Blog (nejen) pro muže v ošetřovatelství...

Vítejte na blogu projektu, který se věnuje jedné z nejaktuálnějších výzev dnešního zdravotnictví: lidským zdrojům. Věřím, že kvalitní a bezpečná péče začíná u spokojených a motivovaných zdravotníků. Mým cílem je zatraktivnit práci ve zdravotnictví a zásadně zlepšit pracovní podmínky těch, kteří denně pečují o naše zdraví. Zaměřuji se na klíčové oblasti jako jsou lidské zdroje, organizační resilience zdravotnických týmů v zátěžových situacích, efektivní leadership, pozitivní firemní kultura a zdravý životní styl ve zdravotnictví. Chci inspirovat a pomáhat nejen jednotlivým zdravotníkům, ale i celým organizacím, aby společně mohli poskytovat špičkovou péči s radostí a profesionalitou. Připojte se ke mně na cestě k lepšímu zdravotnictví, kde je spokojený personál základem úspěchu. Společně můžeme vytvořit prostředí, kde je radost pracovat a které zároveň poskytuje tu nejlepší možnou péči pacientům.

úterý 29. srpna 2017

Zdravotnický tým speciálních operací - Ti, kteří pečují o bojovníky...

Když se řekne "jednotka speciálních operací", většina lidí si představí týmy, jako NAVY SEALs, Delta, Zelené barety a tak podobně. Jedná se prvotřídní bojovníky, naprosté profesionály, schopné podávat špičkový výkon kdekoli na světě a za jakýchkoli podmínek. Málo už se však ví, že existuje i speciální zdravotnická jednotka, která je schopná fungovat i v extrémních podmínkách a dělat při tom špičkovou medicínu. Jedná se o tzv. SOST, neboli "Special Operations Surgical Team".

Tato speciální zdravotnická jednotka, jejíž motto zní: “QUIS ILLOS BELLATORES CUSTODIET,” neboli "Ti, kteří pečují o bojovníky", má za úkol poskytovat zdravotnické zajištění speciálních operací. Jedná se o jakousi obdobu tzv. Předsunutých chirurgických týmů, jejichž úkolem je poskytovat zdravotnickou péči v rámci bojových operací na úrovni ROLE 2, tedy poskytnout neodkladnou chirurgickou péči s následnou krátkodobou intenzivní péči a zajistit transport do polní nemocnice (ROLE 3). Je tu však jeden podstatný rozdíl a to ten, že naproti předsunutým chirurgickým týmům, SOST fungují nezávilsle na dostupných zdravotnických a vojenských prostředcích, mohou fungovat v režimu utajení, mají vysokou schopnost se přesunovat, a rychle zasahovat po celém světě. Tedy fungovat jako všechny speciální síly, které podporují.

Motor inovací expediční válečné medicíny...


Koncept pro vytvoření týmu SOST se začal utvářet od roku 2001 a do operačního režimu byl zařazen v únoru 2003. S požadavkem na vytvoření takovéhoto zdravotnického týmu přišlo velitelství speciálních sil amerického letectva USSOCOM. Od té doby se týmy SOST účastnili již stovek speciálních operací, jako jsou různé protiteroristické operace, pátrací mise, záchranné operace, zpravodajské a diverzní akce, či psychologické operace a tak podobně. Využití schopností SOST však není zdaleka jen vojenské. Tito elitní vojenští zdravotníci jsou velmi rychle a efektinvně nasazováni také do humanitárních akcí, např. jako pomoc při živelních katastrofách. Silná stránka těchto zdravotníků tkví především v tom, že jsou i za velice nepříznivých podmínek schopni poskytovat pokročilou traumatologicko-resuscitační péči, dále pak tzv. tactical damage control surgery - neboli iniciální a rychá zástava krvácení, snižování rizika kontaminace a infekce, zajištění pacienta a udržování jej do doby definitivního ošetření. Dále pak perioperační a pooperační péče a samozřejmě MEDEVAC, neboli medicínská evakuace.  

Výjimečné schopnosti a elitní výcvik...


