Kow et al. provedli metaanalýzu specificky zaměřenou na vakcínu mRNA-1273, která odhalila celkovou účinnost 66 % proti infekcím variantou Delta, což zdůrazňuje silný ochranný efekt mRNA vakcín (Kow et al., 2022). Dále Ma et al. zjistili, že inaktivované vakcíny vykazovaly vysokou účinnost proti závažným případům varianty Delta, což potvrzuje, že různé typy vakcín mohou poskytnout významnou ochranu před těžkým průběhem onemocnění (Ma et al., 2023).
Pokud jde o prevenci závažného průběhu, hospitalizace a úmrtí, několik studií potvrzuje účinnost vakcín. Například výzkum Decuira ukazuje, že bivalentní vakcíny výrazně snižují riziko hospitalizace a těžkého průběhu, přičemž jejich účinnost dosahuje přibližně 73 % pro závažné případy (DeCuir, 2024). Podobně Nasreen et al. zjistili, že mRNA vakcíny vykazují silnou účinnost proti symptomatickým infekcím a závažným průběhům, zejména u variant, jako jsou Alpha a Gamma (Nasreen et al., 2022). Tato zjištění podporuje i studie Haverse et al., která ukazuje, že vysoký podíl hospitalizovaných pacientů byl neočkovaný, což podtrhuje roli vakcín v prevenci těžkého průběhu onemocnění (Havers et al., 2022).
Srovnávací účinnost různých vakcín byla také předmětem výzkumu. Metaanalýza provedená Changem et al. porovnávala vakcíny BNT162b2 a mRNA-1273 a dospěla k závěru, že obě poskytují významnou ochranu proti infekci COVID-19, zejména během vlny varianty Delta (Chang et al., 2022). Navíc Wright et al. analyzovali data z amerických nemocnic a zjistili, že účinnost vakcín proti závažnému onemocnění s časem klesá, zejména po šesti měsících, což zdůrazňuje potřebu posilovacích dávek k udržení ochrany (Wright et al., 2022).
Dlouhodobá účinnost a pokles imunity byly klíčovými oblastmi výzkumu. Studie naznačují, že i když je počáteční účinnost vakcín vysoká, časem klesá. Například studie Decuira zjistila, že monovalentní vakcíny poskytují zbytkovou ochranu i rok po očkování, avšak trvání této ochrany je nejisté vzhledem k neustálému vývoji viru (DeCuir, 2024). Výzkum Suna zdůraznil, že posilovací dávky významně prodlužují dobu efektivní imunity proti závažným průběhům onemocnění, což potvrzuje důležitost posilovacího očkování pro udržení veřejného zdraví (Sun, 2024).
Účinnost vakcín proti nově vznikajícím variantám SARS-CoV-2 je významným problémem. Výzkum ukázal, že vakcíny zůstávají účinné proti variantám, jako jsou Delta a Omikron, ale jejich účinnost se může lišit. Například Tseng et al. uvedli, že bivalentní vakcína mRNA-1273 byla účinná proti hospitalizacím způsobeným COVID-19, ale její účinnost proti novějším variantám byla mírná (Tseng et al., 2023). Tato variabilita zdůrazňuje důležitost neustálého sledování a přizpůsobování vakcinačních strategií v reakci na vývoj viru.
Dopad posilovacích dávek na imunitní odpověď je dobře zdokumentován. Atmar et al. prokázali, že posilovací očkování významně zvyšuje hladinu neutralizačních protilátek, což naznačuje silnou imunitní paměť, která může být klíčová pro boj s variantami viru (Atmar et al., 2022). Dále Arbel et al. zjistili, že bivalentní posilovací dávky poskytují významnou dodatečnou ochranu proti těžkým průběhům, což dále zdůrazňuje nezbytnost posilovacích dávek ve vakcinační strategii (Arbel et al., 2023).
Nakonec byla v různých studiích zkoumána bezpečnost a vedlejší účinky vakcín v souvislosti s jejich účinností. Kızılırmak et al. uvedli, že ačkoli očkování významně snižuje závažnost onemocnění COVID-19, někteří očkovaní jedinci stále zažívají průlomové infekce, zejména ti s předchozími zdravotními problémy (Kızılırmak et al., 2023). To poukazuje na potřebu neustálé ostražitosti a případně dalších intervencí pro ohrožené skupiny obyvatel.
