1. Organizační kultura a organizační odolnost...
Organizační odolnost lze charakterizovat jako schopnost zdravotnických institucí předvídat, přizpůsobovat se a rychle reagovat na vnější stresory. Kaczmarski a kol. (2024) zdůrazňují, že během pandemie COVID-19 se ukázalo, nakolik je důležitá struktura, vedení a jasné nastavení procesů, které pomáhají organizacím čelit bezprecedentním výzvám. V tom sehrála klíčovou roli právě organizační kultura, jež poskytla rámec pro rychlou adaptaci a efektivní komunikaci.
Za klíčové znaky podpůrné organizační kultury lze považovat otevřenou komunikaci, důvěru ve vedení a snahu o neustálé zlepšování. Petersen a kol. (2021) ve svém výzkumu poukazují na význam managementu, jenž by měl vytvářet prostředí podporující sdílení informací a vyjasňování rolí v krizových situacích. Pokud totiž v organizaci panuje vzájemný respekt a jasné rozdělení odpovědností, snižuje se riziko chaosu i demotivace zaměstnanců.
Ambrose a kol. (2023) ve své studii navíc upozorňují, že dobře nastavená kultura motivuje členy zdravotnického týmu k inovativním řešením a k větší míře autonomie. Zdravotnické zařízení s vybudovanou „kulturou učení“ se dokáže rychle poučit z chyb, sdílet osvědčené postupy a pohotově reagovat na nové výzvy.
Psychologická odolnost jednotlivců ve zdravotnických týmech je těsně propojená s organizačním klimatem, které může stres buď zmírňovat, nebo prohlubovat. Chidi a kol. (2024) zdůrazňují, že podpora psychické pohody pracovníků přispívá nejen k lepší kvalitě poskytované péče, ale také snižuje riziko syndromu vyhoření. Organizace, které aktivně pracují na vytváření respektující a otevřené atmosféry, poskytují svým zaměstnancům dostatek zdrojů pro zvládání náročných situací.
Hendrikx a kol. (2022) dále konstatují, že jedním z předpokladů psychické odolnosti jednotlivců je pocit smysluplnosti a společného cíle. Organizační kultura, která jasně komunikuje poslání a hodnoty zařízení, posiluje angažovanost a motivaci zdravotníků. Významná je rovněž existence systémů podpory – ať už formou supervizí, peer-to-peer setkání nebo vzdělávacích programů zaměřených na zvládání stresu.
Ambrose a kol. (2022) upozorňují, že psychická odolnost se projevuje zejména v krizových situacích, kdy dochází k výkyvům v pracovním tempu, délce směn či k nedostatku personálu. Je-li kultura nastavená tak, aby vedla k vzájemné solidaritě a ochotě pomáhat, zdravotníkům se lépe daří udržet si emoční stabilitu a profesionální nadhled.
3. Organizační kultura a týmová odolnost...
Týmová odolnost odkazuje k efektivitě a soudržnosti týmů při řešení stresorů a zátěžových situací. Jak uvádí Wang a kol. (2023), existuje silná souvislost mezi mírou vzájemné důvěry v týmu, sdílenými cíli a týmovou výkonností. Organizační kultura, jež podporuje spolupráci, sdílené rozhodování a vzájemné učení, vede k vyšší míře týmové soudržnosti.
Olvera (2025) ve svém výzkumu zdůrazňuje důležitost horizontální důvěry a vnímání spravedlnosti v rámci organizace. Pokud zaměstnanci cítí, že se s nimi zachází rovně a otevřeně, roste jejich ochota konstruktivně řešit problémy a sdílet zkušenosti. Vztah vzájemné podpory pak působí jako prevence konfliktních situací a udržuje tým v lepší psychické i pracovní kondici.
Delgado a kol. (2020) se zabývali konceptem komunit praxe, které ve zdravotnických týmech přispívají k systematickému sdílení poznatků a posilují pocit sounáležitosti. Tento přístup je pro týmovou odolnost obzvlášť významný, neboť redukuje izolovanost jednotlivců, umožňuje rychlejší přenos know-how a posiluje kolektivní schopnost překonávat náročné úkoly.
