Vytváření podpůrného pracovního prostředí...
Podpůrné pracovní prostředí, ve kterém se sestry cítí dobře a jsou schopny efektivně zvládat stres zahrnuje: Otevřenou komunikaci mezi vedením a zaměstnanci, vzájemné naslouchání, možnost profesního růstu a vzdělávání, spravedlivé rozdělení pracovní zátěže - flexibilita a vzájemná výpomoc dle možností, uznání a ocenění práce (nejen finanční), podpora týmové spolupráce a kultury vzájemné pomoci, spolupráce a sounáležitosti - tedy nerozdělování týmů na my a oni (sestry-lékaři atp.).
Sestry by měly mít možnost úzce spolupracovat s lékaři, fyzioterapeuty a dalšími členy zdravotnického týmu. Všechny strany pracovního procesu by navzájem měly znát potřeby a možnosti a kapacity kolegů, které jsou nutné při plnění jednotlivých úkolů. Vzájemná podpora a sdílení napomáhají zvládat stres a zátěž, které s sebou nese například nedostatek personálu.
Otevřená komunikace...
Můžete se svými nadřízenými i kolegy sdílet své názory bez toho, abyste se báli zesměšňování, odmítání či nepřiměřené kritiky? V podpůrném pracovním prostředí je důležitá otevřená a transparentní komunikace. Její podpora by měla být součástí firemní kultury. Otevřená komunikace je jedním z klíčových prvků podpůrného pracovního prostředí a má několik důležitých důvodů:
Otevřená komunikace umožňuje zaměstnancům sdílet své obavy, nápady a problémy. Tímto způsobem mohou být potíže identifikovány a řešeny dříve, než se stanou vážnými. Když lidé otevřeně komunikují, lépe rozumějí svým kolegům a jejich názorům. To vede k lepší týmové dynamice a efektivnější spolupráci. Zaměstnanci, kteří mají pocit, že mohou otevřeně mluvit a že jejich názory jsou vyslyšeny, se často cítí více zapojeni do své práce a jsou spokojeni s pracovním prostředím. Otevřená komunikace podporuje sdílení nápadů a názorů, což může vést k novým a inovativním řešením. Otevřená komunikace může pomoci vyřešit nedorozumění a konflikty, což vede k silnějším a zdravějším vztahům mezi zaměstnanci.
Když vedoucí pracovníci komunikují otevřeně o rozhodnutích a strategiích společnosti, vytváří to atmosféru transparentnosti. Zaměstnanci, kteří rozumějí důvodům za rozhodnutími, jsou pravděpodobněji důvěřivější a loajálnější k organizaci.
V podstatě otevřená komunikace vytváří základ pro silné a zdravé pracovní prostředí, kde se všichni cítí ceněni, respektováni a zapojeni. Je to nezbytné pro budování kultury, která podporuje růst, inovace a spokojenost zaměstnanců.
Pravidelné školení a vzdělávání...
Pravidelná účast na společných školeních a vzdělávacích programech pomáhá zdravotním sestrám rozvíjet své dovednosti, zlepšovat svou práci a zvyšovat odolnost vůči stresu. Školení by měla být zaměřena na efektivní komunikaci, řešení konfliktů, zvládání stresu a další klíčové kompetence. Takovýchto akcí by se však neměly účastnit jen sestry a nebo jen lékaři atd. Důležité je právě to slovo "společné".
Péče o duševní zdraví a pohodu...
Nemocnice by měly zajistit dostupnost psychologické podpory a poskytnout zaměstnancům možnost konzultace s odborníky. Navíc je důležité povzbuzovat zdravotní sestry k aktivnímu vyhledávání podpory od kolegů a rodiny, stejně jako k využívání technik pro zvládání stresu a relaxaci.
Flexibilní pracovní doba...
Poskytnutí flexibilní pracovní doby a možnosti přizpůsobení směn umožňuje zdravotním sestrám lépe skloubit práci s osobním životem. Flexibilita v pracovní době může vést k lepšímu zvládání stresu a vyšší odolnosti v zátěži.
