperační sestrou, jaké jsou její úkoly a kompetence na operačním sále, a kde je možné v České republice tento obor studovat.

Kdo je perioperační sestra a co dělá?

Chirurgické operace na operačních sálech jsou dnes velmi komplexní a často složité zákroky, na kterých se podílí kromě lékařů mnoha odborností i celá řada dalších nelékařských zdravotnických pracovníků. Jednou z klíčových odborností, se kterou se můžeme na operačních sálech setkat, je tzv. perioperační sestra, kterou zejména laická veřejnost nazývá sálová sestra.

Perioperační sestry mají za úkol připravit operační sál a také pacienta na chirurgický zákrok. Podle typu operace je třeba připravit veškeré vybavení a pomůcky. Perioperační sestra zodpovídá za přípravu operačních setů, roušek a materiálu. Z toho plyne, že perioperační sestra musí znát typy chirurgických operací a k nim potřebné pomůcky a vybavení. Podílejí se na přípravě pacienta k operaci a zajištění jeho komfortu. Jde o úzkou spolupráci s anesteziologem a anesteziologickou sestrou.

V průběhu operace pak perioperační sestry plní dva typy úkolů. Prvním typem je instrumentování. Instrumentářka úzce spolupracuje s lékaři-operatéry. Podporu instrumentářce, ale i dalším členům operačního týmu, poskytuje tzv. obíhající sestra. Ta slouží jako jakási spojka mezi operačním stolem a okolím. Vede evidenci použitého materiálu, zajišťuje vzorky tkání k vyšetřením, manipuluje s implantáty, pomáhá operatérům a spolupracuje s technikem, který má na starosti speciální operační přístroje a nástroje. Prostě a jasně, zajišťuje hladký průběh operace.

Po operaci pomáhá zajišťovat transport pacienta na pooperační oddělení a následně připravuje operační sál pro další zákrok.

Jak se stát v České republice perioperační sestrou?

Nejprve je potřeba absolvovat bakalářský studijní obor všeobecné ošetřovatelství. Posléze se můžete přihlásit do magisterského studia perioperační péče. V době vzniku tohoto článku lze tento obor studovat například na Fakultě zdravotnických studií Univerzity v Pardubicích. Když to zvládnete, stane se z vás velmi žádaný zdravotnický odborník, jak ve státních, fakultních, tak i nestátních zdravotnických zařízeních. Jde o velmi prestižní a náročnou práci, u které platí nutnost kontinuálního vzdělávání.

Závěr...

Pokud vás tato kariéra láká, je důležité se nejprve seznámit s požadavky na vzdělání a praxi, které jsem již dříve zmínil. Pracovat jako perioperační sestra znamená být součástí multidisciplinárního týmu, který se stará o pacienty před, během a po operaci. Je to náročná práce, ale také velmi odměňující a plná možností pro osobní a profesní růst.

Zdroje informací:

http://www.perioperacni-sestry.cz/

https://cs.helpleft.com/education/what-is-a-perioperative-nurse.html

https://www.nempk.cz/novinky/perioperacni-sestry-je-to-krasna-zodpovedna-a-nestereotypni-prace-shoduji-se

https://studuj.upce.cz/obor/fzs-specializace-v-osetrovatelstvi-perioperacni-pece-kombinovana-cestina

https://www.florence.cz/casopis/archiv-florence/2017/6/vzdelavani-sester-specialistek-v-perioperacni-peci/

https://www.incrediblehealth.com/blog/or-nurse/

Foto: Anna Shvets/Pexels

Souvislost mezi spokojeností sester, jejich pracovním prostředím a výsledky péče o pacienty.

Prošel jsem pro vás několik vědeckých studií, které se zabývají souvislostí mezi spokojeností sester, jejich pracovním prostředím a výsledky péče o pacienty. Co jsem zjistil?

