NURSING LIFESTYLE: Odejít nebo zůstat? Kdy a jak změnit práci ve zdravotnictví hladce a efektivně

Proč stále není práce zdravotní sestry dostatečně atraktivní? Příčiny a důsledky Nursing Devaluation Syndrome

Nedávno se v jednom rozhovoru ředitel nemocnice vyjádřil, že povolání zdravotní sestry zůstává stále nepřitažlivé. Jaké jsou ale důvody této skutečnosti? V čem tkví problém, když víme, že práce sester je v systému zdravotní péče naprosto nezastupitelná?

Odpověď nám částečně nabízí koncept nazvaný Nursing Devaluation Syndrome – tedy syndrom devalvace práce zdravotních sester. Tento "syndrom", nebo spíše pojem, popisuje stav, kdy se sestry cítí podhodnocené, a to jak v očích veřejnosti, tak i v rámci samotného zdravotnického systému. Tento pocit devalvace má vážné důsledky nejen pro sestry samotné, ale i pro kvalitu péče, kterou poskytují.

Co je Nursing Devaluation Syndrome?

Nursing Devaluation Syndrome označuje jev, kdy zdravotní sestry zažívají pocit podhodnocení a nedostatečného respektu k jejich práci. Tento syndrom může vyústit ve vážné psychické problémy, frustraci a emocionální stres, které ohrožují jak pracovní motivaci, tak kvalitu poskytované péče.

Hlavní faktory přispívající k devalvaci práce sester...

1. Nedostatečné uznání odbornosti

Společnost často sestry vnímá jako „jen pomocníky lékařů“, což zlehčuje jejich profesní úlohu. Představa, že jsou sestry „jen“ pomocný personál, který pouze sleduje pokyny, výrazně snižuje jejich postavení, i když jejich role zahrnuje kritické rozhodování a odborné zásahy, které přímo ovlivňují zdraví pacientů.

2. Hierarchie ve zdravotnictví

Zdravotnictví je postaveno na přísné hierarchii, kde mají lékaři hlavní slovo, zatímco sestry často nemají možnost aktivně se účastnit rozhodování o péči. Tento mocenský rozdíl zvyšuje frustraci, protože sestry se cítí nedoceněné a jejich odborný názor bývá opomíjen.

3. Podmínky v práci: personální podstav a vysoké pracovní zatížení

Chronický nedostatek personálu vede k tomu, že sestry často musí pracovat nad své možnosti. Výsledkem je fyzické i psychické vyčerpání, zvýšené riziko chyb a také pocit, že nejsou schopny zajistit kvalitní péči, jakou by chtěly poskytovat.

4. Morální stres

Sestry se často nacházejí v situacích, kdy musí jednat v rozporu se svými etickými přesvědčeními – například poskytovat péči, kterou považují za zbytečnou nebo neúčinnou. Tento stav nazývaný morální distres vede k pocitům bezmoci a frustrace, což dále přispívá k devalvaci jejich profese

Dopady na sestry a pacienty...

Vyhoření a psychické problémy

Dlouhodobý pocit podhodnocení často vyústí v syndrom vyhoření, který je charakterizován emocionální vyčerpaností, cynismem a sníženou efektivitou. Mnoho sester čelí úzkostem, depresím a dalším psychickým obtížím.

Snížená kvalita péče

Devalvace práce sester má negativní dopad na kvalitu péče. Když se sestry cítí nedoceněné, jejich motivace klesá a snaha věnovat se pacientům naplno je omezena. Nedostatek času a zdrojů navíc vede k omezování některých úkonů, což zvyšuje riziko chyb a snižuje spokojenost pacientů.

Omezená autonomie

Zdravotní sestry často nemají možnost zasahovat do rozhodování o péči, což jim znemožňuje efektivně hájit zájmy pacientů. Tento nedostatek autonomie vede k dalším pocitům frustrace a bezmoci.

Cesta k nápravě...

Je nezbytné, aby se zdravotnické organizace i společnost zaměřily na zvýšení atraktivity této profese. To zahrnuje lepší platové ohodnocení, uznání jejich role v péči o pacienty, umožnění aktivnějšího zapojení do rozhodovacích procesů a zajištění dostatečného personálního obsazení. Uznání sester za jejich odbornou práci a vytvoření podpůrného pracovního prostředí je klíčem k zlepšení spokojenosti sester, což by mohlo vést i ke zlepšení péče o pacienty.

NURSING LIFESTYLE: Spolupráce s „nepřítelem“: Sedm kroků, jak zvládnout konflikty v nemocničním prostředí

 

NURSING LIFESTYLE: Sestra z psychiatrie radí, jak se "nedostat" na psychiatrii

Když je přetížení realitou: Tipy pro zdravotníky i vedení, jak zvládnout náročné směny...

 

Organizační kultura českých nemocnic: Kultura rolí a moci

V každé nemocnici se denně odehrává řada zázraků – životy pacientů se zachraňují, diagnózy se určují s přesností na milimetry, a zdravotnický personál stojí v první linii, aby zajistil bezpečí a pohodlí svých pacientů. Zatímco mnoho lidí vidí pouze výsledky této každodenní práce, to, co se odehrává za kulisami, často zůstává skryto. Co ale určuje, jak efektivně nemocnice funguje? Odpověď můžeme najít v organizační kultuře, která formuje způsob, jakým se v nemocnicích pracuje a jak se zdravotnický personál cítí na svých pracovištích.

Co je organizační kultura?

Organizační kultura je něco jako neviditelný jazyk, kterým mluví celá nemocnice. Jsou to nepsaná pravidla, hodnoty, rituály a normy, které ovlivňují každodenní rozhodování. V českých nemocnicích má tato kultura často dvě hlavní podoby: kulturu rolí a kulturu moci (dle Handyho).

Kultura rolí: Struktura a stabilita...

České nemocnice se ve většině případů řídí podle velmi striktní struktury, kterou bychom mohli přirovnat k pečlivě seřízenému hodinovému strojku. Každý zub na kolečku má svou přesně vymezenou roli a odpovědnosti, které musí plnit. Tento typ kultury se nazývá kultura rolí. Každý zaměstnanec, ať už je to lékař, zdravotní sestra, nebo administrativní pracovník, ví přesně, co se od něj očekává. Role jsou definované, a to nejen z hlediska pracovních úkolů, ale také z hlediska odpovědnosti.

Tato struktura zajišťuje stabilitu a předvídatelnost – dvě klíčové hodnoty, které jsou pro nemocnice nezbytné. Ve zdravotnictví totiž nemůžete riskovat nejasnosti nebo chaos. Pokud lékař vydá pokyn zdravotní sestře, očekává se, že bude tento pokyn dodržen bez otázek. Tato organizace sice působí pevně a neochvějně, ale má i svou stinnou stránku.

Problémy s inovacemi v rigidním systému...

Striktně nastavená kultura rolí může potlačovat inovace a kreativitu. Zdravotnický personál má jen malý prostor pro autonomii a vlastní iniciativu, protože vše je předem dané. Pokud má někdo nápad, jak zlepšit práci oddělení, musí často čelit překážkám v podobě pravidel, která se nesmí porušit. Tato rigidita může ztížit zavádění nových metod, které by mohly zlepšit péči o pacienty.

Kultura moci: Kdo má poslední slovo?

Vedle kultury rolí je v českých nemocnicích velmi často patrná také kultura moci. To znamená, že rozhodnutí jsou často centralizována na vrchol vedení – na ředitele nemocnice, primáře nebo vrchní sestry. Tito vedoucí pracovníci mají klíčové slovo při rozhodování o financích, personálních otázkách a strategii nemocnice.

Zatímco v krizových situacích, jako jsou nouzové operace nebo pandemické zásahy, může být takováto centralizace výhodná, v dlouhodobém horizontu může omezovat otevřenou komunikaci a spolupráci mezi zaměstnanci. Většina rozhodnutí je činěna „shora dolů“ bez konzultace s těmi, kteří se denně setkávají s pacienty.

Výhody a nevýhody centralizovaného rozhodování...

Centralizace moci umožňuje rychlé a efektivní rozhodování, což je ve zdravotnictví často nezbytné. V případě, kdy je potřeba rychle reagovat na krizovou situaci, může rozhodnutí zkušeného manažera doslova zachránit život. Na druhou stranu, pokud je moc příliš soustředěná v rukou několika jednotlivců, zaměstnanci na nižších pozicích mohou cítit frustraci a nedostatek vlivu na chod nemocnice. Tento nedostatek autonomie může vést k demotivaci a snížení spokojenosti pracovníků.

Jak mohou nemocnice zlepšit svou kulturu?

Aby české nemocnice zlepšily svou organizační kulturu, měly by hledat rovnováhu mezi jasnou strukturou a dostatečnou flexibilitou. Je nezbytné, aby se vytvořily kanály pro otevřenou komunikaci mezi vedením a zaměstnanci, aby se nápady a inovace mohly šířit z nižších úrovní organizační hierarchie. Nemocnice, které dokážou najít správnou rovnováhu mezi kulturou rolí a moci, mohou vytvořit prostředí, které podporuje jak stabilitu, tak kreativitu – což je klíčem k poskytování špičkové péče pacientům.

V českém zdravotnictví tedy převažuje struktura, která je zároveň jeho silnou i slabou stránkou. Organizační kultura může být mocným nástrojem, jak zlepšit pracovní prostředí a péči o pacienty, pokud se na ni zaměří s ohledem na flexibilitu a inkluzivnost. Pochopení těchto mechanismů nám může pomoci nemocnice přetvořit tak, aby byly nejen efektivnější, ale i přívětivější pro ty, kteří v nich pracují.

