Když obhajoba odpoutá pozornost od skutečného obsahu...
Po vlně kritiky, kterou vyvolal vládní balíček s virtuální realitou jako vlajkovou intervencí prevence vyhoření, zaslal Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče svým členům a sympatizantům podrobné vyjádření. Předsedkyně Dagmar Žitníková v něm vysvětluje, že VR projekt není náhrada lázní a rehabilitací, ale doplněk, že vzniká s psychoterapeuty a odborníky na duševní zdraví, že má pět prostředí podle volby uživatele a že se nejprve odpilotuje. Obhajoba je věcná a v lecčems pochopitelná.
Pozornost, kterou tato debata o brýlích pohltila, ale překryla něco mnohem důležitějšího. K vyjádření odbory připojily přílohu s konkrétními návrhy na personální stabilizaci. Když ji projdete, zjistíte, že odbory mají systémový program. A že to, co skončilo v deklaraci, je z tohoto programu jen menší a měkčí část.
Co odbory skutečně navrhují...
Otevírací bod přílohy řeší sjednocení odměňování ve zdravotnických lůžkových zařízeních bez ohledu na právní formu poskytovatele. Dnes platí dualismus, kdy příspěvkové organizace odměňují platem, zatímco akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným mzdou, přestože všichni čerpají ze stejného veřejného zdravotního pojištění. Odbory navrhují změnu paragrafu 109 odst. 3 zákoníku práce a uvádějí, že tento dualismus vede k migraci zdravotníků mezi regiony a snižování dostupnosti péče. To je strukturální zásah, který by skutečně narovnal trh práce, ale v deklaraci o personální stabilizaci se neobjevil.
Druhý bod míří na nižší zdravotnický personál. Odbory navrhují využít aktivní politiku zaměstnanosti, konkrétně společensky účelná pracovní místa podle paragrafu 113 zákona o zaměstnanosti. První rok by nově zřízená místa pro ošetřovatelky a sanitáře financoval Úřad práce, dále by se kryla bonifikacemi v úhradové vyhlášce. Cíl je jasný a evidence-based. Odbřemenit všeobecné sestry o méně odborné výkony, které dnes dělají kvůli podstavu nižšího personálu. V mezinárodním výzkumu se tomu říká skill mix a optimalizace ošetřovatelského procesu. Aiken a kolegové opakovaně ukázali, že vyvážený skill mix je jedním z nejsilnějších prediktorů retence i kvality péče (Aiken et al., 2017).
Třetí blok je sociální. Odchodné po vzoru zákona o zdravotnické záchranné službě, výsluhový příspěvek a dřívější odchod do důchodu o pět let bez krácení s ohledem na psychickou a fyzickou náročnost profese. Tyto nástroje fungují u příslušníků bezpečnostních sborů. Argumentace odborů je věcná. Pokud uznáváme, že profese je tak náročná, že dnes generuje hromadné odchody, musíme to systémově ošetřit, ne to kompenzovat dotacemi a benefity ad hoc.
A nakonec systémová péče o duševní zdraví. Tady přichází bod, který si zaslouží samostatnou pozornost.
SPIS, neboli česká cesta k peer-support...
Odbory v dokumentu žádají, aby se Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví (SPIS) zakotvil v zákoně nebo právních předpisech. SPIS je síť vyškolených zdravotníků, kteří poskytují kolegiální podporu po těžkých událostech, úmrtích, závažných incidentech. Cílovou skupinou jsou zdravotníci, ale také pozůstalí, příbuzní a svědci náhlých událostí. Není to nový nápad. Funguje to dlouhodobě v rámci zdravotnické záchranné služby a postupně proniká do lůžkové péče.
