Nemocnice ve východní Evropě se připravují na válku

Rusko‑ukrajinský konflikt ukázal, že moderní války nešetří ani civilní zdravotnická zařízení. Země na východním křídle NATO – zejména pobaltské státy a Polsko – postupně přestavují své systémy krizové reakce ve zdravotnictví a připravují se na možnost konfliktu na svém území.

Cvičení a výcvik...

V Litvě byly provedeny simulace hromadných neštěstí, jako cvičení „Železný vlk“, které partnerské složky – armáda, policie, hasiči a záchranáři – připravily na situace s masivním počtem zraněných . Cílem je posílit schopnost rozhodování a zvládání chaosu při skutečných incidentů – jako výbuchy nebo nájezdy.

Infrastruktura a ochrana nemocnic...

• Podzemní kapacity – Nemocnice, jako Santaros v litevském Vilniusu, budují podzemní prostory, úkryty, heliporty a nezávislé systémy na provoz bez vody a elektřiny.

• Záložní zdroje – Jsou instalovány generátory, aby fungovaly i při výpadku napájení způsobeném cílenými útoky na energetickou infrastrukturu .

Ochrana personálu...

Záchranářské týmy a personál dostávají balistické helmy a vesty. Estonsko navíc zajišťuje satelitní telefony pro případ selhání běžných komunikačních sítí – dokonce uvažuje o vlastním internetovém systému .

Materiál a zásoby...

• Estonsko investovalo 25 mil. € do traumatických zásob – ortopedické pomůcky, turnikety, trauma‑kity. To je jediná větší investice ve zdravotnictví této země směřující přímo na vojenskou/uplatnění v krizích.

• Lotyšsko již od COVID‑19 uchovává zásoby léků minimálně na tři měsíce .

• Menší státy spoléhají na koordinaci zásob skrze EU, Červený kříž a rescEU — aby i frontové regiony měly přístup k potřebným prostředkům .

Kapacity a tlak na personál...

• Průměrně má Evropa přibližně 11,5 intenzivních lůžek na 100 000 obyvatel, ovšem ve válce může být třeba až 3–5krát více.

• Následné tlaky znamenají, že i nejlepší nemocnice zvládnou jen 120–150 % aktuální kapacity po dobu 24–48 hodin.

• Pracovníci jsou již nyní vytíženi – přetížení by mohlo vést k dramatickému vyčerpání personálu.

Personální stabilita...

Nedostatek zdravotníků je základním problémem: Estonsko má na obyvatele téměř polovinu počtu zdravotníků než Německo. Litva navíc zjistila, že v případě konfliktu by se více než čtvrtina pracovníků poohlédla po odchodu . Odhady v Estonsku naznačují, že 50–60 % zaměstnanců by zřejmě nevědělo, jak v krizové situaci zareagovat .

Poučení z Ukrajiny...

Zdravotníci z Pobaltí a Polska navštěvují ukrajinské nemocnice, aby na vlastní oči viděli, jak se tam zvládají následky raketových útoků, masivní poranění a výpadky energií. Šokující zkušenosti, jako například četné amputace a komplexní vícečetná zranění, slouží jako cenná lekce pro jejich vlastní výcvik .

Shrnutí...

Pobaltské státy, Polsko i další země NATO na východní hranici se systematicky připravují na možnost ozbrojeného konfliktu. Vysoce intenzivní cvičení, technické zásahy do infrastruktury nemocnic, ochranné vybavení, zásobování materiály i vyšší nasazení personálu – to vše směřuje k tomu, aby zdravotnický systém byl schopen fungovat i za války. Učení se z Ukrajiny je pro ně klíčové, ale hlavní výzvou zůstává zajištění dostatečné kapacity a stability personálu v extrémních krizových podmínkách.

Zdroj:

Heikkilä, M. (2024, June 17). ‘The hospital is the target’: Eastern Europe preps medics for war. Politico Europe. https://www.politico.eu/article/eastern-europe-baltics-hospitals-wartime-preparation-health-care-russia-ukraine/