Nursing Lifestyle: Jsem tady nová/nový: Jak se začlenit do nového kolektivu v nemocnici

 

Vesmírné sestry: Jak ošetřovatelství pomáhá astronautům dobývat vesmír...

 

Nursing Lifestyle: Když přátelství naráží na profesi: Konflikt rolí ve zdravotnických týmech

 

Nursing Lifestyle: Co znamená být dobrá staniční sestra?

 

Nursing Lifestyle: nový blog Pavla Boháčka na mediJob.cz

Nursing Lifestyle v novém kabátě

 

Jak Skandinávie bourá stereotypy a přitahuje muže do ošetřovatelství

Skandinávie – region známý pro své progresivní přístupy ke společnosti, rovnosti a udržitelnému životu. Není proto žádným překvapením, že zde nalézáme i jeden z nejvyšších podílů mužů v ošetřovatelské profesi. Zatímco v mnoha částech světa je zdravotní sestra stále vnímána jako „ženská“ práce, ve Skandinávii se s touto profesí setkává stále více mužů. Jak se povedlo v Norsku, Švédsku či Dánsku překonat genderové předsudky? A proč je ošetřovatelství pro muže v tomto regionu atraktivní kariérou?

1. Historie a rozvoj zdravotnictví: Muži v moderním ošetřovatelství...

Zatímco ošetřovatelství mělo historicky nálepku ženského povolání, Skandinávie přetvořila tuto profesi v moderní, odbornou a vysoce respektovanou oblast. Přístup ke vzdělání, státní podpora a silné sociální programy přispěly k tomu, že dnes zde ošetřovatelství přitahuje nejen ženy, ale i muže.

2. Genderová neutralita povolání: Rovnost v praxi...

Ve Švédsku nebo Norsku se povolání zdravotní sestry považuje za genderově neutrální. Stereotypy jsou věcí minulosti a v praxi zde mužské a ženské pracovní síly stojí na stejné úrovni. V nemocnicích i klinikách je běžné potkat muže, kteří se specializují na péči o děti, seniory, nebo kteří vykonávají vysoce technické úkoly v intenzivní péči.

3. Přístup ke vzdělání: Univerzity otevírají dveře všem...

Muži i ženy mají v severských zemích rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání. Univerzitní programy podporují studenty obou pohlaví, aby rozvíjeli své dovednosti v oblasti ošetřovatelství. Mnoho mužů volí specializace v urgentní medicíně, intenzivní péči, ale také v geriatrické péči či pediatrii.

4. Platové podmínky a kariérní růst: Atraktivní nejen pro ženy...

Skandinávské zdravotnictví nabízí atraktivní platové podmínky, flexibilní pracovní dobu a skvělé možnosti kariérního růstu. To přitahuje muže, kteří hledají stabilní a smysluplnou práci s možností dalšího rozvoje. Na rozdíl od jiných částí světa jsou v Norsku a Švédsku také muži na vedoucích pozicích v ošetřovatelství běžným jevem.

5. Odbory a práva zaměstnanců: Rovnost zajištěna...

Silné odbory a profesní organizace v oblasti zdravotnictví zajišťují rovné podmínky pro všechny pracovníky. Muži i ženy mají rovná práva na dovolené, podporu v kariéře i příležitosti k dalšímu vzdělávání. Ve Švédsku a Dánsku jsou rovněž dobře nastavené podmínky pro otcovskou dovolenou, což umožňuje mužům vyvážit rodinný a pracovní život.

Závěr...

Skandinávské země jsou inspirativním příkladem toho, jak mohou být zdravotnická povolání otevřená pro všechny, bez ohledu na pohlaví. Rovné šance, kvalitní vzdělání a atraktivní pracovní podmínky činí z ošetřovatelství ve Skandinávii profesi, která přitahuje nejen ženy, ale i stále více mužů. Ať už přemýšlíte o kariéře v zahraničí, nebo chcete sledovat světové trendy, Skandinávie vám nabízí skvělý příklad, jak zdravotnictví může být skutečně inkluzivní.

Rozhodování v neurčitosti a časové tísni ve zdravotnictví

V prostředí zdravotnictví jsou sestry a lékaři denně vystaveni situacím, které vyžadují rychlá rozhodnutí často na základě neúplných informací. Teorie rozhodování v neurčitosti a časové tísni nám pomáhá pochopit, jak tyto rozhodovací procesy fungují a jak je můžeme zlepšit pro bezpečnější a efektivnější péči o pacienty.

Neurčitost ve zdravotnickém rozhodování...

Neurčitost nastává, když nemáme k dispozici všechny potřebné informace pro přesné vyhodnocení situace. Ve zdravotnictví to může znamenat nekompletní anamnézu pacienta, nejasné symptomy nebo čekání na výsledky diagnostických testů.

Klinická neurčitost: Pacienti mohou prezentovat nespecifické příznaky, které mohou být příznakem několika různých onemocnění. Rozhodnutí o diagnóze a léčbě musí být učiněno i bez úplného obrazu.

Informace od pacienta: Někdy pacienti nejsou schopni poskytnout přesné informace kvůli bolesti, stresu nebo kognitivním omezením či neznalosti.

Časová tíseň na pracovišti...

Časový tlak je ve zdravotnictví všudypřítomný. Akutní stavy, přeplněné čekárny a omezené zdroje vytvářejí prostředí, kde je potřeba jednat rychle.

Urgentní situace: V případech, jako je srdeční zástava nebo těžké trauma, může každá vteřina rozhodovat o životě a smrti.

Efektivita péče: Rychlá rozhodnutí jsou také důležitá pro udržení plynulosti provozu na odděleních a snížení čekacích dob.

Jak mozek zpracovává rozhodnutí pod tlakem?

Lidský mozek využívá dvě hlavní cesty rozhodování:

1. Intuitivní myšlení (Systém 1): Rychlé, automatické a často podvědomé rozhodování. Vychází z předchozích zkušeností a vzorců.

2. Analytické myšlení (Systém 2): Pomalejší, vědomé a logické zpracování informací. Vyžaduje více času a kognitivních zdrojů.

Pod časovým tlakem a v neurčitosti máme tendenci spoléhat se více na intuitivní myšlení, což může být výhodné pro rychlou reakci, ale zároveň zvyšuje riziko chyb.

Heuristiky a kognitivní zkreslení...

Heuristiky jsou "mentální zkratky," které nám umožňují rychle rozhodovat. Ve zdravotnictví mohou být užitečné, ale mohou také vést ke kognitivním zkreslením:

Ukotvení: Přehnané spoléhání na první informaci, kterou obdržíme. Například první diagnóza může ovlivnit další hodnocení, i když se objeví nové informace.

Dostupnost: Tendence přeceňovat pravděpodobnost událostí, které jsou snadno zapamatovatelné nebo nedávno zažité. To může vést k přehlížení méně zjevných diagnóz.

Potvrzovací zkreslení: Hledání informací, které potvrzují naše předchozí přesvědčení, a ignorování těch, které jim odporují.

Strategie pro lepší rozhodování...

Vzdělávání a trénink: Pravidelné školení v rozpoznávání kognitivních zkreslení a v rozhodovacích procesech může pomoci zlepšit přesnost rozhodnutí.

Check-listy a protokoly: Používání standardizovaných postupů může snížit vliv intuice tam, kde je potřeba analytického myšlení.

Týmová spolupráce: Konzultace s kolegy může poskytnout nové perspektivy a snížit riziko chyb způsobených individuálním zkreslením.

Reflexe: Po ukončení akutní situace je užitečné provést zpětnou analýzu rozhodnutí, což pomáhá v budoucnu lépe zvládat podobné situace.

Závěr...

Rozhodování v neurčitosti a časové tísni je neoddělitelnou součástí práce ve zdravotnictví. Pochopení toho, jak tyto procesy fungují, a aktivní snaha o zlepšení rozhodovacích schopností může vést k lepší péči o pacienty a snížení rizika chyb. Využitím kombinace zkušeností, analytického myšlení a týmové spolupráce můžeme čelit výzvám, které přináší nejistota a časový tlak v každodenní praxi.

Literatura:

Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.

Croskerry, P. (2009). Clinical cognition and diagnostic error: applications of a dual process model of reasoning. Advances in Health Sciences Education, 14(1), 27-35.

Gigerenzer, G., & Gaissmaier, W. (2011). Heuristic decision making. Annual Review of Psychology, 62, 451-482.

Faktory, které mají vliv na udržení a odchod zdravotnického personálu...

Personální krize ve zdravotnictví, zejména v oblasti ošetřovatelské péče, je jedním z nejpalčivějších problémů současnosti. Nedostatek zdravotníků přináší nesmírné negativní dopady na kvalitu péče o pacienty, pracovní zatížení personálu a celkové fungování zdravotnických zařízení. Mnohé z těchto problémů však mohou zdravotnické organizace řešit samy, pokud pochopí faktory, které zásadně ovlivňují situaci zdravotnického personálu. Zaměříme se na čtyři klíčové oblasti: vnímanou kvalitu pracovního prostředí a podmínek, úroveň pracovní zátěže, vedení a organizaci práce, a vztahy na pracovišti i mimo něj.

