 |
Co ty/vy na to SESTRO...
Můj primární úkol, jako sestry, je pokud možno, předat své pacienty po službě, možná ještě v lepším stavu, než v jakém jsem je převzal. Jasně, někdy se to nepovede, ale je důležité, když si člověk řekne, že to jsou opravdu jeho pacienti. Vaším úkolem je zajistit, aby se vaši pacienti pokud možno cítili komfortně, zajistit, aby včas dostali své léky, byly jim provedeny intervence, byli vyšetřeni, ošetřeni, aby neměli hlad, žízeň atd. Jak říká Virginia Henderson, jste oči nevidomého, nohy nechodícího a rozum zmateného. (Mimochodem, proto je dobré znát paradigmata ošetřovatelství...)
K tomu je potřeba mít parťáka (doktora), se kterým se domluvíte jak to udělat co nejefektivněji. Většinu doktorů, co znám já, lze opravdu za parťáky považovat, takže během služby komunikujeme hodně a je to oboustranně výhodné.
"Na kdy by bylo nejlepší napsat ty infuze, odběry, fraxíky, tlaky, glykémie... atd, tak aby se to dalo zvládnout?" To je běžný dotaz, který mi lékař položí, když zpracovává vizitu.
"Hele, mám mu ty antibiotika rozepsat per os, nebo i.v. Půjde ti napíchnout? Co myslíš? Spolkne ty tabletky, když mu je takhle rozepíšu?"
To jsou, pro hladký průběh ošetřovatelské péče, naprosto klíčové záležitosti, a i když se to, co tady píšu, zdá naprosto samozřejmé, není to zvykem všude.
I při velkých vizitách se pan primář, nebo zástupce přednosty, zajímá o názory sestřiček například na návyky pacienta. Jestli bude pacient schopen se např. o tu kolostomii sám starat, jaký má přístup ke svému uzdravování. Podle toho pak určuje strategii, jakou se další léčba bude ubírat. Názor sestřiček je v tomto případě informovaný a důležitý.
I doktoři těžký to maj...
Jako, co si budeme povídat, i doktoři to v dnešní době mají sakra těžký. Valí se na ně pacienti, kybicují je jejich nadřízení a bombardují je rodiny... Penzum informací, co musí takový doktor pojmout je někdy nad lidské možnosti. Vizity ambulance, služby na EMERY, operační program, sona, RTG, laborka, mraky a mraky výsledků. Naštěstí, proto jsme tu my - jejich parťáci sestry, abychom je nenechali/y ve štychu.
I proto je například samozřejmé, že si sestřička pohlídá výsledky svých pacientů a zajistí, aby se včas k lékaři dostaly. Je samozřejmé, že lékaři připomenete, že je plánováno to CT, nebo kontrolní rentgen, na které je potřeba napsat žádanku.
Že má doktor v dekurzech chyby? Jo, může se to stát. S ohledem na to, co jsem popisoval výše. Ale proto jste tu vy, tak životně důležitá osoba, která svého parťáka doktora podrží a na chyby ho upozorní - né proto, aby ho buzerovala, ale proto, aby byl váš (společný) pacient v pohodě.
V poslední době jsem dospěl k závěru, že je například docela fajn, když spolu budoucí sestry a medici studují na lékařských fakultách. Nejen, že se pak často znají jako lidé, ale mají pro sebe a své pracovní problémy mnohem lepší pochopení.
V poslední době jsem dospěl k závěru, že je například docela fajn, když spolu budoucí sestry a medici studují na lékařských fakultách. Nejen, že se pak často znají jako lidé, ale mají pro sebe a své pracovní problémy mnohem lepší pochopení.
Dobré týmy mají dobré výsledky...
Doba je náročná. Nikdo sám za sebe není dneska s to, zvládnou ten tlak, který je na něj vyvíjen. Dobrá sestra i dobrý lékař, i když toho mají plné zuby, vědí, že jejich práce je pomáhat svým pacientům. Dělají práci, kterou, i když podmínky nejsou ideální, mají rádi. Proto je dobré a dokonce i výhodné, vzájemně se respektovat, aktivně se snažit vytvořit tým a občas se podržet, když se to "se*e". Takový tým, ve kterém mají všichni jeho členové své místo, pak má své výsledky v podobě spokojených pacientů a minimu "průšvihů". Služby pak lépe utíkají a lépe se zvládají i náročné pracovní situace.
PS: Tenhle krátký článek byl o doktorech a sestrách... Nemusím ale říkat, že je fajn mít za parťáka i sanitáře, fyzioterapeuta, či holky z laborky :-) Ale o tom až někdy příště ;-)
Photo by Medill DC, CC BY 2.0 https://www.flickr.com/photos/medilldc/
Photo by Medill DC, CC BY 2.0 https://www.flickr.com/photos/medilldc/