NURSING LIFESTYLE: Syndrom kapitána lodi

 

Managementy nemocnic často káží vodu, ale pijí víno – a korupční kauzy to jen potvrzují

Korupce v českém zdravotnictví dosáhla v posledních letech úrovně, která není jen o jednotlivých „přešlapech“ jednotlivců, ale o systematickém selhání celého řízení nemocnic a zdravotnických zařízení. Když čteme o kauzách, které v roce 2024 a 2025 otřásly zdravotnickým sektorem – od Krajské zdravotní v Ústí nad Labem přes Nemocnici Jihlava až po Fakultní nemocnici Motol – je těžké se ubránit pocitu, že zdravotnictví je spíše byznys než služba veřejnosti.

A přitom by to mělo být naopak. Nemocnice stále zdůrazňují potřebu úspor, efektivity a odpovědného hospodaření. Když jde o mzdy zdravotníků, managementy nemocnic tvrdí, že „nejsou peníze“. Když se řeší lepší pracovní podmínky, odpověď je stejná. A přitom jen kauza FN Motol ukázala, jak sofistikovaně se vyváděly veřejné prostředky – zmanipulovaná výběrová řízení, konzultační poplatky ve výši 15–20 % hodnoty zakázek a peníze prané přes firmy v daňových rájích. Celková hodnota zmanipulovaných projektů přesáhla 4 miliardy korun, přičemž škoda pro rozpočet EU byla odhadnuta na 680 milionů Kč.

Když se podíváme na systémové vzorce korupce, vyvstává několik klíčových problémů:

1. Politické jmenování ředitelů nemocnic – Studie Transparency International ukázala, že pouze 28 % ředitelů krajských nemocnic v letech 2020–2024 prošlo transparentním výběrovým řízením. Zbytek byl jmenován na základě politických dohod, což z nemocnic dělá nástroje pro „kamarádské“ obchody.

2. Neprůhledná výběrová řízení – Kauza Krajské zdravotní odhalila, že nemocnice systematicky manipulovaly zakázky na nákup zdravotnických přístrojů. Ceny některých laparoskopických setů byly předražené až o 300 %. Podobné praktiky se ukázaly i v jiných nemocnicích – nešlo o izolovaný incident, ale o systematický vzorec chování.

3. Zneužívání evropských fondů – 68 % všech vyšetřovaných podvodů s evropskými dotacemi v ČR v letech 2021–2024 souviselo se zdravotnickými projekty. Mechanismus byl vždy podobný – fiktivní potřeby, rozdělování zakázek na menší celky pod limity pro veřejné soutěže a následné předražování.

4. Dopady na pacienty a zdravotníky – Zatímco managementy nemocnic „optimalizují“ financování, zdravotníci čelí rostoucímu tlaku na výkon bez odpovídajících podmínek. Například v FN Motol vedlo pozastavení financování kvůli vyšetřování korupce k oddálení modernizace onkologického centra, což podle České onkologické společnosti mohlo ohrozit léčbu až 1 200 pacientů ročně.

Co se dá dělat?

Současná reakce vlády zahrnuje několik protikorupčních opatření, jako je povinné zveřejňování veřejných zakázek nebo centrální registr všech nemocničních tendrů. Neziskové organizace, včetně Transparency International, doporučují také povinné rotování vedoucích pracovníků oddělení veřejných zakázek a lepší ochranu whistleblowerů.

Jestli ale něco tyto kauzy ukázaly, tak to, že systémová změna je nevyhnutelná. Pokud si někdo myslí, že se ho to netýká, měl by se zamyslet nad tím, kolikrát už slyšel větu: „Na to nejsou peníze.“ Možná by stálo za to se ptát – kde tedy jsou?

Účinnost vakcín proti COVID-19: Přehled studií, variant a významu posilovacích dávek

V době, kdy se dezinformace o neúčinnosti vakcín proti COVID-19 stále šíří, je důležité opírat se o vědecky podložená data. Tento článek přináší přehled nejnovějších studií, které potvrzují, že vakcíny významně snižují riziko těžkého průběhu, hospitalizace a úmrtí, a to i tváří v tvář novým variantám viru. Zaměřujeme se na dlouhodobou účinnost, vliv posilovacích dávek a srovnání různých vakcinačních platforem, čímž vyvracíme mýty a poskytujeme čtenářům fakta podložená důkazy.

Účinnost vakcín proti COVID-19 byla rozsáhle studována napříč různými platformami, včetně mRNA, vektorových a proteinových vakcín. Systematický přehled provedený Rajim et al. zdůrazňuje, že účinnost vakcín v Africe zůstává významná, přičemž během vlny varianty Beta dosahovala 62 % proti hospitalizaci a během vlny varianty Delta 67 %. To ukazuje schopnost vakcín zmírnit závažné následky i u zranitelných populací (Raji, 2024).