1) Vnímaná kvalita pracovního prostředí a pracovních podmínek

Pracovní prostředí zahrnuje fyzické, psychologické a sociální aspekty, které ovlivňují, jak se zdravotníci cítí v práci. Mezi tyto aspekty patří například fyzické podmínky (teplota, hluk, osvětlení), dostupnost potřebných nástrojů a vybavení. Kvalita pracovních podmínek je klíčová pro spokojenost zdravotníků a jejich schopnost odvádět kvalitní práci, což následně ovlivňuje vnímání pracovní zátěže. Důležité jsou také další pracovní podmínky, jako kvalita stravování, sociální zázemí, možnost zaparkovat u nemocnice atd... 

2) Vnímání úrovně pracovní zátěže

Úroveň vnímané pracovní zátěže je subjektivní pocit pracovníků ohledně toho, jak náročná a stresující je jejich práce. Tento pocit může být ovlivněn jak typem vykonávané práce, tak osobními schopnostmi, dovednostmi a zkušenostmi jednotlivců.  Zatímco některé úkoly mohou být objektivně náročnější než jiné (například akutní péče versus administrativní práce), důležitou roli hraje i to, jak zdravotníci tuto zátěž vnímají. Důležité je také to to, jak mají vaši zaměstnanci rozepsané služby. Mají dost času na odpočinek? Nedostatek jasné komunikace, nesoulad mezi očekáváním a realitou a nedostatečná podpora ze strany vedení mohou vést k pocitu přetížení, vyhoření a odchodu ze zdravotnického povolání.

3) Vedení a organizace práce

Styl vedení a kvalita organizace práce hrají zásadní roli ve vnímání pracovní zátěže a celkovém pracovním komfortu. Manažeři, kteří mají jasnou vizi, komunikují transparentně, poskytují podporu a zpětnou vazbu, mohou výrazně snížit negativní vnímání pracovního zatížení. Osobnost manažera a jeho komunikační styl mohou zásadně ovlivnit morálku a odolnost týmu.  

Navíc je důležitá i **úroveň organizační resilience** – tedy schopnost organizace čelit a zvládat zátěžové situace. Organizace s vysokou úrovní resilience mají rezervy (například personální), které jim umožňují zvládat nečekané události bez dramatických dopadů na zaměstnance. To vyžaduje aktivní management rizik, plánování a investice do vzdělávání a rozvoje personálu.

4) Vztahy a vazby na pracovišti i mimo něj

Vztahy a vazby mezi spolupracovníky mohou výrazně ovlivnit, jak zdravotníci vnímají své pracovní prostředí. Silný, kohezivní (soudržný) tým poskytuje vzájemnou podporu, sdílení informací a emocionální pomoc, což snižuje stres a posiluje odolnost jednotlivců. Na druhou stranu, konfliktní nebo toxické pracovní vztahy mohou vést k vysoké fluktuaci, absenci a vyhoření.

Podpora rodiny a blízkých je dalším klíčovým faktorem. Zdravotníci, kteří mají stabilní rodinné a sociální zázemí, lépe zvládají pracovní stres a jsou odolnější vůči negativním vlivům pracovního prostředí. Zdravotnický management by měl tedy zahrnout podporu nejen pracovníků samotných, ale i jejich rodin.

Co mohou zdravotnické organizace udělat?

Všechny tyto faktory jsou do značné míry v rukou zdravotnického managementu. Je to otázka strategického rozhodování, ochoty investovat do zlepšení pracovních podmínek, vzdělávání manažerů a budování odolnosti týmů.  

Pokud vás zajímá, jak konkrétně zlepšit pracovní prostředí, snížit vnímanou zátěž, posílit vaše týmy a zvýšit jejich odolnost, dejte mi vědět. 

Líbí se vám článek a máte zájem o spolupráci? Napište mi: human.exploration@gmail.com 

HEALTHCARE JOBS: Employer Branding ve zdravotnických zařízeních: Proč je klíčový pro budoucnost zdravotnictví

Ve světě, kde je trh práce stále více konkurenční, a kde každá firma i organizace bojuje o ty nejlepší talenty, nabývá na významu pojem, který v sobě skrývá daleko více, než se na první pohled zdá – employer branding. Zatímco tento pojem se často skloňuje v souvislosti s technologickými giganty, bankami nebo start-upy, mnohem méně se mluví o jeho klíčové roli v prostředí zdravotnických zařízení. Přitom právě zde je employer branding, neboli "značka zaměstnavatele," více než důležitý.

Co je Employer Branding a proč je pro zdravotnická zařízení tak důležitý?

Employer branding, volně přeloženo jako budování značky zaměstnavatele, je proces, kterým organizace systematicky formuje a propaguje svou pověst jako ideálního zaměstnavatele. Jedná se o strategii, která zahrnuje vytváření pozitivního pracovního prostředí, rozvoj firemní kultury a komunikaci hodnot a benefitů, které organizace nabízí.

Ale proč by se měla zdravotnická zařízení touto strategií zabývat? Odpověď je jednoduchá: zdravotnictví stojí před bezprecedentními výzvami. Stárnoucí populace, nárůst chronických nemocí, technologická transformace, pandemie – to vše klade na zdravotnické organizace obrovské nároky. V této situaci potřebují nejen schopné lékaře a sestry, ale i angažované, motivované a loajální zaměstnance, kteří budou ochotni čelit těmto výzvám. A právě zde přichází na scénu employer branding.

Zdravotnictví na rozcestí: Potřeba Employer Brandingu...

Pokud se zamyslíme nad tím, co je skutečným základem kvalitní zdravotní péče, zjistíme, že to nejsou jen moderní přístroje nebo špičkové léky. Jsou to především lidé – lékaři, sestry, laboranti, terapeuti a další zdravotnický personál, kdo utváří tvář zdravotnického zařízení. Jejich profesionalita, odbornost, ale i lidský přístup rozhodují o tom, jak se pacient cítí, zda je ochoten se do zařízení vracet, a zda ho doporučí svým blízkým.

Nicméně, zdravotnická zařízení se v posledních letech potýkají s kritickým nedostatkem pracovních sil. Stále více lékařů a sester zvažuje odchod do zahraničí, nebo do jiných odvětví, kde je práce méně náročná a finanční ohodnocení často mnohem lepší. Navíc mladší generace, která právě vstupuje na pracovní trh, klade mnohem větší důraz na pracovní prostředí, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a hodnoty organizace. Zdravotnická zařízení se tak ocitají na rozcestí. Pokud nebudou schopna zaujmout a udržet si ty nejlepší talenty, bude to mít přímý dopad na kvalitu péče, kterou poskytují.

Jak Employer Branding může pomoci...

Dobře navržený a efektivně realizovaný employer branding může přinést několik klíčových výhod:

1. Přilákání Talentů: Silná značka zaměstnavatele je jako magnet. Zdravotnické zařízení, které je vnímáno jako skvělé místo k práci, kde jsou zaměstnanci oceňováni, podporováni a kde mají možnost růstu, bude přirozeně přitahovat více kvalifikovaných uchazečů. To je zvláště důležité v době, kdy o špičkové zdravotníky bojují organizace po celém světě.

2. Udržení Stávajících Zaměstnanců: Pozitivní pracovní prostředí, kde zaměstnanci cítí, že jejich práce má smysl a že jsou za ni adekvátně odměněni, přispívá k jejich loajalitě a snižuje fluktuaci. Ve zdravotnictví, kde každé obsazení pracovní pozice trvá měsíce, je udržení zkušených odborníků klíčové.

3. Zvýšení morálky a angažovanosti: Dobře nastavený employer branding, který zahrnuje pravidelné komunikace se zaměstnanci, podporu profesního rozvoje, ale i jednoduché projevy uznání, může vést k vyšší morálce zaměstnanců. Ti se pak cítí být součástí něčeho většího, což se pozitivně projevuje na jejich každodenní práci.

Konkrétní kroky, jak může zdravotnické zařízení budovat employer branding...

Ale jak toho dosáhnout v praxi? Zde je několik osvědčených kroků, které mohou zdravotnická zařízení podniknout:

1. Komunikace a Transparentnost: Otevřená komunikace o cílech organizace, výzvách, kterým čelí, a úspěších, které dosáhla, pomáhá zaměstnancům lépe porozumět, kde se jejich práce nachází v širším kontextu. Transparentnost ohledně rozhodování posiluje důvěru.

2. Podpora profesního rozvoje: Investice do vzdělávání a rozvoje zaměstnanců je klíčová. Možnost růstu, rozvoje kariéry, a zapojení do odborných konferencí nebo workshopů, pomáhá nejen udržet, ale i motivovat zaměstnance.

3. Vytváření podpůrné kultury a péče o Well-being: Práce ve zdravotnictví je psychicky a fyzicky náročná. Proto je nezbytné vytvářet prostředí, kde se zaměstnanci cítí podporováni, a kde se dbá na jejich duševní a fyzické zdraví. To může zahrnovat například nabídku flexibilních pracovních úvazků, podporu v oblasti mentálního zdraví nebo zajištění odpočinkových zón.

Employer Branding jako dlouhodobá investice...

Zdravotnická zařízení, která se zaměří na budování své značky jako zaměstnavatele, nebudou jen konkurenceschopnější, ale i lépe připravena čelit budoucím výzvám. Employer branding není krátkodobá kampaň, ale dlouhodobá investice, která přináší ovoce v podobě lepší kvality péče, nižší fluktuace zaměstnanců a celkově silnější pozice na trhu práce.

Pokud se zdravotnická zařízení chopí této příležitosti a začnou aktivně budovat svou značku zaměstnavatele, budou lépe vybavena nejen k tomu, aby čelila současným výzvám, ale také aby prosperovala v budoucnosti, kde se bude stále více dbát na to, jakým zaměstnavatelem je. 