Závěrem lze říci, že množství důkazů podporuje účinnost vakcín proti COVID-19 napříč různými platformami při prevenci závažných onemocnění, hospitalizací a úmrtí. Neustálý výzkum je nezbytný k přizpůsobení vakcinačních strategií v reakci na klesající imunitu a nové varianty viru.
Zdroje informací:
Arbel, R., Peretz, A., Sergienko, R., Friger, M., Beckenstein, T., Duskin-Bitan, H., … & Netzer, D. (2023). Effectiveness of a bivalent mrna vaccine booster dose to prevent severe covid-19 outcomes: a retrospective cohort study. The Lancet Infectious Diseases, 23(8), 914-921. https://doi.org/10.1016/s1473-3099(23)00122-6
Atmar, R., Lyke, K., Deming, M., Jackson, L., Branche, A., Sahly, H., … & Beigel, J. (2022). Homologous and heterologous covid-19 booster vaccinations. New England Journal of Medicine, 386(11), 1046-1057. https://doi.org/10.1056/nejmoa2116414
Chang, S., Liu, H., Wu, J., Xiao, W., Chen, S., Qiu, S., … & Zhang, R. (2022). Effectiveness of bnt162b2 and mrna-1273 vaccines against covid-19 infection: a meta-analysis of test-negative design studies. Vaccines, 10(3), 469. https://doi.org/10.3390/vaccines10030469
DeCuir, J. (2024). Durability of protection from original monovalent and bivalent covid-19 vaccines against covid-19-associated hospitalization and severe in-hospital outcomes among adults in the united states — september 2022–august 2023.. https://doi.org/10.1101/2024.01.07.24300910
DeCuir, J. (2024). Effectiveness of original monovalent and bivalent covid‐19 vaccines against covid‐19‐associated hospitalization and severe in‐hospital outcomes among adults in the united states, september 2022–august 2023. Influenza and Other Respiratory Viruses, 18(11). https://doi.org/10.1111/irv.70027
Havers, F., Pham, H., Taylor, C., Whitaker, M., Patel, K., Anglin, O., … & McMorrow, M. (2022). Covid-19-associated hospitalizations among vaccinated and unvaccinated adults 18 years or older in 13 us states, january 2021 to april 2022. Jama Internal Medicine, 182(10), 1071. https://doi.org/10.1001/jamainternmed.2022.4299
Kow, C., Ramachandram, D., & Hasan, S. (2022). The effectiveness of mrna‐1273 vaccine against covid‐19 caused by delta variant: a systematic review and meta‐analysis. Journal of Medical Virology, 94(5), 2269-2274. https://doi.org/10.1002/jmv.27568
Kızılırmak, D., Fidan, U., Sarı, S., & Havlucu, Y. (2023). Functional parameters and affecting factors in post-covid period. Tuberkuloz Ve Toraks, 71(2), 123-130. https://doi.org/10.5578/tt.20239915
Ma, C., Huang, C., Wang, W., Song, Y., Jiang, X., Tian, X., … & An, Z. (2023). Effectiveness of inactivated covid-19 vaccines against delta-variant covid-19: evidence from an outbreak in inner mongolia autonomous region, china. Vaccines, 11(2), 292. https://doi.org/10.3390/vaccines11020292
Nasreen, S., Chung, H., He, S., Brown, K., Gubbay, J., Buchan, S., … & Kwong, J. (2022). Effectiveness of covid-19 vaccines against symptomatic sars-cov-2 infection and severe outcomes with variants of concern in ontario. Nature Microbiology, 7(3), 379-385. https://doi.org/10.1038/s41564-021-01053-0
Raji, T. (2024). Efficacy and effectiveness of covid-19 vaccines in africa: a systematic review. Plos One, 19(6), e0306309. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0306309
Sun, L. (2024). Clinical characteristics and booster vaccine effectiveness of the omicron variant.. https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-4404914/v1
Tseng, H., Ackerson, B., Sy, L., Tubert, J., Luo, Y., Qiu, S., … & Qian, L. (2023). Effectiveness of mrna-1273 bivalent (original and omicron ba.4/ba.5) covid-19 vaccine in preventing hospitalizations for covid-19, medically attended sars-cov-2 infections, and hospital death in the united states.. https://doi.org/10.1101/2023.05.25.23290456
Wright, B., Tideman, S., Diaz, G., French, T., Parsons, G., & Robicsek, A. (2022). Comparative vaccine effectiveness against severe covid-19 over time in us hospital administrative data: a case-control study. The Lancet Respiratory Medicine, 10(6), 557-565. https://doi.org/10.1016/s2213-2600(22)00042-x