Kow et al. provedli metaanalýzu specificky zaměřenou na vakcínu mRNA-1273, která odhalila celkovou účinnost 66 % proti infekcím variantou Delta, což zdůrazňuje silný ochranný efekt mRNA vakcín (Kow et al., 2022). Dále Ma et al. zjistili, že inaktivované vakcíny vykazovaly vysokou účinnost proti závažným případům varianty Delta, což potvrzuje, že různé typy vakcín mohou poskytnout významnou ochranu před těžkým průběhem onemocnění (Ma et al., 2023).

Pokud jde o prevenci závažného průběhu, hospitalizace a úmrtí, několik studií potvrzuje účinnost vakcín. Například výzkum Decuira ukazuje, že bivalentní vakcíny výrazně snižují riziko hospitalizace a těžkého průběhu, přičemž jejich účinnost dosahuje přibližně 73 % pro závažné případy (DeCuir, 2024). Podobně Nasreen et al. zjistili, že mRNA vakcíny vykazují silnou účinnost proti symptomatickým infekcím a závažným průběhům, zejména u variant, jako jsou Alpha a Gamma (Nasreen et al., 2022). Tato zjištění podporuje i studie Haverse et al., která ukazuje, že vysoký podíl hospitalizovaných pacientů byl neočkovaný, což podtrhuje roli vakcín v prevenci těžkého průběhu onemocnění (Havers et al., 2022).

Srovnávací účinnost různých vakcín byla také předmětem výzkumu. Metaanalýza provedená Changem et al. porovnávala vakcíny BNT162b2 a mRNA-1273 a dospěla k závěru, že obě poskytují významnou ochranu proti infekci COVID-19, zejména během vlny varianty Delta (Chang et al., 2022). Navíc Wright et al. analyzovali data z amerických nemocnic a zjistili, že účinnost vakcín proti závažnému onemocnění s časem klesá, zejména po šesti měsících, což zdůrazňuje potřebu posilovacích dávek k udržení ochrany (Wright et al., 2022).

Dlouhodobá účinnost a pokles imunity byly klíčovými oblastmi výzkumu. Studie naznačují, že i když je počáteční účinnost vakcín vysoká, časem klesá. Například studie Decuira zjistila, že monovalentní vakcíny poskytují zbytkovou ochranu i rok po očkování, avšak trvání této ochrany je nejisté vzhledem k neustálému vývoji viru (DeCuir, 2024). Výzkum Suna zdůraznil, že posilovací dávky významně prodlužují dobu efektivní imunity proti závažným průběhům onemocnění, což potvrzuje důležitost posilovacího očkování pro udržení veřejného zdraví (Sun, 2024).

Účinnost vakcín proti nově vznikajícím variantám SARS-CoV-2 je významným problémem. Výzkum ukázal, že vakcíny zůstávají účinné proti variantám, jako jsou Delta a Omikron, ale jejich účinnost se může lišit. Například Tseng et al. uvedli, že bivalentní vakcína mRNA-1273 byla účinná proti hospitalizacím způsobeným COVID-19, ale její účinnost proti novějším variantám byla mírná (Tseng et al., 2023). Tato variabilita zdůrazňuje důležitost neustálého sledování a přizpůsobování vakcinačních strategií v reakci na vývoj viru.

Dopad posilovacích dávek na imunitní odpověď je dobře zdokumentován. Atmar et al. prokázali, že posilovací očkování významně zvyšuje hladinu neutralizačních protilátek, což naznačuje silnou imunitní paměť, která může být klíčová pro boj s variantami viru (Atmar et al., 2022). Dále Arbel et al. zjistili, že bivalentní posilovací dávky poskytují významnou dodatečnou ochranu proti těžkým průběhům, což dále zdůrazňuje nezbytnost posilovacích dávek ve vakcinační strategii (Arbel et al., 2023).

Nakonec byla v různých studiích zkoumána bezpečnost a vedlejší účinky vakcín v souvislosti s jejich účinností. Kızılırmak et al. uvedli, že ačkoli očkování významně snižuje závažnost onemocnění COVID-19, někteří očkovaní jedinci stále zažívají průlomové infekce, zejména ti s předchozími zdravotními problémy (Kızılırmak et al., 2023). To poukazuje na potřebu neustálé ostražitosti a případně dalších intervencí pro ohrožené skupiny obyvatel.