Employer branding ve zdravotnictví není jen marketingová strategie – je to otázka přežití a rozvoje v rychle se měnícím světě. A je čas začít hned teď.

Líbí se vám článek a máte zájem o spolupráci? Napište mi: human.exploration@gmail.com 

VLOG: Proč by lékaři měli naslouchat sestrám?

Co lékaři oceňují na sestrách?

V komplikovaném světě zdravotnictví, kde každé rozhodnutí může mít dalekosáhlé důsledky, jsou lékaři závislí na mnoha faktorech, které ovlivňují výsledky jejich práce. Jedním z klíčových aspektů, které lékaři často vyzdvihují, je spolupráce lékařů se sestrami.

Sestry představují neocenitelný pilíř péče, který lékařům umožňuje poskytovat pacientům tu nejlepší možnou léčbu. Propátral jsem internet, abych našel odpověď na otázku, co lékaři na sestrách nejvíce oceňují?

Odbornost a zkušenosti: Neocenitelná opora v rozhodování

V okamžicích, kdy čas hraje zásadní roli, jsou to právě sestry, jejichž odborné znalosti a dlouholeté zkušenosti přinášejí do týmu klid a jistotu. Lékaři oceňují schopnost sester rozpoznat kritické situace dříve, než se plně rozvinou, a včas na ně upozornit. Tím, že sestry tráví s pacienty většinu času, dokáží zachytit i ty nejmenší změny v jejich stavu, které by jinak mohly zůstat bez povšimnutí.

Lékaři vědí, že sestry nejsou jen „prodlužovací rukou“ jejich pokynů, ale také partnery v rozhodování. Jejich schopnost poskytnout důležité informace v kritických okamžicích je pro lékaře neocenitelná, což často vede k přesnějším diagnózám a efektivnější léčbě.

Spolupráce a komunikace: Klíč k úspěšné péči

Zdravotní péče je kolektivní snahou a její úspěch závisí na kvalitní komunikaci a spolupráci mezi všemi členy týmu. Lékaři oceňují, když mohou spoléhat na sestry, které dokáží efektivně předávat informace a koordinovat různé aspekty péče o pacienty. Tato komunikace je zvláště důležitá v prostředí, kde se vše odehrává rychle a bezchybná výměna informací může být otázkou života a smrti.

Sestry jsou často prostředníky mezi lékaři a pacienty, přičemž zajišťují, aby lékaři měli k dispozici všechny relevantní informace pro svá rozhodnutí. Tím, že sestry zajišťují, že lékaři jsou neustále informováni o stavu pacienta, přispívají k efektivnímu fungování celého zdravotnického týmu.

Empatie a podpora: Lidská stránka péče

Lékaři si uvědomují, jak důležitá je empatie v procesu léčení, a sestry jsou pro ně neocenitelnými partnery v této oblasti. Zatímco lékaři se často soustředí na medicínské aspekty péče, sestry poskytují pacientům emocionální podporu, která je pro jejich uzdravení často stejně důležitá. Lékaři oceňují schopnost sester naslouchat pacientům, chápat jejich obavy a přinášet jim útěchu v těžkých chvílích.

Tato lidská stránka péče je pro lékaře důležitá nejen z hlediska pacientů, ale i pro udržení pozitivního a podporujícího pracovního prostředí. Sestry hrají klíčovou roli v udržování atmosféry, která je nezbytná pro efektivní a harmonickou spolupráci.

Bezpečnost pacienta: Neúnavní strážci kvality péče

Lékaři se na sestry spoléhají jako na klíčové partnery v zajišťování bezpečnosti pacientů. Sestry jsou často první, kdo identifikuje potenciální problémy, a jejich rychlá reakce může být rozhodující pro prevenci komplikací. Lékaři oceňují ostražitost sester a jejich schopnost neustále monitorovat pacienty, což je základním kamenem zajištění vysoké úrovně péče.

Bezpečnost pacienta je pro lékaře absolutní prioritou, a právě sestry jsou tím neúnavným prvkem, který zajišťuje, že každý aspekt péče probíhá hladce a bez chyb.

Učební a podpůrná role: Společný růst a vzdělávání

Lékaři oceňují také roli sester v oblasti vzdělávání a podpory mladších kolegů. Sestry často fungují jako mentorky a průvodkyně pro nově příchozí lékaře a stážisty, poskytují jim cenné rady a praktické zkušenosti, které jsou nezbytné pro jejich profesní růst. Tato vzdělávací role je klíčová pro zajištění kontinuálního rozvoje zdravotnického týmu.

Lékaři vědí, že kvalitní péče není jen o současném výkonu, ale také o budoucnosti, kterou společně budují se svými kolegy. Sestry v tomto procesu hrají nepostradatelnou roli, což lékaři velmi oceňují.

Závěrem: Partnerství v péči o člověka

Lékaři si ve velké většině váží toho, co sestry do zdravotnického týmu přinášejí. Jejich odbornost, schopnost komunikace, empatie, důraz na bezpečnost a vzdělávací role jsou nepostradatelnými prvky, které zajišťují, že péče o pacienty je komplexní a kvalitní. V tomto dynamickém a náročném prostředí jsou sestry pro lékaře skutečnými partnery, na které se mohou spolehnout – a jejichž přínos je pro úspěch zdravotnického týmu neocenitelný.

Odkazy:

https://nurseslabs.com/im-doctor-heres-im-thankful-nurses/

https://allnurses.com/the-relationship-doctors-nurses-t56658/

https://www.acc.org/latest-in-cardiology/articles/2020/12/01/01/42/the-hidden-value-of-mid-level-practitioners-in-cardiovascular-training

https://consultqd.clevelandclinic.org/the-importance-of-celebrating-and-recognizing-nurses

POLEMIKA: Rozdíl mezi pojmem vytížení sester a vnímanou zátěží sester

Ministerstvo zdravotnictví realizuje pilotní projekt s názvem "Měření ošetřovatelské zátěže", o kterém tvrdí, že měří zátěž sester. Jenže tak to úplně není. Zátěž sester zahrnuje nejen kvantitativní aspekty jejich práce, ale také kvalitu jejich pracovního života, emocionální a psychologické faktory, které tento projekt nezahrnuje. Pilotní projekt se zaměřuje na objektivní ukazatele, které měří vytížení sester, ale nepostihuje celkovou zátěž, jak ji vnímají samotné sestry.

Vytížení sester...

Vytížení sester lze kvantifikovat prostřednictvím objektivních měření a ukazatelů. Pilotní projekt Ministerstva zdravotnictví se zaměřuje na tyto konkrétní ukazatele:

1. Časová náročnost poskytované péče dle vykázaných individuálních výkonů.

2. Denní obrátka pacientů.

3. Průměrná délka hospitalizace propuštěných pacientů.

4. Podíl standardních ošetřovacích dnů u pacientů sledovaných pracovišť.

5. Důvod přijetí pacienta na sledované pracoviště.

6. Vykázané kategorie pacienta.

7. Počet vykázaných ošetřovacích dnů dle kalendářních dnů.

8. Počet zemřelých pacientů na pracovišti.

Tyto ukazatele poskytují objektivní data, která mohou být analyzována za účelem zlepšení pracovní organizace a personálního zabezpečení. 

Vnímaná zátěž sester...

Na rozdíl od objektivního vytížení je vnímaná zátěž sester subjektivním fenoménem, který zahrnuje psychologické a emocionální aspekty jejich práce. Tato zátěž může být ovlivněna několika faktory, které nejsou vždy kvantifikovatelné:

1. Emocionální náročnost - práce s pacienty, zvláště v případě kritických nebo terminálních stavů, nebo na psychiatrii.

2. Psychologický tlak - vyplývající z očekávání a odpovědnosti za zdraví pacientů.

3. Vliv pracovního prostředí a mezilidských vztahů na oddělení.

4. Stres z nedostatečné podpory či špatné komunikace s nadřízenými a kolegy.

5. Fyzická únava spojená s dlouhými směnami a náročnými fyzickými úkoly.

Chybějící ukazatele v projektu...

Přestože pilotní projekt zahrnuje mnoho důležitých ukazatelů vytížení sester, některé klíčové aspekty vnímané zátěže nejsou zahrnuty:

1. Míra pracovní spokojenosti a její vztah ke stresu a vyhoření.

2. Kvalita mezilidských vztahů na pracovišti.

3. Psychologická podpora dostupná sestrám.

4. Individuální vnímání pracovní zátěže a její vliv na osobní život.

5. Možnosti dalšího vzdělávání a profesního rozvoje.

6. Míra organizační resilience pracoviště (např. personální zálohy pro případ výpadků)

Závěr...

Rozdíl mezi vytížením a vnímanou zátěží sester je podstatný pro komplexní porozumění jejich pracovním podmínkám. Zatímco pilotní projekt Ministerstva zdravotnictví nabízí cenná data o vytížení sester, je důležité také zohlednit subjektivní aspekty vnímané zátěže. Pouze kombinace těchto přístupů může vést k opravdovému zlepšení pracovních podmínek sester a k optimalizaci jejich pracovního prostředí, což je nezbytné pro poskytování kvalitní a bezpečné péče pacientům.

Co sestry nemají rády na chování lékařů?

