Ranní směna. Tři propuštění, dva akutní příjmy, nekonečné zvonění signalizace a pocit, že i kdybyste se naklonovaly, pořád nebudete mít na pacienta tolik času, kolik by si zasloužil. Zní vám to povědomě? Nová studie potvrzuje, že podstav sester není jen „provozní komplikace“, ale hazard se životy.
Na sesternách se o nedostatku personálu mluví pořád. Často ale narážíme na argumenty managementu, že „nejsou lidi“ nebo že musíme „zvýšit efektivitu“. Čerstvá analýza publikovaná v prestižním časopise JAMA Network Open (2026) však ukazuje, že efektivita má své fyzické limity.
77 000 pacientů jako důkaz...
Tým vědců (Lasater & Aiken) se podíval na data z 82 oddělení v devíti nemocnicích. Nešlo o žádné dotazníky spokojenosti, ale o tvrdá data: vědci propojili reálné rozpisy směn s konkrétními výsledky léčby u více než 77 tisíc hospitalizací.
Výsledek? Pokud byl na oddělení podstav (byť jen o jednu sestru oproti standardu), u pacientů se okamžitě zvýšilo:
Riziko úmrtí.
Riziko rehospitalizace (brzkého návratu do nemocnice).
Celková délka hospitalizace.
Zajímavé je, že největší dopad má nedostatek personálu na denních směnách. Právě tehdy je totiž péče nejintenzivnější – probíhají vizity, vyšetření, podávání léků a edukace. Když v tomto soukolí chybí jeden článek, celý stroj se začne zadrhávat.
Proč se nic nemění? (Trocha historie)...
Možná si říkáte: „Vždyť to víme už roky!“ A máte pravdu. Studie o vztahu mezi počtem sester a úmrtností vycházejí už od roku 2002. Už před dvaceti lety se vědělo, že v nemocnicích s podstavem jsou sestry:
o 50 % více vyhořelé,
2× častěji nespokojené v práci,
o 75 % častěji hodnotí péči na svém oddělení jako nekvalitní.
Přesto se v mnoha zařízeních stále hraje „hladová hra“ s personálními tabulkami. Problém je v optice – sestra je v účetnictví často viděna jako náklad, který je třeba osekat, nikoliv jako investice, která šetří peníze tím, že se pacient dříve uzdraví a nevrátí se s komplikacemi.
Spasí nás technologie? Spíše naopak...
Často slýcháme, že nás zachrání digitalizace, čipy a „chytrá lůžka“. Studie ale upozorňuje na důležitý detail: Technologie sestry nenahrazuje. Každý nový systém vyžaduje monitoring, zadávání dat a koordinaci. Pokud do systému přidáte technologii, ale uberete sestru, která ji má obsluhovat, výsledkem je jen frustrovaný personál a drahý přístroj, který nikdo nevyužívá naplno. Sestra u lůžka je zkrátka nenahraditelný prvek bezpečnosti.
„Dostatek sester není luxus. Je to základní předpoklad toho, aby pacient z nemocnice odešel po svých a včas.“
Kde hledat naději?
Není to jen o stěžování si. Státy jako Queensland v Austrálii nebo Britská Kolumbie v Kanadě už zavedly minimální poměry sestra–pacient dané zákonem. Výsledky mluví jasně: méně fluktuace, spokojenější sestry a – co je nejdůležitější – bezpečnější pacienti.
Co si o tom myslíte vy? Cítíte na své směně, jak počet sester přímo ovlivňuje bezpečnost vašich pacientů, nebo se vám daří „hasit požáry“ i v oslabení? Napište nám do komentářů na Facebooku nebo nám pošlete svůj příběh z praxe.
Zdroj: Lasater KBAiken LH. Hospital Nurse Understaffing Persists With Negative Consequences. JAMA Netw Open. 2026;9(2):e2558188. doi:10.1001/jamanetworkopen.2025.58188



