O mužích v ošetřovatelství

Byla divoká devadesátá léta a já nastoupil do zdravotnictví, tehdy tak trochu jako exot. Na zdrávce nás v té době na 500 holek bylo 5 kluků. Od těch "divokých let", kdy úroveň zdravotnictví byla úplně jinde (inkontinentní pacienty jsme balili do kapen místo plen, jednorázové tehdy byly snad jen stříkačky a jehly), a zákoník práce byl jen cár papíru, se kterým se nikdo moc nepáral a dekubity byly běžně a tak obrovské,  že samotný převaz vyšel i na 20 minut a déle. Respekt k sestrám ze strany lékařů byl často malý, chovali se často povýšenecky a sestra dělala všechno, včetně úklidových prací. A počet pacientů na odd? Zažil jsem 1 sestra na 43 pacientů sama v noci. A peníze? No tehdy to stálo za prd... Tehdy jsem na pozici nejdříve ošetřovatele a pak všeobecné sestry zažil opravdu jen pár kolegů (mužů). 

Jsi sestra protože ses nedostal na doktora?

Dnes už je situace jiná. Kolegy na pozici "všeobecná sestra" vídám mnohem častěji a vlastně to není už nic tak mimořádného. Mnoho mužů zjistilo, že kariéra sestry může být velmi zajímavou možností, jak mít zajímavou, smysluplnou a stabilní práci. Ani finanční ohodnocení už není tak bídné, jak tomu bylo dříve. To, že já jsem povoláním sestra je velkým dílem spíše náhoda. To platí také u většiny kolegů které znám. U laiků je stále tak trochu zakořeněná taková představa, že muži na pozici všeobecné sestry dělají tu práci zejména proto, že se nedostali na medicínu. Není to tak. Většina kolegů se kterými mluvím, mají ošetřovatelství jako tzv. "druhou kariéru". Prostě v určité etapě svého života opustili své původní povolání a vydali se jiným směrem. Dodělali školu, nastoupili do nemocnice. Ono je to také o něčem jiném. Stále musím laikům vysvětlovat, že ošetřovatelství jako věda o péči o potřeby člověka má sice mnoho styčných bodů s medicínou, ale není to totéž. 

Sestra je práce pro holky...

Další zakořeněný nesmysl, který se rozšířil prakticky od dob Nightingalové a chytl se obecně v popkultuře. Umět se postarat o bližního v nesnázích byla ceněnou ctností rytířských řádů, které zakládaly špitály. Muži mají důležitou roli v péči o nemocné třeba v psychiatrii. Pro muže je velmi populární intenzivní péče, která je velmi technickou ošetřovatelskou disciplínou. Nejen mé poznatky svědčí také o tom, že heterogenní týmy poskytují mnohem větší pracovní pohodu, než týmy homogenní. Nemluvně o tom, že často např lékaři se sestrou mužem mluví úplně jinak, než ženou. Takže můžeš dělat v barbershopu, být stévard na palubě letadla, úředníka v bance, nebo učitele... nebo třeba všeobecnou sestru. Není na tom nic divného. Jasně, je nedořešený ten název "sestra". Ale abych pravdu řekl, na to zatím jednoznačné řešení nemám. Člověk si musí zvyknout. 

Sestra doktorka/magistra/bakalářka...

Ošetřovatelství je věda. Je to nesmírně zajímavá věda a my máme do určité míry štěstí, že stojíme na jakémsi počátku formování tohoto vědního oboru. Nejen, že v ošetřovatelství je možné získat plnohodnotné vysokoškolské vzdělání, ale jste-li dost kreativní, můžete svou výzkumnou prací podstatně přispět k pokroku v péči o nemocné. Ještě nejsme tak daleko, jako např. v USA, kde Nurse Practicioner předepisuje léky, dělá speciální vyšetření a s vysokou autonomií pečuje o skupinu svých pacientů, ale i tak, schopnosti sester a prestiž povolání stoupá. Poprvé si to lidé uvědomili za covidu, kdy se ukázal nedostatek sester specialistek... Co to je, ta specialistka?? Ptali se zmatení lidé...

Prostě, být sestra je zajímavý job, a to i pro muže. Co si o tom myslíte vy?