Vztahy mezi zdravotnickým personálem jsou klíčové pro fungování zdravotnických zařízení a kvalitu péče o pacienty. Zvláště důležitá je interakce mezi lékaři a sestrami, kteří tvoří páteř zdravotnického systému. Bohužel, ne vždy je tato spolupráce ideální. Podívejme se na některé aspekty chování lékařů, které sestry vnímají negativně.

1. Arogance a nadřazenost

Mnoho sester uvádí, že se setkávají s arogantním a nadřazeným chováním ze strany některých lékařů. Toto chování se projevuje ignorováním názorů a nápadů sester, což může vést k pocitům méněcennosti a demotivaci. Je důležité si uvědomit, že sestry jsou vysoce kvalifikovaní profesionálové s cennými zkušenostmi a jejich pohled na péči o pacienta je nenahraditelný.

2. Nedostatečná komunikace

Efektivní komunikace je základem každého úspěšného týmu, a ve zdravotnictví to platí dvojnásob. Sestry často zmiňují problémy s nedostatečnou nebo nejasnou komunikací ze strany lékařů. To může zahrnovat nedostatečné sdílení důležitých informací o pacientech, nejasné instrukce nebo nerealistická očekávání. Dobrá komunikace je klíčová nejen pro efektivitu práce, ale především pro bezpečnost pacientů.

3. Nevhodné chování a hrubost

Alarmující je výskyt nevhodného chování některých lékařů vůči sestrám. To může zahrnovat křik, sarkasmus, ponižování, a v nejhorších případech i sexuální obtěžování a diskriminaci na základě pohlaví. Takové chování vytváří toxické pracovní prostředí, snižuje morálku týmu a může vést k vyhoření personálu.

4. Nedostatek respektu

Respekt je základním kamenem každého profesionálního vztahu. Bohužel, mnoho sester se setkává s nedostatkem respektu ze strany lékařů. To se může projevovat nejen v osobní interakci, ale i v neocenění odborných znalostí a zkušeností sester. Respektující přístup je klíčový pro budování pozitivního pracovního prostředí a zlepšení kvality péče o pacienty.

5. Ignorování pracovní zátěže

Sestry často čelí vysoké pracovní zátěži, která může být někdy přehlížena lékaři. Nerealistické požadavky nebo příkazy, které neberou v úvahu aktuální vytížení sester, mohou vést k frustraci, stresu a potenciálně i k chybám v péči o pacienty.

Cesta k lepší spolupráci...

Pro zlepšení vztahů mezi lékaři a sestrami je klíčové, aby lékaři:

1. Projevovali respekt k odbornosti a zkušenostem sester

2. Zlepšili komunikaci a byli otevření dialogu

3. Byli ochotni naslouchat názorům svých kolegů

4. Uvědomovali si pracovní zátěž sester a přizpůsobili tomu své požadavky

5. Aktivně pracovali na vytváření pozitivního pracovního prostředí

Jaké další věci vám na chování lékařů vadí? Napište mi to do komentářů na sociálních sítích... Lékaři... A co vám nejvíc vadí na sestrách...??

Zlepšení těchto aspektů může výrazně přispět k lepší atmosféře na pracovišti, zvýšení efektivity práce a v konečném důsledku k poskytování kvalitnější péče pacientům. Je důležité si uvědomit, že zdravotnictví je týmová práce a úspěch závisí na vzájemném respektu a spolupráci všech členů týmu.

Zdroje:

PAVITHRA, Antoinette, Neroli SUNDERLAND, Joanne CALLEN a Johanna WESTBROOK. Unprofessional behaviours experienced by hospital staff: qualitative analysis of narrative comments in a longitudinal survey across seven hospitals in Australia. BMC Health Services Research [online]. 28 March 2022, 22, č. 410. ISSN 1472-6963. Dostupné z: https://bmchealthservres.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12913-022-07763-3

SIEDLECKI, Sandra L. a Eric D. HIXSON. Relationships Between Nurses and Physicians Matter. OJIN: The Online Journal of Issues in Nursing [online]. 30 September 2015, 20(3). Dostupné z: https://ojin.nursingworld.org/MainMenuCategories/ANAMarketplace/ANAPeriodicals/OJIN/TableofContents/Vol-20-2015/No3-Sept-2015/Articles-Previous-Topics/Relationships-between-Nurses-and-Physicians-Matter.html

https://bmchealthservres.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12913-022-07763-3 https://www.psychologytoday.com/us/blog/catching-homelessness/202104/nurse-bullying-is-real

https://ojin.nursingworld.org/MainMenuCategories/ANAMarketplace/ANAPeriodicals/OJIN/TableofContents/Vol-20-2015/No3-Sept-2015/Articles-Previous-Topics/Relationships-between-Nurses-and-Physicians-Matter.html) https://allnurses.com/nurses-hate-doctors-t225691/

Role sester v bezpečné péči

Víte, že sestry jsou klíčovými strážkyněmi bezpečnosti pacientů a hnací silou kvality ve zdravotnictví? Tento článek odhaluje, jak zásadní je role sester v moderním zdravotnictví - od kontinuálního monitorování pacientů až po budování kultury kvality v nemocnicích. Dozvíte se, proč motivované sestry jsou základem excelentní péče a jak investice do jejich podpory přináší mnohonásobné benefity nejen pacientům, ale i samotným zdravotnickým zařízením. Objevte, jak sestry každodenně přispívají k bezpečnější a kvalitnější zdravotní péči a proč je jejich role nenahraditelná v systému zdravotnictví 21. století.

Zásadní role sester v zajišťování bezpečnosti pacientů a budování kultury kvality... 

Bezpečnost pacientů a kvalita péče jsou klíčovými aspekty moderního zdravotnictví. V tomto kontextu hrají sestry nezastupitelnou roli, která často není dostatečně zdůrazňována. Tento článek se zaměřuje na klíčové oblasti, ve kterých sestry významně přispívají k bezpečnosti pacientů, celkové kvalitě poskytované péče a budování kultury kvality v zdravotnických zařízeních.

Kontinuální monitoring a hodnocení stavu pacientů...

Zdravotní sestry jsou v přímém a téměř nepřetržitém kontaktu s pacienty, což jim umožňuje provádět neustálý monitoring jejich zdravotního stavu. Tato pozice je staví do unikátní role, kdy mohou jako první zaznamenat i nepatrné změny ve stavu pacienta. Schopnost sester rychle identifikovat a reagovat na tyto změny je klíčová pro včasnou intervenci a prevenci potenciálních komplikací.

Efektivní komunikace a koordinace péče... 

V komplexním systému zdravotní péče hrají sestry důležitou roli prostředníků. Jejich schopnost efektivně komunikovat s lékaři, dalšími zdravotnickými pracovníky a samozřejmě s pacienty a jejich rodinami je zásadní pro koordinaci péče. Sestry zajišťují, že všechny relevantní informace o stavu pacienta jsou předány včas a přesně, což umožňuje informované rozhodování o léčbě a minimalizuje riziko chyb způsobených nedostatečnou komunikací.

Implementace a dodržování bezpečnostních protokolů...

Sestry jsou často v první linii při implementaci a dodržování různých bezpečnostních protokolů a postupů. Ať už jde o hygienické standardy, prevenci pádů nebo správnou administraci léků, role sester je klíčová. Jejich důslednost při dodržování těchto protokolů významně přispívá k prevenci nozokomiálních infekcí a dalších komplikací spojených s hospitalizací.

Edukace pacientů a jejich rodin... 

Vzdělávání pacientů a jejich rodin o zdravotních stavech, léčebných postupech a následné péči je další významnou oblastí, kde sestry přispívají k bezpečnosti pacientů. Poskytováním srozumitelných informací a praktických rad sestry pomáhají pacientům a jejich blízkým lépe porozumět jejich zdravotnímu stavu a přípravě na život po propuštění z nemocnice. Tato edukační role je klíčová pro zajištění kontinuity péče a minimalizaci rizik po hospitalizaci.

Podpora evidence-based practice... 

Moderní ošetřovatelství klade velký důraz na praxi založenou na důkazech. Sestry se aktivně podílejí na implementaci nejnovějších poznatků z výzkumu do každodenní praxe. Tím nejen zvyšují kvalitu poskytované péče, ale také přispívají k celkovému zlepšování bezpečnosti pacientů. Ochota sester učit se a aplikovat nové postupy je zásadní pro neustálé zlepšování zdravotnických služeb.

Identifikace a hlášení bezpečnostních incidentů... 

Sestry hrají klíčovou roli v systému hlášení bezpečnostních incidentů a potenciálních rizik. Jejich pozornost a ochota upozornit na možné problémy umožňují zdravotnickým zařízením identifikovat slabá místa v systému péče a přijímat opatření k prevenci budoucích incidentů. Tento proaktivní přístup je zásadní pro vytváření kultury bezpečnosti v celém zdravotnickém systému.

Bodování kultury kvality a motivace sester... 

Vytváření kultury kvality v zdravotnických zařízeních je proces, ve kterém sestry hrají klíčovou roli. Kultura kvality představuje soubor sdílených hodnot, přesvědčení a norem chování, které kladou důraz na neustálé zlepšování péče o pacienty. Pro efektivní budování této kultury je zásadní, aby byly sestry aktivně motivovány k poskytování vysoce kvalitní péče.

Význam motivace sester pro kvalitu péče...

