Blog (nejen) pro muže v ošetřovatelství...

Vítejte na blogu projektu, který se věnuje jedné z nejaktuálnějších výzev dnešního zdravotnictví: lidským zdrojům. Věřím, že kvalitní a bezpečná péče začíná u spokojených a motivovaných zdravotníků. Mým cílem je zatraktivnit práci ve zdravotnictví a zásadně zlepšit pracovní podmínky těch, kteří denně pečují o naše zdraví. Zaměřuji se na klíčové oblasti jako jsou lidské zdroje, organizační resilience zdravotnických týmů v zátěžových situacích, efektivní leadership, pozitivní firemní kultura a zdravý životní styl ve zdravotnictví. Chci inspirovat a pomáhat nejen jednotlivým zdravotníkům, ale i celým organizacím, aby společně mohli poskytovat špičkovou péči s radostí a profesionalitou. Připojte se ke mně na cestě k lepšímu zdravotnictví, kde je spokojený personál základem úspěchu. Společně můžeme vytvořit prostředí, kde je radost pracovat a které zároveň poskytuje tu nejlepší možnou péči pacientům.

čtvrtek 8. února 2018

RotoProne: Když gravitace léčí...

zdroj foto:You Tube
Syndrom akutní dechové tísně, neboli ARDS (Acute Respiratory Distress Syndrome) je akutní, nepřiměřenou zánětlivou reakcí plic, kterou může vyvolat jak zánětlivé, tak i nezánětlivé agens. Dochází při něm k poškození plicních alveol a k následnému hromadění tekutin, což zhoršuje možnosti přestupu kyslíku do krve. K tomuto stavu dochází zejména následkem aspirace žaludečního obsahu, po těžkých traumatech, infekcích plic, tonutí, či se tak projevuje stav šokové plíce.

Jednou ze zajímavých léčebných metod, kterou lze při ARDS využít je tzv. RotoProne. Jde v podstatě o uložení pacienta na speciální lůžko, které pacienta polohuje z pronační polohy, tedy z polohy v leže na břiše, po polohy na levém či pravém boku a na zádech.

Tato zajímavá forma "kinestetické terapie", v podstatě díky působení gravitace, umožňuje přirozený odchod tekutin z plic. Tím se zlepšuje perfuze kyslíku z plic do krve a zabraňuje dalšímu rozvoji zánětlivých kommlikací, způsobených stagnací tekutin. Je doporučováno, aby bylo lůžko s pacientem aktivní 18 až 20 hodin denně.  Velmi záhy se zlepšuje okysličení organismu, ale ukázalo se také, že pomaý opatrný pohyb, zlepšuje prokrvení a funkci dalších orgánů.

Manuální versus automatické RotoProne polohování...

zdroj: Pinterest
Výhodou manuálního polohování do pronační polohy je bezpochyby nákladová efektivita. Stačí v podstatě jednoduché polohovací pomůcky. I když, pokud bychom měli jít do detailu, tak to není tak úplně pravda, protože tento způsob polohování je velmi náročný na nemocniční personál. Další problém by mohl nastat v případě potřeby kardiopulmonální resuscitace. Při ručním polohování by došlo sice ke krátkému, ale přeci jen, ke spoždění léčby.

Automatické polohování, které probíhá za pomoci speciálního lůžka RotoProne lze zvládnout za obsluhy jednou sestrou. Pohyb lůžka je plynulý a v čase probíhá v závislosti na potřebách a reakcích pacienta. Je však nutno říci, že pořizovací náklady systému jsou vysoké.

Komplikace...

V literatuře se uvádí řada komplikací, které jsou spojeny s pronačním polohováním. Nicméně řada z nich se týká spíše ručního polohování. I tak však lze říci, že u pacientů s těžkou hypoxií, převažují spíše benefity nad riziky. Jedním z rizik je například vznik dekubitů. Musíme si být neustále vědomi skutečnosti, že i když se poloha pacienta neustále mění, je pevně fixován v RotoProne lůžku, takže ze zde neustálý kontakt s místy zvýšeného půspbení tlaku na pokožku. Precizní ošetřovatelská péče je v tomto případě tedy naprosto klíčová. Specifikem u tohoto typu terapie je vznik predilekčních míst, kde bychom je jinak neočekávali. Tedy na hrudi, ramenou, kolenech, nebo na obličeji.

Dále je nutné mít zajištěné veškeré invazivní vstupy a diagnostická zařízení. Tím, že RotoProne lůžko rotuje, mohou být veškerá vedení (i.v., odsávání, katetry, dreny, elektronika, O2...) vedeny pouze čelem lůžka, nebo jeho patou (u nohou). Je třeba zajistit, aby nikde během pohybu lůžka nedošlo ke skřípnuzí, zamotání, nebo vytažení různých vstupů, nebo vedení. Nelze zapomínat ani na péči o oči a dutinu ústní a důkladně sledovat vylučování.

Pozor na edémy! Zkušenosti ukazují, že při použití RotoProne polohování, mohou vznikat otoky a to zejména v oblasti očních víček, rtů a jazyka. Jak bylo řečeno výše, je třeba věnovat velkou pozornost dutině ústní, protože zde občas vidíme poranění oteklých měkkých částí ostrými hranami zubů. A co se výživy týče, tak kromě parenterální výživy lze použít např. výživu pomocí PEJ. Aby se zabránilo komplikacím, souvisejícím s enterální výživou, doporučuje se podávání látek, pro zlepšení motility střev.

Závěrem...

Bohužel, míra úmrtnosti na ARDS zůstává i nadále vysoká. Jsou potřeba ještě další studie, aby se podařilo vyvinout co nejefektivnější postup. Nicméně bylo prokázáno, že přesné a kontinuální polohování pomocí RotoProne, dochází ke zlepšení oxygenace a ke snižování úmrtnosti pacientů na těžkou refrakterní hypoxémii. Terapie na RotoProne lůžku by měla začít co nejdříve a měla by probíhat 18-20h denně.
  



Zdroje a další informace:
https://insights.ovid.com/pubmed?pmid=26436296
https://www.youtube.com/watch?v=qP25GJg_eRM&t=7s
https://sandraglen.files.wordpress.com/2011/11/rotoprone.pdf
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3333610/
http://sccm.org/Communications/Critical-Connections/Archives/Pages/Use-of-Prone-Positioning-with-ARDS.aspx