Pro mě takovou největší událostí je válka na Ukrajině. Z 23-24 února 2022 jsem sloužil noční a už tenkrát mi bylo jasné, že tuhle noc to vypukne. Rusáci byli nashromážděni u hranic a zpravodajské služby tehdy informovaly, že do ruských polních nemocnic jsou naváženy velké zásoby čerstvých krevních konzerv. A taky že jo. Rusák do toho praštil. Takže po covidu následovala další krize. Jenže, tuhle krizi já snáším, na rozdíl od covidu, o něco hůř. Je to proto, že za covidu jsem jako zdravotník sloužil na různých covidových odděleních a měl jsem pocit, že mám na vývoj událostí alespoň nějaký pozitivní vliv. Tady to tak není. Jasně, přispívám na různé sbírky a tak, ale... tak nějak mi to co bych chtěl udělat připadá nad mé možnosti.
No, ale rok 2022 nebyl zdaleka jen negativní. Líbí se mi, že z různých stran se ke mě dostávaly informace, že sestry se začaly více zajímat o své pracovní podmínky, přestaly být pasivní a začaly se objevovat případy toho, že zdravotnický personál začal tlačit na zaměstnavatele, aby svým lidem k práci připravil takové podmínky, aby mohli pacientům poskytovat kvalitní péči bez toho, aby u toho sami padali na ústa. Není to sice všude, ale snahu o poskytnutí příjemného pracovního prostředí a podmínek vidím stále častěji.
Ale abych jen nenadával na ty naše managementy. Vedení nemocnic to nemají jednoduché. Neustálé zvyšování cen vstupů do systému, ceny energií, nároky pacientů a konec konců také nás, pracovníků... To všechno jsou problémy, ke kterým se vedení nemocnic musí stavět čelem a ne vždy se daří. Ale nemocnice k mému úžasu fungují, a co si budeme povídat, pacienti v naší zemi mají vzhledem k možnostem, stále ještě velmi dobrou zdravotní péči.
Také poslední dobou vidím, že pohled veřejnosti na povolání sestry se začíná opravdu měnit. Stále častěji vidím uznání naší práce. Lidé si cení také našeho vzdělání a odbornosti. Je to vidět také na zájmu o studium zdravotnických oborů. Ten stále roste. A co muži v ošetřovatelství?
Že je muž-sestra, to už dneska není nic divného. Je to zajímavá, vysoce kvalifikovaná práce, kterou nemůže dělat jen tak někdo. V podstatě se pozvolna vytrácí původní důvod toho, proč MEN IN NURSING CZ vznikl, tzn. propagace mužů v ošetřovatelství. Pro mnoho lidí jde dokonce o téma které je cool a atraktivní a to je super.
No a co bude dál? Moc mě nebaví sdílet na soc. sítích články z různých médií. Jasně, když narazím na něco zajímavého, rád to posdílím. Raději bych sám psal autorské články a témata související s ošetřovatelstvím jako vědy, s lidskými zdroji ve zdravotnictví, s problematikou pracovní zátěže sester a také třeba životního stylu a tak podobně. Kapacita je omezená a já samozřejmě nemám čas chrlit článek za článkem. Ale baví mě rešerše a občas narazím na fakt zajímavé výsledky studií na zmíněná témata. Ty bych rád tak nějak převáděl do populárního jazyka a předkládal vám je.
Takže tolik asi ke mě. A co vy? No hlavně... Ať se vám v roce 2023 daří! Ať se vám daří v práci, příp. ve studiu a v soukromí ať máte pohodu. A co se MEN IN NURSING CZ týče, zachovejte blogu a vlastně i naší komunitě přízeň.
Se srdečným pozdravem,
Pavel Boháček, autor
