Blog o lidských zdrojích, kvalitě a bezpečí ve zdravotnictví...


Projekt MEN IN NURSING CZ se věnuje jedné z nejaktuálnějších výzev dnešního zdravotnictví: lidským zdrojům ve zdravotnictví a vlivu lidského činitele na kvalitu a bezpečnost zdravotní péče. Věřím, že kvalitní a bezpečná péče začíná u spokojených a motivovaných zdravotníků. Mým cílem je zatraktivnit práci ve zdravotnictví a zásadně zlepšit pracovní podmínky těch, kteří denně pečují o naše zdraví.


Kombinuji vědu a praxi, abych pomáhal zdravotnickým organizacím i jednotlivým profesionálům obstát v náročných podmínkách současného zdravotnictví.

Pravidelně mapuji nejnovější výzkumy z psychologie práce, organizačního chování, sociologie organizací, behaviorální ekonomie i kosmického a vojenského výzkumu. Tyto poznatky překládám do srozumitelné a praktické podoby formou školení, odborného obsahu a konzultací v oblastech jako jsou lidské zdroje, kvalita péče a bezpečnost ve zdravotnictví.

Nabízím vzdělávání na míru, copywriting s odborným přesahem a konzultační podporu zaměřenou na stabilitu týmů, rozvoj odolnosti (resilience), prevenci vyhoření a zvyšování atraktivity zdravotnických profesí. Inspiruji se tím nejlepším z vědy – a překládám to do řeči každodenní praxe.


➡️MEN IN NURSING CZ:
➡️Lidské zdroje, kvalita a bezpečí ve zdravotnictví
➡️Tvorba textů a obsahu zaměřeného na podporu HR aktivit ve zdravotnictví, jako je nábor, employer branding, interní komunikace a HR marketing. 
➡️Výzkum a poradenství v oblasti odolnosti zdravotnických týmů v podmínkách zátěže, a také v oblasti firemní kultury a vlivu těchto faktorů na kvalitu a bezpečnost péče.

➡️spolupráce: human.exploration@gmail.com

Připojte se ke mně na cestě k lepšímu zdravotnictví, kde je spokojený personál základem úspěchu. Společně můžeme vytvořit prostředí, kde je radost pracovat a které zároveň poskytuje tu nejlepší možnou péči pacientům.

Mgr. et Mgr. Pavel Boháček - autor projektu

čtvrtek 17. července 2025

Nemocniční filtr... Kam zmizel?

Je to už pěkná řádka let, když bylo v českých nemocnicích běžné, že hospitalizovaný pacient procházel tzv. filtrem – místem, kde se převlékl, hygienicky připravil, odevzdal osobní věci, a kde byl administrativně i ošetřovatelsky zpracován před nástupem na lůžko. Tato fáze sloužila jako přirozený přechod mezi vnějším světem a nemocničním prostředím. Dnes je filtr téměř výhradně minulostí – a s ním i původní představa centrálního příjmu.

Jaký byl plán? A jak dopadla realita?

Ze svého dětství a pak i z učebních osnov na zdrávce si pamatuji na model centrálního příjmu (CP) – s nemocničním filtrem. Cílem bylo soustředit veškeré příjmy (akutní i plánované) do jednoho místa pro efektivní organizaci a vytížení personálu. 

Dnes v některých nemocnicích centrální příjem stále existuje existuje, ale většinou prakticky jen pro akutní pacienty – tedy jako emergency (urgentní příjem). Plánované příjmy se přesunuly na oddělení, avšak již bez někdejších filtrů, které by zajišťovaly úvodní péči a přechodovou fázi.

Co jsme tím ztratili?

Zrušením filtrů a neuskutečněním plně funkčního CP jsme přišli o několik klíčových věcí:

  • Hygienickou a sociální přípravu pacienta (čisté oblečení, orientace v prostředí),
  • záchytný prostor pro vyřešení nejasností v dokumentaci, medikaci či sociální situaci,
  • nárazník chránící oddělení před chaotickým nástupem pacientů,
  • a také o rituál vstupu do nemocniční péče – moment, kdy je pacient přijat, informován a může se adaptovat.
Dnes pacient často přichází rovnou na oddělení, často bez potřebného kontextu, unavený, s osobními věcmi v igelitce, a s pocitem nejistoty. Z pohledu systému to může být „rychlejší“ – Ale z pohledu lidské důstojnosti?  Nakolik je pro pacienta důstojné, přijede-li na oddělení špinavý, zapáchající, nebo v potrhaném oblečení? 

Pamatujete si na "filtr"? Jaký na něj máte názor? Procházejí ještě někde pacienti filtrem na centrálním přijmu? 
at