Členové SOST týmů jsou vycvičeni a vybaveni, aby byli schopni fungovat i náročných podmínkách, s využitím přenosného vybavení, tzv. "man pack mobile", které s sebou má každý člen týmu. Tyto chirugické týmy jsou chopné rychle reagovat a poskytovat zdravotnickou podporu speciálním silám. Členove týmu mají dispozici speciální vybavení a výstroj, díky které jsou schopni podílet se na širokém spektru operací, na vzdálených místech, na nebezpeščných místech bojových operací, ve dne v noci a za každého počasí. Specifikem SOST je to, že oproti např FST fungují nezávisle na standardním systému péče o zraněné (tzv. systém ROLE), že jsou schopni se operativně přesouvat a nezanechávat po sobě stopy (možnost fungovat zcela utajeně). Výcvik týmů SOST probíhá po celém světě. Jejich hlavní základnou je 24th Special Operations Wing, která patří k 720th Special Tactics Group s velitelstvím v Hurlburt Field v Severní Carolině.

Každý tým SOST se skládá ze šesti členů. Jsou to lékaři - chirurg, dále pak specialista ARO, anesteziologická sestra, sestra pro intenzivní péči, instrumentářka, respirační terapeut. Stát se členem této elitní skupiny zdravotníků není vůbec snadné. Kandidáti procházejí velmi přísným výběrovým řízením. Musí býti chopni týmové práce a kritického myšlení. Musí mít vysokou schopnost zvládání stresové zátěže, musí umět efektivně komunikovat, musí mít vysokou míru přehledu o situaci a musí mít také vůdcovské schopnosti.

Vybraní specialisté pak absolvují desetiměsíční výcvikový program. Ten obsahuje kurz přežití S.E.R.E. (Survival, Evasion, Resistance and Escape), specializovaný zdravotnický výcvik s přihlédnutím k taktikám speciálních operací a speciální taktický výcvik speciálních sil. Příslušníci SOST se pak účastní společných cvičení s různými jednotkami speciálních sil. 

Zdroje a Foto:

pátek 18. srpna 2017

Můj manžel je sestra...

Zajímavý komentář upoutal mou pozornost, když jsem si při cestě vlakem pročítal reakce čtenářů The New York Times na jeden článek, zabývající se problematikou mužů, jako zdravotních sester. Jde o příspěvek ženy, jejíž manžel pracuje jako zdravotní sestra...

"Z mého manžela přímo vyzařuje mužnost, když ho sleduji při práci na oddělení pohotovosti. Tak, jako mnoho dalších mužů v ošetřovatelství, je své roli sestry je velmi bystrým, vůdčím a akčním člověkem. Odešel ze své práce ve velké americké společnosti, aby se věnoval ošetřovatelství. Nebylo to ale kvůli penězům, vždyť on si vydělal přes 100 000 dolarů ročně. Bylo to proto, aby se denně vracel z práce domů s pocitem, že zachránil něčí život. Sestry se starají o lidi když jsou nejvíc zranitelní, řeší problémy a jsou často nuceny improvizovat a pracovat pod velkým tlakem. Jsem hrdá na mého manžela. Můj manžel je totiž sestra."

Volně podle:
https://mobile.nytimes.com/2017/07/02/opinion/beyond-the-stereotype-the-nurse-is-a-man.html

pondělí 7. srpna 2017

Vliv nedostatku sester na kvalitu péče

Akutní nedostatek sester, oddělení se zavírají, péče kolabuje a sestry, co zbyly jsou přetížené. Důvod? Inu... z "odpovědných míst" budete asi poslouchat žvásty o demografické situaci atd... Ale co si budeme povídat. Důvod, proč se většina sester musí vzdát své práce, kterou mají rády/i, je prostě to, že přesto, že je to práce nesmírně náročná a zodpovědná, je velmi podhodnocená. Místo toho, aby se stát snažil situaci řešit zatraktivněním oboru a za zodpovědnou práci řádně zaplatit, hledá zástupné problémy a ještě více komplikuje situaci např. ve zdravotnickém školství. Nejen, že do zdravotnictví nikdo nepřichází, ale celá tahle situace také vede ke chronickému přetížení zdravotnického personálu. K čemu to všechno povede? Inu, odnesou to hlavně pacienti. Takže tento článek je určen také jim.


Nedostatek sester a výskyt infekčních a zánětlivých komplikací...