Motivované sestry jsou základním kamenem kvalitní zdravotní péče. Když se sestry cítí oceněné a podporované ve své práci, jsou více angažované, proaktivní a inovativní. To se přímo odráží v kvalitě péče o pacienty. Motivované sestry jsou:

1. Více vnímavé k potřebám pacientů

2. Ochotnější implementovat nové postupy a technologie

3. Aktivnější v identifikaci a řešení potenciálních problémů

4. Efektivnější v týmové spolupráci

5. Odolnější vůči stresu a vyhoření

Strategie pro motivaci sester ke kvalitě...

Zdravotnická zařízení mohou využít řadu strategií k motivaci sester a podpoře kultury kvality:

1. Kontinuální vzdělávání a rozvoj: Poskytování příležitostí pro profesní růst a získávání nových dovedností.

2. Zapojení do rozhodovacích procesů: Umožnění sestrám podílet se na rozhodnutích týkajících se péče o pacienty a pracovních postupů.

3. Uznání a ocenění: Pravidelné oceňování výjimečných výkonů a iniciativ v oblasti kvality péče.

4. Podpora work-life balance: Flexibilní pracovní doba a programy na podporu duševního zdraví.

5. Investice do technologií a vybavení: Zajištění moderních nástrojů, které usnadňují práci a zvyšují efektivitu.

Přínosy pro nemocnice... 

Investice do motivace sester a budování kultury kvality přináší nemocnicím řadu výhod:

1. Zlepšení výsledků pacientů: Motivované sestry poskytují kvalitnější péči, což vede k lepším zdravotním výsledkům pacientů.

2. Snížení počtu chyb a komplikací: Angažované sestry jsou pozornější a důslednější, což snižuje riziko chyb a nežádoucích událostí.

3. Zvýšení spokojenosti pacientů: Kvalitní péče a pozitivní přístup sester zvyšují spokojenost pacientů s poskytovanými službami.

4. Finanční úspory: Prevence komplikací a efektivnější péče vedou k nižším nákladům na léčbu.

5. Zlepšení reputace nemocnice: Vysoká kvalita péče a spokojení pacienti zlepšují pověst zdravotnického zařízení.

6. Snížení fluktuace personálu: Motivované sestry jsou loajálnější k svému zaměstnavateli, což snižuje náklady na nábor a zaškolení nových pracovníků.

Závěr

Role sester v zajišťování bezpečnosti pacientů a budování kultury kvality je mnohovrstevná a naprosto zásadní. Od neustálého monitorování stavu pacientů přes efektivní komunikaci a koordinaci péče až po aktivní podporu kultury bezpečnosti a kvality - sestry jsou páteří systému bezpečné a kvalitní zdravotní péče. 

Uznání této role a investice do motivace a podpory sesterského personálu se ukazuje jako jedna z nejefektivnějších cest k dosažení vyšší úrovně bezpečnosti pacientů a celkové kvality poskytované zdravotní péče. Nemocnice, které kladou důraz na vytváření pozitivního pracovního prostředí a aktivně podporují své sestry, nejen zlepšují péči o pacienty, ale také vytvářejí konkurenční výhodu v oblasti zdravotnictví.

Budování kultury kvality s důrazem na motivaci a podporu sester není jen etickým imperativem, ale také strategickou investicí, která přináší dlouhodobé benefity pro pacienty, zdravotnický personál i celé zdravotnické zařízení. Je to cesta k excelenci v poskytování zdravotní péče v 21. století.

HISTORIE OŠETŘOVATELSTVÍ: Paraboláni, fanatická oddanost a odvaha ve stínu moru

V temných zákoutích starověké Alexandrie se rýsovala silueta mužů, kteří se nebáli riskovat své životy pro záchranu druhých. Byli to Paraboláni, členové fanatické křesťanské skupiny, kteří se stali neohroženými hrdiny v dobách, kdy mor pustošil města a lidský život visel na vlásku.

Kdo byli paraboláni?

Paraboláni, pojmenovaní podle řeckého slova "paraballō" znamenajícího "riskovat - ti, kteří riskují život", nebyli obyčejnými muži. Byli to fanatičtí následovníci křesťanské víry, kteří věřili, že jejich posláním je sloužit Bohu skrze péči o nemocné a umírající. Tito odvážní muži byli často viděni, jak procházejí ulicemi měst, jejich oči byly pevně zaměřeny na svůj cíl - najít a ošetřit ty, kteří byli zasaženi smrtícími chorobami.

Temné doby a morová rána...

Když mor udeřil, města se proměnila v děsivé ticho. Ulice byly prázdné, domy opuštěné, a všude se šířil zápach smrti. V těchto beznadějných časech se Paraboláni stali záchranným lanem pro mnoho nemocných. Sbírali mrtvé z ulic a odváděli je na poslední cestu, přičemž jejich hlavním posláním bylo ošetřovat ty, kteří ještě měli šanci přežít.

Život na hraně...

Představte si, že jste v epicentru moru, kde každý dech může být váš poslední. Přesně tohle denně zažívali Paraboláni. Bez moderní medicíny, bez ochranných pomůcek, jejich jedinou zbraní byla jejich víra a odhodlání. Jejich odvaha a oddanost byly podpořeny fanatickou vírou v boha. Věřili, že jejich práce je posvátná a že i smrt při pomoci druhým je ušlechtilá oběť.

Příběhy odvahy a obětavosti...

Historické záznamy vyprávějí o mužích, kteří nosili těla mrtvých na svých bedrech, často několik kilometrů daleko, aby je mohli pohřbít důstojně. Byli svědky nesčetných hrůz, ale nikdy neustoupili. Jejich práce nebyla jen o fyzické péči, ale také o poskytování duchovní útěchy těm, kteří čelili nevyhnutelnému konci.

Závěr...

Paraboláni jsou k vidění například ve filmu Agora (2009). Berte to jako tip na film, na který se třeba o své dovolené mrknete ... :-)

Mrkněte sem: https://cs.wikipedia.org/wiki/Paraboláni

Nebojácná nemocnice: Význam psychologického bezpečí pro kvalitu a bezpečnost ve zdravotnictví

Chcete zlepšit kvalitu a bezpečnost péče, kterou poskytujete? Klíčem může být něco, co se často přehlíží: a sice psychologické bezpečí zdravotnického personálu. V nejnovějším článku na blogu MEN IN NURSING CZ se ponoříme do toho, jak otevřená komunikace, podpora týmové spolupráce a pozitivní organizační kultura nejen zvyšují spokojenost zaměstnanců, ale přímo ovlivňují kvalitu péče poskytované pacientům. Ukážeme si, proč je důležité budovat prostředí, kde se chyby nekritizují, ale poučí se z nich, a jak toto prostředí vede k inovacím a lepším výsledkům v péči. Přečtěte si o významu psychologického bezpečí a zjistěte, jaké kroky můžete podniknout pro jeho zlepšení ve vašem pracovním prostředí.

Proč je tedy psychologické bezpečí tak důležité? Jak může budování prostředí, kde se chyby nekritizují, ale poučí se z nich, vést k inovacím a lepším výsledkům v péči? Přečtěte si dále a zjistěte, jaké kroky můžete podniknout pro jeho zlepšení ve vašem pracovním prostředí.

Co je psychologické bezpečí a proč je ve zdravotnictví klíčové?

Psychologické bezpečí je charakterizováno jako pracovní prostředí, kde se zaměstnanci mohou bez obav vyjadřovat, sdílet názory a obavy, aniž by se museli obávat negativních následků. Ve zdravotnictví má toto bezpečí zásadní význam pro efektivitu týmové práce a kvalitu poskytované péče.

Klíčové faktory ovlivňující psychologické bezpečí:

1) Vedení: Empatické a podporující vedení je základem pro vytváření důvěry a bezpečí v týmech.

2) Organizační kultura: Kultura, která podporuje otevřenost a učení se z chyb, podporuje psychologické bezpečí, zatímco kultura založená na trestech a strachu z chyb může mít opačný efekt.

3) Vzájemná komunikace: Otevřená a respektující komunikace je základem pro budování psychologického bezpečí.

4) Podpora mezi členy týmu: Solidarita a vzájemná podpora jsou klíčové pro vytváření prostředí, kde se lidé cítí bezpečně.

Vztah mezi psychologickým bezpečím a kvalitou zdravotní péče...

Studie ukazují, že týmy s vyšším stupněm psychologického bezpečí pracují efektivněji, což vede k lepší spolupráci, sdílení informací a proaktivnímu hledání způsobů, jak zlepšit péči. Naopak, nedostatek psychologického bezpečí může vést k zatajování chyb a snížené ochotě k týmové spolupráci, což má negativní dopad na kvalitu péče.

Jak psychologické bezpečí ovlivňuje bezpečnost ve zdravotnictví?

Nedostatečné psychologické bezpečí může vést k podcenění rizik a nedostatečnému hlášení chyb. Na druhé straně, vysoká úroveň psychologického bezpečí podporuje klima, kde je bezpečnost péče prioritou a chyby jsou vnímány jako příležitosti k učení, což snižuje výskyt nežádoucích událostí.

Inteligentní chybování jako cesta k inovaci...

Profesorka Amy Edmondson z Harvard Business School (která mimo jiné vedla i výzkum zaměřený na týmy ve zdravotnictví) zdůrazňuje koncept "inteligentního chybování" jako způsob, jak podporovat inovace a zlepšení (nejen) ve zdravotnickém prostředí. Tento přístup umožňuje jednotlivcům a týmům se učit z chyb bez obavy z trestu, což podporuje experimentování a zlepšování praxe.