Závěrem lze říci, že množství důkazů podporuje účinnost vakcín proti COVID-19 napříč různými platformami při prevenci závažných onemocnění, hospitalizací a úmrtí. Neustálý výzkum je nezbytný k přizpůsobení vakcinačních strategií v reakci na klesající imunitu a nové varianty viru.

Zdroje informací: 

Arbel, R., Peretz, A., Sergienko, R., Friger, M., Beckenstein, T., Duskin-Bitan, H., … & Netzer, D. (2023). Effectiveness of a bivalent mrna vaccine booster dose to prevent severe covid-19 outcomes: a retrospective cohort study. The Lancet Infectious Diseases, 23(8), 914-921. https://doi.org/10.1016/s1473-3099(23)00122-6

 

Atmar, R., Lyke, K., Deming, M., Jackson, L., Branche, A., Sahly, H., … & Beigel, J. (2022). Homologous and heterologous covid-19 booster vaccinations. New England Journal of Medicine, 386(11), 1046-1057. https://doi.org/10.1056/nejmoa2116414 

Chang, S., Liu, H., Wu, J., Xiao, W., Chen, S., Qiu, S., … & Zhang, R. (2022). Effectiveness of bnt162b2 and mrna-1273 vaccines against covid-19 infection: a meta-analysis of test-negative design studies. Vaccines, 10(3), 469. https://doi.org/10.3390/vaccines10030469 

DeCuir, J. (2024). Durability of protection from original monovalent and bivalent covid-19 vaccines against covid-19-associated hospitalization and severe in-hospital outcomes among adults in the united states — september 2022–august 2023.. https://doi.org/10.1101/2024.01.07.24300910 

DeCuir, J. (2024). Effectiveness of original monovalent and bivalent covid‐19 vaccines against covid‐19‐associated hospitalization and severe in‐hospital outcomes among adults in the united states, september 2022–august 2023. Influenza and Other Respiratory Viruses, 18(11). https://doi.org/10.1111/irv.70027 

Havers, F., Pham, H., Taylor, C., Whitaker, M., Patel, K., Anglin, O., … & McMorrow, M. (2022). Covid-19-associated hospitalizations among vaccinated and unvaccinated adults 18 years or older in 13 us states, january 2021 to april 2022. Jama Internal Medicine, 182(10), 1071. https://doi.org/10.1001/jamainternmed.2022.4299 

Kow, C., Ramachandram, D., & Hasan, S. (2022). The effectiveness of mrna‐1273 vaccine against covid‐19 caused by delta variant: a systematic review and meta‐analysis. Journal of Medical Virology, 94(5), 2269-2274. https://doi.org/10.1002/jmv.27568 

Kızılırmak, D., Fidan, U., Sarı, S., & Havlucu, Y. (2023). Functional parameters and affecting factors in post-covid period. Tuberkuloz Ve Toraks, 71(2), 123-130. https://doi.org/10.5578/tt.20239915 

Ma, C., Huang, C., Wang, W., Song, Y., Jiang, X., Tian, X., … & An, Z. (2023). Effectiveness of inactivated covid-19 vaccines against delta-variant covid-19: evidence from an outbreak in inner mongolia autonomous region, china. Vaccines, 11(2), 292. https://doi.org/10.3390/vaccines11020292 

Nasreen, S., Chung, H., He, S., Brown, K., Gubbay, J., Buchan, S., … & Kwong, J. (2022). Effectiveness of covid-19 vaccines against symptomatic sars-cov-2 infection and severe outcomes with variants of concern in ontario. Nature Microbiology, 7(3), 379-385. https://doi.org/10.1038/s41564-021-01053-0 

Raji, T. (2024). Efficacy and effectiveness of covid-19 vaccines in africa: a systematic review. Plos One, 19(6), e0306309. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0306309 

Sun, L. (2024). Clinical characteristics and booster vaccine effectiveness of the omicron variant.. https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-4404914/v1

Tseng, H., Ackerson, B., Sy, L., Tubert, J., Luo, Y., Qiu, S., … & Qian, L. (2023). Effectiveness of mrna-1273 bivalent (original and omicron ba.4/ba.5) covid-19 vaccine in preventing hospitalizations for covid-19, medically attended sars-cov-2 infections, and hospital death in the united states.. https://doi.org/10.1101/2023.05.25.23290456 

Wright, B., Tideman, S., Diaz, G., French, T., Parsons, G., & Robicsek, A. (2022). Comparative vaccine effectiveness against severe covid-19 over time in us hospital administrative data: a case-control study. The Lancet Respiratory Medicine, 10(6), 557-565. https://doi.org/10.1016/s2213-2600(22)00042-x

NURSING LIFESTYLE: Z nemocnice na TikTok - Kde končí zábava a začíná etika?