Existuje celá řada odborných studií, kterých výsledky poukazují na přímou souvislost mezi nedostatkem zdravotnického personálu, kvalitou zdravotnické péče a výskytem komplikací a dokonce i úmrtností pacientů. Tak například v roce 2012 Jeannie Cimiotti, Linda Aiken a jejich kolegové, publikovali studii, která zkoumala souvislost mezi výskytem syndromu vyhoření u sester a četností katetrových infekcí. Jejich práce poukazuje na to, že jsou-li sestry vyčerpané, stoupá i výskyt těchto infekcí. Zajímavé bylo, že když se např. v Pennsylvánii podařilo snížit výskyt syndromu vyhoření z 30% sester, na procent deset, došlo ve stejném čase i k snížení výskytu katetrových infekcí o 4160 případů. Nedostatek sester nemá zdaleka dopad jen na výskyt katetrových infekcí. Podobné souvislosti byly prokázány také například u pneumónie.  

Více sester - méně úmrtí...


Existuje také celá řada studií, které poukazují na souvislosti mezi nedostatkem zdravotnického personálu a úmrtností pacientů. Tak například se ukázalo, že v nemocnicích, kde je nedostatečné personální zajištění, máte menší pravděpodobnost, že přežijete infarkt myokardu. Studie z roku 2015 ukázala, že s každým novým pacientem, přiděleným sestře klesá pravděpodobnost účinnosti CPR o 5%. Vědci dále spočítali, že každý pacient navíc přidělený sestře zvyšuje úmrtnost pacientů v průběhu 30 dní o 7%. A např. v  časopise International Journal of Nursing Studies, 46, (8), Aug. 2009, pp. 1092-1101, se  se objevila informace, že úmrtnost kojenců během 30 dní, se na odděleních JIP statisticky měnila podle toho, jak bylo oddělení personálně obsazeno. Tato úmrtnost stoupala na odděleních s podstavem sester.


Kvalita péče a bezpečnost pacientů...


V roce 2006 byla publikována studie "Missed Nursing Care: A Qualitative Study" , která odhalila, že mnoho ošetřovatelských úkonů nebylo správně odvedeno a to zejména: krmení, polohování, hygiena, edukace, emoční podpora i správné vedení dokumentace, a to za situace, kdy na oddělení byl nedostatek personálu. A nejen to. Je prokázáno, že podstav personálu má také vliv na bezpečnost pacientů, jedna ze studií například poukazuje na skutečnost, že právě sestry zachytí 86% ze všech chyb v preskripci léků lékaři. Základním předpokladem toho, aby procento zachycení těchto pochybení bylo co nejvyšší, je to, že sestry budou při podávání léků dodržovat pravidla a na svou práci se plně soustředit. Jestliže však je sestra přetížená, má na starosti nepřiměřeně vysoké množství pacientů, má-li hodně přesčasů a supluje-li práci ostatních členů zdravotnického týmu, nemůžeme od sestry čekat kvalitní a bezpečnou úroveň péče.

Co říci závěrem? No, snad jen tolik... současná situace ve zdravotnictví pomalu, ale jistě směřuje do stavu, kdy si krize ve zdravotnictví začne opravdu vybírat daň na životech pacientů, kterým už nebude možné garantovat kvalitní a bezpečnou péči. Státní nemocnice budou místem, kde se budou "léčit" ve špatných podmínkách "chudé masy" a kdo bude mít přeci jen rozum a peníze, si zaplatí soukromou, kvalitní péči v nemocnicích, kde na jednu sestru je mnohem méně pacientů. Zní to krutě... Ale zdravotní sestra je povolání jako každé jiné. Za svou práci - službu - chtějí sestry náležitě zaplatit. Pokud nedostanou plat, který je uspokojí, prostě nebudou tu práci dělat (jak se už vlastně děje).

Takže běžný pacient by měl pochopit jednu věc... Že supermoderní medicína je také medicínou extrémně drahou a zdravotní pojištění, které si platí, už zdaleka nepokryje náklady na léčbu, kdy den na ARO může klidně stát i 200 000Kč a víc. A že by bylo lepší, kdyby si zaplatil za jídlo v nemocnici, za sádru, nebo za banální návštěvu lékaře, či běžné léky. Pak by bylo možná dost peněz na ty skutečně těžce nemocné a na kvalitní péči o ně a na zaplacení personálu, který se o nemocné stará.

V odkazu mrkněte podrobně na další studie:
http://www.truthaboutnursing.org/faq/short-staffed.html