Tento článek vám přináší:
Důvěra a respekt...
Vzájemná důvěra a respekt jsou základními pilíři úspěšného fungování zdravotnických týmů. V prostředí, kde každá sekunda může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí, je nezbytné, aby si zdravotníci navzájem důvěřovali a respektovali své kolegy bez ohledu na jejich pozici nebo specializaci. Důvěra mezi kolegy umožňuje rychlé a efektivní rozhodování, protože každý člen týmu ví, že se může spolehnout na své kolegy a jejich odborné znalosti. Respekt je zase klíčový pro udržení pozitivního a podporujícího pracovního prostředí, kde se všichni cítí ceněni a uznáváni za svůj přínos. Stejně tak je důležité udržovat vzájemný respekt a důvěru mezi nadřízenými a podřízenými pracovníky. Nadřízení by měli být vzorem a podporovat otevřenou komunikaci, zatímco podřízení by měli mít důvěru v rozhodnutí svých nadřízených a vědět, že jejich názory a pocity jsou respektovány. Vzájemná důvěra a respekt tak vytvářejí základ pro silné a kohezivní zdravotnické týmy, které mohou efektivně reagovat na výzvy a poskytovat vynikající péči pacientům.
Podpora a pomoc...
V podpůrném pracovním prostředí by měli být zaměstnanci povzbuzováni a podporováni, ať už se jedná o pomoc s pracovními úkoly, profesní rozvoj nebo osobní problémy. Důležitá je zejména vzájemná podpora a pomoc mezi členy zdravotnického týmu. Když se členové týmu navzájem podporují a pomáhají si, mohou rychleji a efektivněji reagovat na potřeby pacientů. Vzájemná pomoc může zahrnovat sdílení odborných znalostí, zkušeností nebo jednoduše asistence při náročných úkolech.
Pokud si lidé na oddělení navzájem pomáhají a podporují se, může to vést ke snížení výskytu chyb. Všichni víme, jak závažné důsledky může mít chyba ve zdravotnictví. A řekněme si jek to je, nikdo není bezchybný.
Práce v zdravotnictví je často emocionálně náročná. Vzájemná podpora může pomoci zdravotníkům zvládat stres, vyrovnávat se s traumatickými situacemi a regenerovat se po náročných směnách. Vzájemná pomoc a podpora posilují týmovou dynamiku a soudržnost. Když se členové týmu cítí podporováni svými kolegy, je pravděpodobnější, že budou efektivně spolupracovat a dosahovat lepších výsledků.
Závěrem...
Pracovní prostředí, kde panuje vzájemná podpora a respekt, může zvýšit morálku a spokojenost zaměstnanců. Když se zaměstnanci cítí ceněni a podporováni, je pravděpodobnější, že budou loajální k organizaci a budou se cítit spokojeni ve své práci.
Zdroje:
(1) World Health Organization. (2019). Burn-out an "occupational phenomenon": International Classification of Diseases. Retrieved from https://www.who.int/news/item/28-05-2019-burn-out-an-occupational-phenomenon-international-classification-of-diseases
(2) West, M. A., & Lyubovnikova, J. (2012). Real Teams or Pseudo Teams? The Changing Landscape Needs a Better Map. Industrial and Organizational Psychology, 5(1), 25-28.
(3) Galletta, M., Portoghese, I., D’Aloja, E., Mereu, A., Contu, P., Coppola, R. C., & Campagna, M. (2017). Relationship between job burnout, psychosocial factors and health care-associated infections in critical care units. Intensive and Critical Care Nursing, 40, 66-75.
(4) Drury, V., Craigie, M., Francis, K., Aoun, S., & Hegney, D. G. (2014). Compassion satisfaction, compassion fatigue, anxiety, depression and stress in registered nurses in Australia: Phase 2 results. Journal of Nursing Management, 22(4), 519-531.
(5) Härmä, M. (2006). Workhours in relation to work stress, recovery and health. Scandinavian journal of work, environment & health, 32(6), 502-514.
Foto: Fernando Zhiminaicela/Pixabay