V kolébkách MODERNÍHO ošetřovatelství, tedy v USA a v Kanadě, požívá povolání vysoce kvalifikované zdravotní sestry velké prestiže. Co se mužů týče, na pozice zdravotních sester se často hlásí váleční veteráni, kteří, poté co splnili svou službu vlasti, chtějí býti dál prospěšní svým lidem. V České republice je tomu však jinak. Mužů sester je v oboru málo a jsou stigmatizováni a občas jsou terčem posměchu. Jenže, ti, co se smějí, se velice pletou a spíše tím poukazují na svou hloupost...
 |
| (Chlapi -SESTRY a ZÁCHRANÁŘI z ARO res1 a res 2 z Českých Budějovic. Archiv Men in Nursing CZ) |
Komentář na FB: "Divné, málokterý chlap by chtěl jiným, když to shrnu, otírat zadky. Vsadím se, že je to ten typ, který se zuby nehty snažil vyhnout vojenské službě. Tato povolání by měla patřit ženám, mají větší empatii a trpělivost, nicméně je to jeho volba a jeho život."
"Jsi chlap, co dělá zubní sestru vlastní manželce..." tak si ve filmu 13 hodin - Tajní vojáci v Benghází, natočeného podle skutečných událostí, dobíral kolega Tyrona Woodse, elitního vojenského specialisty, kterého si najala americká CIA na ochranu svých agentů, pracujících při diplomatické misi ve válkou zmítaném libyjském Benghází... Tyron měl skutečně kvalifikaci zdravotní sestry a také vojenského medika a byl členem elitních NAVY SEALS. Na tom, že elitní vojenský specialista má, kromě jiného, kvalifikaci zdravotní sestry, přitom není nic divného. Jako vojenský medik musí být schopen poskytnout nejen neodkladnou, život zachraňující, přednemocniční péči, často ve velmi nebezpečných podmínkách, ale, musí zvládat i následnou ošetřovatelskou péči a to v tom případě, není-li možná okamžitá evakuace. Tyrone Woods je jedním z těch kontraktorů, který při obraně konzulátu v Benghází zahynuli a je jedním z amerických národních hrdinů.
Pravdou je, že muži, zdravotní sestry, jsou například součástí elitních vojenských týmů, jako je např.
SOST - Special Operations Surgical Team (Zdravotnický tým speciálních operací). Jde o speciální zdravotnickou jednotku, fungující nezávisle na dostupných zdravotnických a vojenských prostředcích, mohou fungovat v režimu utajení, mají vysokou schopnost se přesunovat, a rychle zasahovat po celém světě. Tedy fungovat jako všechny speciální síly, které podporují. A proč tohle všechno píši?
No, protože sestry-muži, mají velmi bohatou historii, která začala někdy ve druhé polovině třetího stolení n/l, kdy se v Alexandrii, za velké morové rány zformovalo křesťanské bratrstvo s názvem
"Paraboláni" (Paráboloi -"ti, kteří riskují život"). Jejich jméno bylo odvozeno ze skutečnosti, že se vystavovali nakažlivým onemocněním. Šlo o první křesťanské bratrstvo, které se podílelo na provozu špitálů, pohřbívání mrtvých. Paraboláni také fungovali jako osobní stráž biskupa. Právě paraboláni založili po staletí rozvíjenou tradici tzv. vojenských ošetřovatelských řádů. Ty byly silně nábožensky založené a platil v nich přísný vojenský řád.
Když přišla Nightingalová
Tak se hodně změnilo, její novátorský přístup, později nazvaný environmentální teorie , zachránil mnoho lidských životů. Její působení v polních podmínkách za vřavy krymské války však nebylo bezproblémové. Její přítomnost a přítomnost její skupiny sester však velmi nelibě nesli zdejší lékaři - muži. Nigtingalová měla styky na nejvyšších vojenských a vládních místech a svou moc, ovšemže ve prospěch pacientů, neváhala využívat, což vedlo k mnoha konfliktním situacím. To zřejmě stálo na počátku konce mužů v ošetřovatelství. Razila prostě teorii že "jedině žena má přirozenou kapacitu pečovat o druhé".
"Ruce mužů jsou tvrdé a drsné, jsou to ruce, které se nehodí k tomu, aby se dotýkaly při koupeli, nebo oblékání poraněných končetin..."
Florence Nightingalová
Její názoru, jakkoliv zcestný byl, se chytla i řada dalších teoretiček ošetřovatelství. Když pak vznikaly moderní, ne-církevní ošetřovatelské školy, byl do nich zapovězen přístup mužům. A tak tomu bylo celá desetiletí. To se začalo měnit až v padesátých letech dvacátého století. 6. října 1955 nastoupil k Nurse Corps americké armády první muž - zdravotní sestra. Byl jím poručík Edvard T. Lyon.
Zatím co americká armáda byla v tomto pokroková a aby také nebyla, když vzhledem k probíhající válce v Koreji potřebovala lidi, v civilním americkém zdravotnictví jste však na muže - sestru stále nenarazili. Změnu přinesl až muž jménem Joe Hogan. Koncem sedmdesátých let Hogan pracoval na jiné pozici v jedné americké nemocnici a protože si chtěl doplnit vydělání, poslal přihlášku na Mississipi University for Women, kde se vyučovalo ošetřovatelství. Už podle názvu školy vám je asi jasné, jak to dopadlo. Z toho důvodu, že byl muž, byla jeho přihláška zamítnuta. Joe Hogan, afro-američan, muž, si nechtěl takové příkoří nechat líbit a rozhodl se domáhat se svého práva na vzdělání soudní cestou. Celý spor skončil v roce 1982, a to výnosem nejvyššího soudu, který označil praxi, která neumožňovala mužům studium na ošetřovatelských školách, jako diskriminaci na základě pohlaví a jako takovou odporující lidským právům. Až teprve poté se zdravotnictví, jak v USA, tak i jinde ve světě, dočkalo prvních mužů, jako plně kvalifikovaných zdravotních sester.