Z mezinárodní perspektivy je SPIS českým funkčním ekvivalentem toho, čemu v anglosaském světě říkáme peer-support model po kritické události. Britské Schwartz Rounds, americké Critical Incident Stress Management nebo Mitchellův model debriefingu jsou koncepčně velmi blízko. Maben a kolegové v rozsáhlé evaluaci pro NHS prokázali, že strukturovaná peer-support setkání snižují izolovanost a zlepšují wellbeing účastníků (Maben et al., 2018). Beecroftová a kol. dokumentují podobné efekty pro absolventy v prvním roce profese (Beecroft et al., 2001).
Klíčový bod tedy zní. SPIS je něco, co u nás existuje, funguje, je validováno mezinárodním výzkumem a odbory ho chtějí dostat do zákona. Ve vládní deklaraci se ovšem objevila virtuální realita, nikoli zákonné ukotvení SPIS. To stojí za zamyšlení, protože jde o rozhodnutí mezi systémovým a kosmetickým řešením stejného problému.
Linie mezi strukturálním a kosmetickým...
Když rozprostřete odborářský dokument a vládní deklaraci vedle sebe, vznikne zřetelný obraz. Odbory přicházejí s programem, který obsahuje sjednocení odměňování, financování nižšího personálu, zákonné ukotvení SPIS, odchodné, výsluhy a dřívější důchod. Z toho do deklarace prošlo navýšení vzdělávacích kapacit, dovoz zahraniční pracovní síly, virtuální realita a nepeněžní benefity.
Co mají položky, které se do deklarace dostaly, společné? Jsou rozpočtově menší a politicky nekonfrontační. Sjednocení odměňování naráží na komerční nemocniční sektor. Odchodné a výsluhy znamenají nový mandatorní výdaj. Zákonné ukotvení SPIS by vyžadovalo novelu, prováděcí předpis a financování. Naopak virtuální realita se zaplatí z evropského programu Zaměstnanost Plus a dovoz Filipínek je v zásadě věcí migrační politiky.
Vláda tedy z odborářského košíku vybrala to, co je rozpočtově nejlevnější a politicky nejméně bolestivé. Strukturální agenda zůstala v příloze, kterou si přečetli členové odborů. To není kritika odborů, to je popis vyjednávacího výsledku.
Co stále chybí na obou stranách stolu...
A teď zaměňme perspektivu. I když uznáme, že odbory mají věcný program, který si zaslouží podporu, musíme zároveň říct, že mezinárodní debata o retenci sester přesáhla i jejich okruh.
V evropském výzkumu projektu RN4CAST opakovaně vystupuje jako nejsilnější páka závazný minimální poměr sestra na pacienta v lůžkové péči. Kalifornský model funguje od roku 1999, Australasie ho rozšířila a Aiken a kolegové dokumentují přímou vazbu mezi obsazeností směny a třicetidenní mortalitou hospitalizovaných (Aiken et al., 2014). V odborářském dokumentu se to neobjevuje. Ne proto, že by to nebylo důležité, ale proto, že v české debatě tento koncept zatím nemá nositele.
Druhá chybějící položka je systematické měření morálního distresu jako prediktoru odchodů. Epsteinova škála MMD-HP je validovaná a v anglosaském světě se stává standardem (Epstein et al., 2019). V Česku se nepoužívá, neměří se, nereportuje. A přitom právě morální distres, ne únava, vysvětluje, proč čtyřicet procent sester z projektu EQUANU zvažuje odchod (Dolanová et al., EQUANU 2025).
Třetí položka je strukturované preceptorství s metodikou a kompenzací. Není v deklaraci, není ve výrazné podobě ani v odborářské příloze. Přitom jeho dopad na retenci absolventek v prvním roce je dvacet až třicet procent (Beecroft et al., 2001).
Závěr...
Odbory v reakci na kritiku ukázaly, že nejsou jen advokáti virtuální reality. Jejich příloha obsahuje strukturální program, který by, kdyby prošel celý, znamenal nejhlubší zásah do podmínek ošetřovatelské profese za posledních dvacet let. To, že z něj do deklarace prošlo to nejměkčí, není vina odborů. Je to vyjednávací výsledek, ve kterém vláda zvolila politicky pohodlnou cestu.