Závěr...
Vliv organizační kultury na odolnost zdravotnického zařízení je zřejmý na několika úrovních. Vytvoření atmosféry vzájemné podpory, otevřené komunikace a důvěry přispívá k tomu, že se organizace lépe vyrovnává s krizovými situacemi (organizační odolnost), jednotlivci zvládají zátěžové situace s menším rizikem vyhoření (psychologická odolnost) a týmy dokážou vyniknout svou soudržností a efektivitou (týmová odolnost). Ve výsledku se tak zvyšuje kvalita poskytované péče a snižuje pravděpodobnost negativních dopadů krizí na zdravotnické systémy i samotné pracovníky.
Zdroje informací:
-
Ambrose, J., Catchpole, K., Evans, H., Nemeth, L., Layne, D., & Michelle, N. (2023). Healthcare team resilience during covid-19: a qualitative study. [Preprint]. https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-2626478/v1
-
Ambrose, J., Layne, D., Nemeth, L., & Nichols, M. (2022). A systematic concept analysis of healthcare team resilience in times of pandemic disasters. Nursing Forum, 57(4), 671–680. https://doi.org/10.1111/nuf.12723
-
Chidi, R., Adeniyi, A., Okolo, C., Babawarun, O., & Arowoogun, J. (2024). Psychological resilience in healthcare workers: a review of strategies and intervention. World Journal of Biology Pharmacy and Health Sciences, 17(2), 387–395. https://doi.org/10.30574/wjbphs.2024.17.2.0088
-
Colgan, D., Christopher, M., Bowen, S., Brems, C., Hunsinger, M., Tucker, B., … & Dapolonia, E. (2019). Mindfulness-based wellness and resilience intervention among interdisciplinary primary care teams: a mixed-methods feasibility and acceptability trial. Primary Health Care Research & Development, 20. https://doi.org/10.1017/s1463423619000173
-
Delgado, J., Groot, J., McCaffrey, G., Dimitropoulos, G., Sitter, K., & Austin, W. (2020). Communities of practice: acknowledging vulnerability to improve resilience in healthcare teams. Journal of Medical Ethics, 47(7), 488–493. https://doi.org/10.1136/medethics-2019-105865
-
Hancock, J., Witter, T., Comber, S., Daley, P., Thompson, K., Candow, S., … & Kits, O. (2020). Understanding burnout and moral distress to build resilience: a qualitative study of an interprofessional intensive care unit team. Canadian Journal of Anesthesia/Journal Canadien D’Anesthésie, 67(11), 1541–1548. https://doi.org/10.1007/s12630-020-01789-z
-
Hendrikx, I., Vermeulen, S., Wientjens, V., & Mannak, R. (2022). Is team resilience more than the sum of its parts? a quantitative study on emergency healthcare teams during the covid-19 pandemic. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(12), 6968. https://doi.org/10.3390/ijerph19126968
-
Kaczmarski, K., Pasha, A., Inusah, A., Li, X., & Qiao, S. (2024). Organizational resilience and its implications for healthcare workers in the covid-19 pandemic: a literature review. [Preprint]. https://doi.org/10.1101/2024.10.10.24315244
-
Olvera, J. (2025). The role of organizational justice in the healthcare context: how to improve job performance through horizontal trust and the resilience of work teams. The Spanish Journal of Psychology, 28. https://doi.org/10.1017/sjp.2025.2
-
Petersen, E., Lyng, H., Ree, E., & Wiig, S. (2021). Relationship between management and resilience in healthcare: a study protocol for a systematic review. BMJ Open, 11(7), e047855. https://doi.org/10.1136/bmjopen-2020-047855
-
Wang, Z., Liang, Q., Yan, Z., Liu, J., Liu, M., Wang, X., … & Luan, X. (2023). The association between team resilience and team performance in nurses during covid-19 pandemic: a network analysis. BMC Nursing, 22(1). https://doi.org/10.1186/s12912-023-01216-w