1) Lake ET, Friese CR. Variations in nursing practice environments: relation to staffing and hospital characteristics. Nurs Res. 2006 Sep-Oct;55(5):1-9.

Tato studie se zaměřuje na rozdíly v pracovním prostředí mezi nemocnicemi a jejich vztah ke spokojenosti sester, kvalitě ošetřovatelské péče a výsledkům pacientů. Zjištění ukázala, že sestry, které pracují v přívětivějším pracovním prostředí, jsou méně náchylné k vyhoření a poskytují lepší péči.

2) Aiken LH, Sloane DM, Bruyneel L, Van den Heede K, Griffiths P, Busse R, Diomidous M, Kinnunen J, Kózka M, Lesaffre E, McHugh MD, Moreno-Casbas MT, Rafferty AM, Schwendimann R, Scott PA, Tishelman C, van Achterberg T, Sermeus W; RN4CAST consortium. Nurse staffing and education and hospital mortality in nine European countries: a retrospective observational study. Lancet. 2014 May 24;383(9931):1824-30.

Tato studie se zaměřuje na vztah mezi počtem sester a vzděláním sester a mortalitou pacientů v evropských nemocnicích. Zjištění ukázala, že vyšší počet sester s bakalářským vzděláním a nižší počet pacientů na jednu sestru byly spojeny s nižší mortalitou pacientů.

3) Aiken LH, Clarke SP, Sloane DM, Sochalski J, Silber JH. Hospital nurse staffing and patient mortality, nurse burnout, and job dissatisfaction. JAMA. 2002 Oct 23-30;288(16):1987-93.

Tato studie zkoumá vztah mezi počtem sester na pacienta a mortalitou pacientů, vyhořením sester a nespokojeností s pracovním prostředím. Zjištění ukázala, že nižší počet sester na pacienta a vyšší pracovní zátěž byly spojeny s vyšším rizikem mortalitou pacientů a vyhořením sester.

4) Shin H, Park YH, Kim JH. Nurse staffing and nurse outcomes: a systematic review and meta-analysis. Nurs Outlook. 2018 Jan-Feb;66(1):38-48.

Tato studie je systematickým přehledem a metaanalýzou vztahu mezi počtem sester a jejich výsledky v práci. Zjištění ukázala, že vyšší počet sester a nižší pracovní zátěž byly spojeny s vyšší spokojeností sester, nižším vyhořením a lepšími výsledky péče o pacienty.

5) Kalisch BJ, Lee KH. Nurse staffing levels and teamwork: a cross-sectional study of patient care units in acute care hospitals. J Nurs Scholarsh. 2011 Mar;43(1):82-8.

Tato studie se zaměřuje na vztah mezi počtem sester na pacienta a týmovou spoluprací mezi sestrami. Zjištění ukázala, že vyšší počet sester na pacienta byl spojen s lepší týmovou spoluprací mezi sestrami.

6) Trinkoff AM, Johantgen M. Nurses' relationships with inpatients and patient satisfaction: does the professional practice environment matter? Appl Nurs Res. 2016 Feb;29:72-6.

Tato studie zkoumá vztah mezi pracovním prostředím sester, vztahy s pacienty a spokojeností pacientů s péčí. Zjištění ukázala, že sestry pracující v přívětivějším pracovním prostředí měly lepší vztahy s pacienty a větší spokojenost pacientů s péčí.

Tyto studie ukazují, že existuje silná souvislost mezi pracovním prostředím sester, počtem sester na pacienta a kvalitou ošetřovatelské péče a výsledky pacientů. Přívětivé pracovní prostředí, adekvátní počet sester a podpora týmové spolupráce jsou klíčové faktory pro zlepšení spokojenosti sester a kvality péče o pacienty. Výše uvedené studie tedy jasně ukazují na důležitost investování do personálu, aby bylo dosaženo lepších výsledků v oblasti péče o pacienty.

Foto: Pexels/RODNAE Productions