Kdo je to sestra? Zkreslené představy o práci sester v popkultuře...
Kdo by si myslel, že do povolání zdravotní sestry se pak muži jen hrnuli, ten by se bohužel mýlil. V důsledku mnoha předchozích desetiletí, byla podstata práce zdravotní sestry vnímána velice pokřiveně. A toto vnímání bylo přiživováno i popkulturou, kdy v literatuře, filmu i v televizi byla zdravotní sestra vykreslována jako žena, plně podřízená lékaři, často vedle něho popisována jako hloupější, nicméně oddaná plně své práci a svým pacientům. Muž ve funkci sestry, když už se někde objevil, byl homosexuál (není myšleno pejorativně), nebo šlo o komedii, ve které byl muž navlečen do ženských sesterských šatů. Představa takového zaměstnání samozřejmě většinu mužů odradí.
K tomu je třeba ještě poukázat na ten fakt, že povolání sestry, jako ženské povolání nebylo dobře placeno, jak to u takových povolání často bývá. Vždycky existovala větší ochota platit za lékařskou péči, než za péči ošetřovatelskou. Ta byla vždy spojována spíše se slovem "poslání" a to snad ještě z doby, kdy jí poskytovaly hlavně sestry řádové. A tak, zatím, co medicína je často velký byznys, tak hlavně tedy u nás, je stále malá ochota platit za ošetřovatelskou péči.
Ve filmech a TV často vídáme toho vzdělaného hrdinného lékaře, jak zachraňuje ty lidské životy. Jenže ona realita je trochu jiná. Ve skutečnosti jsou to právě sestry, kdo tráví většinu času s pacienty, pečují o ně, udržují je při životě a v pohodlí. Sestra volá lékaře, když má pacient bolesti, nebo se jeho stav zhoršuje. Při akutním zhoršení stavu sestra zajistí žílu, aby mohly být podány život zachraňující léky. Sestra zajišťuje aby na místě resuscitace bylo vše připraveno a aby život zachraňující úkony probíhaly efektivně.
Kariéra sestry může být velmi barvitá. Od celé řady klinických specializací, přes pedagogiku, management, až po výzkum. V poslední době vidíme, že velká část mužů, kteří si zvolili kariéru v oblasti ošetřovatelství, často směřuje do oborů intenzivní péče a anestézie. Jde o obory, spjaté s moderní technikou, odezva na jejich činnost je okamžitá, dělají se rychlá, životně důležitá rozhodnutí (adrenalinová práce). V USA je práce anesteziologické sestry velmi dobře placená. Zatím co v ošetřovatelství, jako takovém, pracuje asi 10% mužů, tak mezi anesteziologickými sestrami je mužů asi 40%. Anesteziologická sestra (CRNA) v USA je ale něco jiného, než anesteziologická sestra u nás. Vysoká úroveň kvalifikace mnohem větší kompetence, takže v některých případech pracují samostatně, bez anesteziologa-lékaře. Je to práce skvěle placená také proto, že se nemocnice obávají soudů s pacienty v případech jejich nespokojenosti, nebo pochybení personálu. Když chtějí nalákat špičkové, vysoce kvalifikované odborníky, tak jim musí, přirozeně, špičkově zaplatit.
Sestry v byznysu a výzkumu
Další věc, která obor, zvaný ošetřovatelství, dělá velmi zajímavým pro muže je byznys. Nemyslím tím jen zakládání např. firem, které poskytují domácí péči, nebo product management, či obchodní zastupování. Muži sestry, nositelé originálních, kreativních myšlenek, také zakládají velmi zajímavé start-upy. Ty nejzajímavější příklady, které mě napadají se týkají například zdravotnické informatiky. Sestra-specialista, Robert Freeman, který pracuje v newyorské nemocnici Beth Israel, například vyvinul nejprodávanější mobilní aplikaci, určenou pro zdravotní sestry NurseNet. Inspiren, tak se zase jmenuje firma, která vyvinula a prodává systém umělé inteligence tzv. Cognitive Patient Care Assistant, určený pro zvýšení bezpečnosti péče. Zakladatelem firmy je Michael Wang. Firmu zakládal jako student doktorského studia ošetřovatelství (Doctor of Nursing Practice - DNP) na Columbia University School of Nursing. O jeho příběhu jsem psal v předchozím článku. Ale ještě bych se chtěl zmínit o jednom zajímavém člověku. Je jím Andrew Jackson. To jméno asi většině z vás nic neříká, ale přesto mnoho z vás jeho práci zná. Andrew je totiž autorem skóre vizuálního hodnocení permanentního žilního katetru (VIP-score). Je také zakladatelem poradenské a obchodní společnosti IVTEAM.
Důvody, proč se muži vydávají na dráhu zdravotní sestry jsou různé. Někoho inspiruje příklad v rodině (nejčastěji matka), jiný se na dráhu sestry vydává, když mu onemocněl někdo v rodině a jiný chtěl změnit stávající zaměstnání s tím, že chtěl dělat práci s která má hluboký smysl, tedy pomáhat nemocným. Jisté je jedno. Ošetřovatelství je obor, který nabízí uplatnění širokému spektru lidí s různými talenty. Je to tvrdá, nesmírně náročná a zodpovědná práce. Je to výjimečná práce pro výjimečné muže.
