Blog (nejen) pro muže v ošetřovatelství...

Vítejte na blogu projektu, který se věnuje jedné z nejaktuálnějších výzev dnešního zdravotnictví: lidským zdrojům. Věřím, že kvalitní a bezpečná péče začíná u spokojených a motivovaných zdravotníků. Mým cílem je zatraktivnit práci ve zdravotnictví a zásadně zlepšit pracovní podmínky těch, kteří denně pečují o naše zdraví. Zaměřuji se na klíčové oblasti jako jsou lidské zdroje, organizační resilience zdravotnických týmů v zátěžových situacích, efektivní leadership, pozitivní firemní kultura a zdravý životní styl ve zdravotnictví. Chci inspirovat a pomáhat nejen jednotlivým zdravotníkům, ale i celým organizacím, aby společně mohli poskytovat špičkovou péči s radostí a profesionalitou. Připojte se ke mně na cestě k lepšímu zdravotnictví, kde je spokojený personál základem úspěchu. Společně můžeme vytvořit prostředí, kde je radost pracovat a které zároveň poskytuje tu nejlepší možnou péči pacientům.

čtvrtek 30. března 2017

Komunikace s pacienty s demencí - metoda validace

Demence, závažné degenerativní onemocnění mozku, které si pomalu ale jistě bere všechno, co tvoří vaší osobnost. Typů demence a příčin je celá řada, ale společné mají příznaky, jako je postupné zhoršování rozumových schopností. Postižená je paměť, úsudek i časoprostorová orientace. Zhoršuje se pozornost člověka, jeho schopnost komunikovat, nebo myslet abstraktně. Osobnost člověka se začne rozpadat a postupně dochází k problémům ve společenských rolích a uplatnění. Jak se stav zhoršuje, postižený zapomíná již naučené úkony, jakými je oblékání, příprava jídla a hygiena, ztrácí své osobní věci, bloudí ve svém bydlišti. Tyto projevy velmi často doprovázejí i poruchy nálady, nezvyklé chování, nebo epizodické stavy zmatenosti. Deprese, úzkostné stavy, halucinace i agresivita se mění v postupně se rozvíjející apatii, strnulost až úplnou paralýzu. A nakonec přijde smrt.
Nemožnost komunikace a vzájemného lidského kontaktu je významným stresovým faktorem, který sužuje jak postiženého, tak i jeho blízké. Nemocný končí izolován a odloučen od rodiny i ostatních lidí. Jak si však povíme dále, celý příběh se může ubírat i úplně jiným směrem. Ukazuje se totiž, že i s lidmi, postiženými i těžkými formami demence se dá docela dobře komunikovat, jen se musí vědět jak na to. A to už se dostáváme k ústřednímu tématu našeho článku. Tím je totiž metoda, zvaná "validation therapy" (metoda validace), vyvinutá mezi lety 1963 až 1980, britskou sociální pracovnicí Naomi Feil. 
Nutno říci, že ani tak nejde o terapii v pravém slova smyslu. Je to spíš jakási komunikační strategie, cílem které je navázat a udržet kontakt s lidmi, trpícími dezorientací v čase a místě a poruchou paměti, vyvolanou demencí různé etiologie, a to na základě využití širokého spektra technik, založených zejména na akceptaci vnímání reality a jejího prožívání druhými. Celý koncept se řídí několika klíčovími zásadami...

1) Každý člověk je unikátní, jedinečný, zasluhuje si respekt.
2) Ačkoliv člověk trpí demencí, má být akceptovaný takový, jaký je.
3) Důležitá je empatie a naslouchání, to vzbuzuje důvěru, tlumí strach a navrací důstojnost.
4) Jsou-li bolestivé pocity vyjádřeny, akceptovány a validovány, pak slábnou. Jsou li ignorovány, pak naopak sílí.
5) I zmatené chování dezorientovaných lidí má nějaký důvod. Bývá odrazem tělesných, sociálních a psychických změn a životních zkušeností.
6) Důvody k chování nedostatečně orientovaných nebo dezorientovaných velmi starých lidí vychází ze základních lidských potřeb.
7) Lidé ve vyšším věku mají tendenci stahovat se z přítomnosti a vracet se do minulosti.
8) Lidé trpící demencí žijí na různých úrovních vědomí, často ve stejnou dobu. Používají svá „vnitřní slova“, vidí svým vnitřním okem a slyší zvuky z minulosti.
9) Události, odehrávající se tady a teď vzbuzují emoce, a připomínají podobné prožitky zažité z minulosti.


V průběhu validační terapie používáne několik základních technik, jako je např zaměřování se na jedince, se kterým komunikujeme. Používáme "neohrožující" slova, jako "kdo", "co", "kdy", "jak" a nikoli "proč". Přizpůsobujeme způsob mluvy, jakým k nim promlouváme. V komunikaci s lidmi, trpícímí demencí je velmi účinná reminiscence. Je důležité identifikovat a používat primární smysl, jakým pacient trpící demencí vnímá dění kolem sebe. Dobře se osvědčilo využívání hudby. To platí i o doteku. Je však třeba dodat, že dotek nelze u dezorientovaných používat v první fázi navazování kontaktu. Mají totiž tendenci na něj reagovat negativně (narušení osobní zóny).

Ačkoli odborné studie na toto téma nejsou ještě zcela průkazné, a to také z toho důvodu, že jich neexistuje mnoho, zkušenosti ukazují, že přístup podle doporučení Naomi Feil, má pro postižené demencí, jejich blízké i ošetřovatele mnoho benefitů. 

1. Obnovení pocitu vlastní hodnoty postiženého.
2. Snížení potřeby chemických a fyzikálních omezení.
3. Snížení izolace od vnějšího světa.
4. Podpora komunikace a interakce s ostatními lidmi.
5. Snížení stresu a úzkosti.
6. Stimulace spícího potenciálu.
7. Pomoc při řešení náročných životních situací.
8. Usnadnění nezávislého života tak dlouho, jak je to možné.


Pro rodiny nemocných benefity zahrnují zejména snížení frustrace díky zefektivnění komunikace. Při používání popisovaných technik vidíme také zvýšení počtu návštěv u pacientů a sami příbuzní popisují uvědomování si svého vlastního stárnutí. U nás, profesionálních pečovatelů, metoda validace snižuje frustraci a je významnou prevencí syndromu vyhoření. Naomi Feil tedy přišla s prostředkem, který zlepšuje kontakt mezi lidmi a zvyšuje také uspokojení z náročné práce pečovatelů v dlouhodobé péči.   

Zdroje:
http://www.prohuman.sk/socialna-praca/metoda-validace-podpora-prace-s-dezorientovanymi-lidmi
https://cs.wikipedia.org/wiki/Demence
Neal M, Briggs M (2003). Neal M, ed. "Validation therapy for dementia". Cochrane Database Syst Rev (3): CD001394. doi:10.1002/14651858.CD001394. PMID 12917907

video: 
https://www.youtube.com/watch?v=CrZXz10FcVM&t=2s