Pro nás v terénu z toho plyne dvojí závěr. Za prvé, odborářský dokument zaslouží přečtení a podporu, zejména v bodech o sjednocení odměňování, zákonném ukotvení SPIS a nižším personálu jako prevenci přetížení sester. Za druhé, agenda české diskuze musí dohnat mezinárodní výzkum. Aikenovy poměry, morální distres a strukturované preceptorství nejsou luxusní položky pro pozdější fáze. Jsou to páky s nejvyšším poměrem dopadu k nákladům, které stávající debata stále nepojmenovala.
Konstruktivní krok by byl vyhledat odborářskou přílohu, prostudovat ji a v diskuzích o personální stabilizaci na ni odkazovat. Vládní deklarace je střelba na pohyblivý terč. Odborářský dokument je výchozí mapa, ke které se dá vracet.
|
Whitepapers · Men in Nursing CZ
Evidence-based dokumenty pro zdravotnický management
Retence sester, moral distress, NASA Expeditionary Behavior, psychologické bezpečí, toxická organizační kultura a další. Pro top management nemocnic, hlavní sestry i zřizovatele.
|
Více
→
|
Reference:
Aiken, L. H., Sermeus, W., Van den Heede, K., Sloane, D. M., Busse, R., McKee, M., Bruyneel, L., Rafferty, A. M., Griffiths, P., Moreno-Casbas, M. T., Tishelman, C., Scott, A., Brzostek, T., Kinnunen, J., Schwendimann, R., Heinen, M., Zikos, D., Sjetne, I. S., Smith, H. L., & Kutney-Lee, A. (2012). Patient safety, satisfaction, and quality of hospital care: Cross sectional surveys of nurses and patients in 12 countries in Europe and the United States. BMJ, 344, e1717. https://doi.org/10.1136/bmj.e1717
Aiken, L. H., Sloane, D. M., Bruyneel, L., Van den Heede, K., Griffiths, P., Busse, R., Diomidous, M., Kinnunen, J., Kózka, M., Lesaffre, E., McHugh, M. D., Moreno-Casbas, M. T., Rafferty, A. M., Schwendimann, R., Scott, P. A., Tishelman, C., van Achterberg, T., & Sermeus, W. (2014). Nurse staffing and education and hospital mortality in nine European countries: A retrospective observational study. The Lancet, 383(9931), 1824–1830. https://doi.org/10.1016/S0140-6736(13)62631-8
Aiken, L. H., Sloane, D. M., Griffiths, P., Rafferty, A. M., Bruyneel, L., McHugh, M., Maier, C. B., Moreno-Casbas, T., Ball, J. E., Ausserhofer, D., & Sermeus, W. (2017). Nursing skill mix in European hospitals: Cross-sectional study of the association with mortality, patient ratings, and quality of care. BMJ Quality & Safety, 26(7), 559–568. https://doi.org/10.1136/bmjqs-2016-005567
Beecroft, P. C., Kunzman, L., & Krozek, C. (2001). RN internship: Outcomes of a one-year pilot program. Journal of Nursing Administration, 31(12), 575–582. https://doi.org/10.1097/00005110-200112000-00008
Epstein, E. G., Whitehead, P. B., Prompahakul, C., Thacker, L. R., & Hamric, A. B. (2019). Enhancing understanding of moral distress: The measure of moral distress for health care professionals. AJOB Empirical Bioethics, 10(2), 113–124. https://doi.org/10.1080/23294515.2019.1586008
Maben, J., Taylor, C., Dawson, J., Leamy, M., McCarthy, I., Reynolds, E., Ross, S., Burnett, S., Foot, C., & Parsons, J. (2018). A realist informed mixed-methods evaluation of Schwartz Center Rounds® in England. Health Services and Delivery Research, 6(37). https://doi.org/10.3310/hsdr06370
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. (2026, květen). Náměty Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR na opatření pro personální stabilizaci pracovníků. Interní dokument zaslaný členské základně.
.png)