 

Jsou sestry opravdu schopné rozpoznat zhoršení stavu pacientů?

I přes moderní systémy včasného varování a snížení nemocniční úmrtnosti zůstává otázka: Cítí se sestry a další zdravotnický personál schopné rozpoznat, když se pacientův stav zhoršuje? Nedávná studie nabízí odpovědi, které nejen šokují, ale také ukazují cestu ke zlepšení.

---

Co nám ukázala věda o připravenosti zdravotníků?

Studie provedená v australské nemocnici odhalila, jak se zdravotníci cítí při rozpoznávání zhoršení stavu pacientů. Hlavní část otázek směřovala na jejich sebevědomí, znalosti a zkušenosti.

Výsledky odhalily tři hlavní oblasti:

1. Pocit připravenosti – zdravotníci se spoléhají na zkušenosti, intuici a systémy včasného varování.
2. Potřeba podpory – vzdělávání, debriefing a kolegiální podpora jsou klíčové.
3. Pocit nepřipravenosti – nedostatečná praxe během studia, nedostatek času a vysoké pracovní zatížení přispívají k pocitu nejistoty.

---

Proč je zkušenost nenahraditelná?

Jedním z nejdůležitějších faktorů připravenosti/schopnosti rozpoznat zhoršení stavu je praxe. Sestry s delšími zkušenostmi popisovaly, že jejich schopnost rozpoznat varovné příznaky je lepší nejen díky znalostem, ale hlavně díky opakovanému setkání s podobnými situacemi.

„Je to o tom, že získáte jistotu. Viděla jsem mnoho pacientů v různých stavech a dokážu rozpoznat jemné změny,“ popisuje jedna ze zdravotnic.

Ale co ti, kteří zkušenosti ještě nemají? Zde přicházejí na řadu mentoring a podpůrné systémy.

---

Význam kolegiální podpory

V nemocnicích, kde zdravotníci pociťovali dobrou spolupráci a podporu, byla jejich jistota při rozpoznání zhoršení stavu větší. Mentorští programy, kde zkušenější sestry vedou mladší kolegyně, se ukazují jako efektivní způsob, jak překonat nedostatky v praxi.

„Mentoring nám dává prostor otevřeně mluvit o našich slabinách a získat cenné rady od seniorních kolegů,“ uvádí jedna ze sester.

Podpora by ale neměla končit u kmenových zaměstnanců. Agenturní a dočasný personál se často cítí vyloučen z vzdělávacích aktivit, což může negativně ovlivnit jejich schopnost reagovat na krizové situace.

---

Jak vzdělávání může změnit situaci?

Jednou z klíčových oblastí ke zlepšení je kvalitní a přístupné vzdělávání.

Multimodální vzdělávací programy, zahrnující praktické simulace, online kurzy a skupinové debriefingy, pomáhají zdravotníkům lépe zvládat krizové situace. Zároveň by měly nemocnice zvážit častější obnovování dovedností, jako je poskytování základní životní podpory.

---

Závěr: Co si můžeme od nést?

Tato studie ukazuje, že připravenost zdravotníků není jen o systémech a algoritmech, ale hlavně o lidech. Podpora zkušenějších kolegů, kvalitní vzdělávání a prostředí, kde se zdravotníci cítí bezpečně sdílet své obavy, jsou klíčové pro zlepšení péče.

Je na čas, aby se nemocnice zamyslely nad způsoby, jak vytvořit nejen efektivnější systémy, ale také odolnější zdravotnický personál. Váš hlas, ať už jste sestra, asistent nebo porodní asistentka, je klíčový k tomu, abychom mohli poskytovat lepší péči. Tak ho prosím neztrácejte.

Použitá literatura:

• Mikhail, J., & King, L. (2025). Ward-based staff perspectives on their preparedness to recognize patient deterioration: An interpretive description study. The Journal of Nursing Research, 00(00), 00–00. https://doi.org/10.1097/jnr.0000000000000658
• Adriaenssens, J., De Gucht, V., & Maes, S. (2012). The impact of traumatic events on emergency room nurses: Findings from a questionnaire survey. International Journal of Nursing Studies, 49, 1411–1422. https://doi.org/10.1016/j.ijnurstu.2012.07.003
• Burridge, S., Shanmugalingam, T., Nawrozzadeh, F., Leedham-Green, K., & Sharif, A. (2020). A qualitative analysis of junior doctors' journeys to preparedness in acute care. BMC Medical Education, 20(1), Article No. 12. https://doi.org/10.1186/s12909-020-1929-8