Edmondson ve své knize "Nebojácná organizace": Vytváření psychologické bezpečnosti na pracovišti pro učení, inovace a růst poskytuje praktické návody pro týmy a organizace, které to myslí s úspěchem v moderní ekonomice vážně. Úspěch vyžaduje neustálý příliv nových nápadů, nových výzev a kritického myšlení, což může vzniknout jen v prostředí, kde se lidé cítí bezpečně sdílet své myšlenky a učit se z chyb.

Edmondson vysvětluje, že psychologické bezpečí je důvěra v to, že člověk nebude za svou upřímnost trestán nebo ponížen. V prostředí, kde je toto bezpečí přítomné, se zaměstnanci nebojí riskovat, přiznat chybu nebo přinést nové nápady.

Studie ukazují, že týmy s vysokou úrovní psychologického bezpečí jsou inovativnější a efektivnější. Tato prostředí podporují otevřenou komunikaci a spolupráci, což vede k lepším rozhodnutím a rychlejšímu řešení problémů.

Amy Edmondson také uvádí, že lídři hrají klíčovou roli v vytváření a udržování psychologického bezpečí. Musí být přístupní, podporovat otevřenou komunikaci a aktivně ukazovat, že si váží názorů a zpětné vazby od svých podřízených.

Pro budování psychologického bezpečí je zásadní inkluzivita. Každý člen týmu by měl mít pocit, že jeho názor je ceněný a respektovaný. To zahrnuje aktivní naslouchání a zahrnutí různých perspektiv do rozhodovacího procesu.

Závěr...

Zlepšení psychologického bezpečí ve zdravotnických týmech není jen otázkou lidskosti, ale i způsob, jak zvýšit efektivitu a bezpečnost péče o pacienty. Je to investice do kvality a bezpečnosti, která se může vyplatit v mnoha aspektech péče o pacienty.

Doporučená literatura:

1. "The impact of psychological safety and learning behavior on mistake management: evidence from a simulation study in healthcare" - Griffin MA, Curcuruto M, Stankov L. (2017)

2. "Psychological safety and error reporting within NHS trusts" - Watt A, Cameron A, Sturm L, Lannigan A. (2020)

3. "The Relationship Between Psychological Safety and Patient Safety Climate: A Meta-Analysis" - Hall LH, Johnson J, Watt I, Tsipa A, O'Connor DB. (2016)

4. Edmondson, Amy C. (2018). *The Fearless Organization: Creating Psychological Safety in the Workplace for Learning, Innovation, and Growth*. Wiley. ISBN: 978-1-119-47726-6.

Bílá mafie: Jak organizovaný zločin ohrožuje zdravotnictví?

V českém zdravotnictví se dějí věci. Kromě boje s nedostatkem peněz a rychle se měnící technologií se musí vypořádat i s korupcí a mafiánskými praktikami vysoko postavených manažerů. Tento článek se zamýšlí nad tím, jak propojení zdravotnického systému s politikou a byznysem otevírá dveře organizovanému zločinu, což má vážné důsledky pro kvalitu a dostupnost péče. Nabízí také náhled na možná řešení, která by mohla zvrátit tento nebezpečný trend a vrátit české zdravotnictví zpět do rukou těch, kteří mají pacientům skutečně co nabídnout.

Organizovaný zločin a mafiánské struktury ohrožují české zdravotnictví: Hlavní faktory a řešení...

České zdravotnictví je, jako mnoho jiných systémů veřejného zdraví po celém světě, složitým a dynamickým organismem, který se musí vyrovnávat s nepřetržitými výzvami, jako jsou financování, technologický pokrok a demografické změny. Avšak jeho specifická struktura a provázanost s politickým a ekonomickým systémem v České republice může vytvářet živnou půdu pro vznik organizovaného zločinu a mafiánských struktur, a to zejména ve vysokých manažerských kruzích.

Kauza:

Manipulace veřejných zakázek ve Fakultní nemocnici Bulovka (Wikipedia)

Transparentnost a dohled...

Jedním z klíčových problémů, které české zdravotnictví čelí, je nedostatečná transparentnost a dohled nad financemi a veřejnými zakázkami. V systému, kde rozhodování o rozdělování značných finančních prostředků a zakázek není plně transparentní, se snadno mohou vytvářet příležitosti pro korupci a nepotismus. Tato situace je ideální pro organizovaný zločin a mafiánské struktury, které hledají způsoby, jak z těchto systémů profitovat.

Kauza: 

Dbalý a zbylí odsouzení podali dovolání v kauze Homolka. K Nejvyššímu soudu chce i státní zástupce (iRozhlas)

Korupční jednání v českém zdravotnictví, jakož i v jakémkoli jiném systému, může mít různé podoby a zahrnovat různé praktiky. Zde jsou některé běžné formy korupce a nepotismu, které mohou existovat v kontextu zdravotnického systému:

1. Podplácení: To je pravděpodobně nejběžnější forma korupce. Zahrnuje přímé platby nebo poskytnutí jiných výhod zdravotnickým pracovníkům nebo správcům veřejných zakázek výměnou za preferované zacházení, jako je například udělení kontraktu nebo přednostní péče.

2. Nepotismus: Při rozhodování o udělování zakázek či postech se upřednostňují osoby na základě osobních vztahů nebo příbuzenství, aniž by byly zohledněny jejich schopnosti nebo kvalifikace. To může vést k tomu, že jsou zakázky přiděleny neefektivním subjektům nebo jednotlivcům.

3. Falešné faktury a nadhodnocení cen: Fiktivní faktury nebo přehnané ceny za služby nebo zboží mohou být použity k vytvoření falešného zisku, který je následně rozdělen mezi korupční sítě.

4. Lobbismus a vliv na rozhodování: Podniky nebo jednotlivci mohou poskytovat různé formy „dary“ či „sponzorství“ politikům nebo úředníkům zdravotnických institucí s cílem ovlivnit jejich rozhodování ve prospěch konkrétních zájmů.

Tyto praktiky mohou mít devastující dopady na kvalitu péče poskytované pacientům a na finanční stabilitu zdravotnického systému. Transparentnost, etické standardy a účinný dohled jsou klíčové pro boj proti korupci a zajištění integrity zdravotnických institucí.

Kauza:

Zvedli cenu o 100 milionů, aby bylo na úplatky. Další příběh z kauzy nemocnic (Seznam Zprávy)

Složitost a centralizace...

Dalším faktorem je složitost a centralizace českého zdravotnictví. Systém, ve kterém má malá skupina lidí moc nad rozhodováním o velkých sumách peněz a zdrojích, je přirozeně náchylnější k manipulaci. Když se k tomu přidá nedostatek odpovědnosti a možností pro kontrolu, vytváří se prostředí, ve kterém mohou mafiánské struktury prosperovat.

Politické a ekonomické vazby...

Třetím důležitým aspektem je propojení zdravotnictví s politickým a ekonomickým systémem. V České republice, jako v mnoha jiných zemích, jsou zdravotnické instituce často úzce spojeny s politickými stranami a ekonomickými skupinami. Toto propojení může vést k tomu, že rozhodnutí v oblasti zdravotnictví nejsou dělána ve prospěch pacientů, ale aby sloužila zájmům těchto skupin.

Kauza:

V kauze IKEM padla obvinění z vydírání. Pirkovi se nabourali i do mobilu (Seznam Zprávy)

Řešení?

Aby Česká republika minimalizovala škody spojené s organizovaným zločinem a mafiánskými strukturami ve vysokých manažerských kruzích ve zdravotnictví, je nezbytné zavést opatření, která zvýší transparentnost, dohled a odpovědnost v celém systému. To zahrnuje zavedení jasnějších pravidel pro veřejné zakázky, posílení kontrolních orgánů a podporu whistleblowingových iniciativ.

Závěr...

Řešení problému organizovaného zločinu a mafiánských struktur ve vedení českého zdravotnictví je složité a vyžaduje spolupráci na několika frontách. Musíme zlepšit transparentnost, zavést důkladné kontroly a posílit odpovědnost, aby byl zdravotnický systém chráněn před těmito negativními vlivy. To je důležité nejen pro čistotu celého systému, ale také pro zajištění kvalitní a dostupné péče pro všechny obyvatele České republiky.

Ošetřovatelství jako poslání, práce, nebo jako věda?

Role sester se dynamicky vyvíjí. Je klíčové zdůraznit, že sestry již nejsou jen vykonavatelky rutinních ošetřovatelských úkonů zcela podřízené lékaři. Sestry se stávají vysoce kvalifikovanými zdravotnickými odborníky, zaměřenými na problematiku "evidence based" péče. V následujících řádcích se podíváme na ošetřovatelství skrze jeho historický vývoj – od péče založené na intuici přes rutinní  a efektivní plnění jednotlivých ošetřovatelských úkonů pod dohledem lékaře, až k modernímu pojetí ošetřovatelství jako vědecké disciplíny, která klade důraz na důležitost vysoce odborných kompetencí sestry a partnerství s lékařem a odmítá redukci role sester na poskytovatele "hotelových služeb". 

Historie ošetřovatelství je evoluce od profesionálně neuznávané činnosti k respektované a vědecky podložené disciplíně. Když se na onu evoluci podíváme podrobněji, můžeme si vývoj ošetřovatelství rozdělit na tři zásadní fáze s důrazem na rostoucí požadavky na vzdělání a specializaci, které odmítají zjednodušené vnímání sester jako poskytovatelů bazálních služeb nebo pokojských v kontextu zdravotní péče.

Intuitivní péče a počátky ošetřovatelství...

Ve svých raných fázích se ošetřovatelství vyvíjelo jako forma péče, která byla založená především na intuici a soucitu, často spojená s křesťanskou ideou pomoci bližnímu. V průběhu této etapy byl kladen hlavní důraz na víru, ochotu a morální kvality sester. Historický kontext ošetřovatelství odhaluje, že tato profese byla dlouhodobě vnímána spíše jako podřadná práce, převážně kvůli genderovým stereotypům a sociálním normám. Poskytovaly ji především ženy, jejichž role byla ve společnosti často omezována. V těchto raných obdobích byla pozice sestry buď pozicí té, která slouží ve smyslu náboženském, anebo, pokud pečující nebyla řeholnicí, byla často považována za služebnou s hluboce zakořeněnou podřízeností lékařům. Role mužů, snad kromě hospitálních rytířských a řeholních řádů, byla v oblasti ošetřovatelství velmi omezena. Sestry byly vnímány jako „lepší služky“, jejichž hlavním úkolem bylo vykonávat pokyny lékařů a zajišťovat základní péči a pohodlí pacientů. Toto vnímání však značně podceňovalo komplexnost a význam práce sester, které i přes omezené formální vzdělání a uznání vykonávaly zásadní úlohy v péči o pacienty.

Taylorismus a výzvy moderního ošetřovatelství...

S příchodem průmyslové revoluce se věci začaly měnit. Muži odcházeli do továren, kde se hlavní role ujímal tzv. taylorismus, založený na rozložení pracovních postupů na jednotlivé operace a úkony. Taylorismus zasáhl do ošetřovatelství s cílem maximalizovat efektivitu práce sester při minimálním počtu personálu, aplikující principy důkladného plánování a rozdělení úkolů. Přestože tento přístup měl zvýšit produktivitu a usnadnit management zdravotnických zařízení, měl také nezamýšlené negativní důsledky pro sestry a péči o pacienty. Snaha o dosažení maximální intenzity práce bez adekvátního zohlednění lidského faktoru a potřeb sester vedla k několika vážným problémům:

Šlo o málo oceňovanou dřinu, ve které sestry tvořily pracovní nástroj podřízený lékařům za účelem dohledu nad pacienty a plnění jednotlivých instrukcí lékařů. K tomu sestry zajišťovaly veškeré činnosti spojené s pohodlím pacienta a jeho prostředím. Nemocnice byly místy s přísným režimem a pevně danou organizací, kde sestra byla pouze výkonnou složkou bez jakýchkoliv dalších kompetencí.

Na druhou stranu to byla doba, kdy sestra již svou práci nemohla vykonávat bez formálního ošetřovatelského vzdělání. Kromě péče o potřeby pacienta, jeho pohodlí a okolí, sestry začaly sledovat zdravotní stav pacienta a o jeho změnách informovat lékaře. Úkolem sester se stalo také provádění některých odborných úkonů a odborná asistence lékaři. To všechno už vyžadovalo znalosti z oblasti medicíny. A tak se díky studiu na zdravotnických učilištích a školách ze služebných postupně stávaly kvalifikované ošetřovatelky a později diplomované sestry.

I tak však nemocnice zůstávaly prostředím, ve kterém měli hlavní a jediné slovo lékaři. Přísná subordinace, podřízenost sester lékařům, nízké společenské a finanční hodnocení práce sester přetrvávaly. Stále platila teze: "To, co děláte, není práce, je to poslání..." To v podstatě znamenalo, obětujte svůj život pacientům a práci v nemocnici za nízkou odměnu. Muži se do silně feminizovaného povolání nehrnuli. Muž potřeboval živit rodinu, tedy vydělat peníze na živobytí, a tak většina mužů raději pracovala v továrnách nebo ve službách. Tento vývoj trval i většinu 20. století v Československu.

Tato situace však vedla k velmi špatným vedlejším důsledkům. Neustálý tlak na efektivitu bez ohledu na personál, kdy z hlediska ošetřovatelské péče je zajištění služeb na odděleních nemocnic poddimenzováno, bez dostatečné podpory a možnosti regenerace, dochází k přetěžování ošetřovatelského personálu a k jeho vyhoření. To pak vede k poklesu kvality péče, a také k nedostatku sester, protože prostě o takovou práci není zájem.

V situaci, kdy je důraz kladen především na kvantitu a rychlost provedení úkolů, může to vést k chybám v péči, opomenutí důležitých aspektů pacientovy potřeby a zvýšení rizika zdravotních komplikací. V prostředí, kde jsou sestry přetížené a nedostatečně podporované, může docházet k vynechávání nezbytných zdravotních intervencí, což negativně ovlivňuje výsledky léčby, a také spokojenost pacientů. To všechno jsou negativní důsledky tayloristického přístupu v ošetřovatelství, které zdůrazňují nutnost přehodnotit organizační struktury a pracovní postupy ve zdravotnictví.

Zdravotnické managementy jen pomalu a často neochotně chápou, že je nezbytné najít rovnováhu mezi efektivitou a udržitelností pracovního nasazení, která podporuje jak zdraví a pohodu sester, tak i poskytuje pacientům vysokou kvalitu péče. To zahrnuje zavedení flexibilnějších pracovních směn, lepší personální podporu, větší důraz na týmovou spolupráci a zvyšování povědomí o důležitosti prevence vyhoření. Přístup k ošetřovatelství, který si cení a podporuje sestry jako klíčové profesionály ve zdravotnictví, je zásadní pro budoucnost péče o pacienty.

Ošetřovatelství jako věda: Směr ke kvalifikované péči...

Dnešní ošetřovatelství se již dávno posunulo z roviny intuitivní péče a tayloristické efektivnosti k sofistikovanějšímu a vědecky podloženému přístupu, který zdůrazňuje důležitost odborných znalostí a specializace. Rozvoj ošetřovatelské vědy přinesl nové možnosti vzdělávání a specializace, což umožňuje sestrám stát se expertkami v konkrétních oblastech péče, jako jsou kritická péče, geriatrie, pediatrie, psychiatrické ošetřovatelství a mnoho dalších. Tento přístup nejenže posiluje role sester v zdravotnických týmech, ale také umožňuje lepší reakce na složité potřeby pacientů a jejich rodin.

V moderním ošetřovatelství již sestry nejsou vnímány jen jako pomocnice lékařů, ale jako plnohodnotní partneři v léčebných týmech a zástupci a advokáty pacientů. S rozšířením praxe evidence-based nursing a zvyšováním kvalifikace se sestry podílejí na klinickém rozhodování, vedení multidisciplinárních týmů a na vývoji ošetřovatelských standardů, které odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům. Tato změna paradigmatu v ošetřovatelství vyžaduje hlubší pochopení komplexních zdravotních procesů a schopnost aplikovat tuto znalost v praxi, čímž se zvyšuje efektivita a bezpečnost péče.

Důraz na vědecký přístup v ošetřovatelství také znamená, že sestry se stávají aktivními účastníky výzkumu. Jsou nejen příjemci výzkumných informací, ale také se podílejí na originálních výzkumných studiích, které mohou přímo ovlivnit klinickou praxi. Vzdělávání v oblasti výzkumných metod a statistiky je nyní běžnou součástí ošetřovatelských programů, což sestrám umožňuje kriticky vyhodnocovat dostupné studie a integrovat jejich závěry do každodenní praxe.

Tato evoluce role sester je klíčová pro zvyšování kvality zdravotní péče v celosvětovém měřítku. Jejich schopnost adaptovat se na rychle se měnící zdravotnické prostředí, aplikovat nejnovější vědecké poznatky a zároveň zachovávat lidský rozměr péče, je neocenitelná. Tato vývojová trajektorie ošetřovatelství z ní dělá nejen základní, ale také neustále se vyvíjející disciplínu, která hraje zásadní roli v systémech zdravotní péče po celém světě.

Z toho všeho vyplývá, že ošetřovatelství není jen umění, ale věda založená na pevných principech, výzkumu a kontinuálním vzdělávání, což sestry staví do pozice klíčových figurek moderního zdravotnictví. Tento vývoj vede k neustálému zlepšování, které přináší lepší zdravotní péči a zvyšuje spokojenost pacientů a zdravotnických týmů.

Závěrem...

V souvislosti s dynamickým vývojem role sester je tedy zřejmé, že ošetřovatelství přestává být vnímáno pouze jako doplňková služba lékařské péče a stává se nezávislou vědeckou disciplínou s vlastními kompetencemi a pravomocemi. Sestry, nyní jako vysoce kvalifikovaní zdravotničtí odborníci, mají možnost nejen aktivně přispívat k léčebným procesům, ale také formovat zdravotní politiku a praxi na základě vědeckého výzkumu a důkazů.

Díky těmto změnám je zdravotní péče komplexnější, kvalitnější a humanističtější, což přináší benefity nejen pro pacienty, ale i pro celé zdravotnické týmy. Sestry, vybaveny hlubokými znalostmi a dovednostmi, jsou nyní klíčovými partnery v procesu zajištění optimální péče, a jejich rostoucí vliv ve zdravotnictví tak představuje zásadní krok k zajištění udržitelného a efektivního zdravotního systému. Jak se tedy ošetřovatelství nadále vyvíjí jako věda, klade to na sestry zvýšené požadavky, ale zároveň jim poskytuje příležitosti k většímu uznání a respektu v rámci medicínské komunity a širší společnosti.

Zdroje informací:

https://kont.zsf.jcu.cz/pdfs/knt/2012/02/02.pdf

https://cs.wikipedia.org/wiki/Taylorismus

https://en.wikipedia.org/wiki/Evidence-based_nursing