Blog (nejen) pro muže v ošetřovatelství...

Motto: "SESTRA je výjimečné povolání pro výjimečné muže..."

středa 29. ledna 2020

Muži jako psychiatrické sestry...


Muž-sestra na psychiatrii, by měl být schopen i ve vyhrocených situacích jednat velmi uváženě a profesionálně. Psychiatrické sestry často vystaveny nepřátelskému chování, kterému musí čelit s odvahou a trpělivostí. A to je sakra těžké.

Muži a psychiatrické ošetřovatelství...
V profesi sestry tradičně dominuje ženské pohlaví. Existují však oblasti ošetřovatelství, ve kterých je podíl mužů vyšší než jinde. V USA například muži tvoří 50% všech anesteziologických sester. Ještě větší procento mužů-sester je v oblasti psychiatrického ošetřovatelství. Tam počet mužů-sester tvoří 53%. Americké statistiky ukazují také, že v tamním psychiatrickém ošetřovatelství je vyšší procento specializovaných sester s magisterským stupněm vzdělání, než se stupněm bakalářským.

Odpověď na otázku, proč je v psychiarickém ošetřovatelství větší zastoupení mužů je zřejmá. V psychiatrii je častěji, než v jiných oblastech, nutno přistupovat k fyzickému omezení pacientů. Přitom 70% že všech fyzických omezení se odehraje na akutních, či příjmových psychiatrických odděleních či nemocnicích. Je tedy logické, že největší zastoupení mužů je právě tam. 

Nestačí jen mít sílu...
Ale pozor... Myslet si, že fyzická síla je tou jedinou nutnou kvalifikací muže pro tuto práci by byl velký omyl. Práce s psychiatrickými pacienty vyžaduje velmi citlivý a profesionální přístup. Z praxe víme, že právě psychiatrie je velice citlivým oborem zejména co se týče etických a právních důsledků jednání zdravotnických pracovníků.

Psychiatrická sestra je často ze strany pacienta, který je pod vlivem závažného duševního onemocnění, nebo poruchy osobnosti, vystavena takovému chování které by v prostředí mimo psychiatrické oddělení bylo nepřijatelné.  To na sestru klade takové nároky, které si vyžadují aby vlastnosti její osobnosti byly vhodným mixem empatie, ale také rozhodnosti. Co se můžu sester týče, onu sílu, která je jim přičítána, je potřeba používat velice citlivě. Každodenním chlebem psychiatrických sester je například přesvědčování paranoidního pacienta aby si vzal léky, o kterých je přesvědčený že jsou jed, nebo přesvědčování depresivní ženy, aby se dnes vydala posnídat na jídelnu mezi ostatní pacienty, nebo do sprchy. Přitom jsou psychiatrické sestry často vystaveny nepřátelskému chování, kterému musí čelit s odvahou a trpělivostí.

V minulosti se personálu psychiatrických oddělení, či "ústavů pro choromyslné" říkalo "hlídači". Dnes už je naštěstí situace trochu jiná. Sestra je nepostradatelným spolupracovníkem lékaře. Právě sestra je v první linii v kontaktu s pacienty/12 hodin denně sleduje stav pacientů, sleduje vývoj jejich psychického stavu a chování a koriguje případná zhoršení stavu, která se projevují příznaky, jako jsou různé tenze, rozvoj úzkostí, manického chování, kdy může být pacient podrážděný (rezonantní) až agresivní, nebo se může sebepoškozovat. Musí reagovat velmi citlivě, ale současně rozhodně a cíleně. To je nesmírně náročné. Sestra na psychiatrii navíc pracuje s pacienty, kteří trpí různými poruchami osobnosti, jsou manipulativní a zkouší, kde jsou hranice přípustného.

Ne vždy jde vše řešit jemnými metodami psychologické práce s nemocným. Sestry, zejména na akutních psychiatrických odděleních, musí počítat s tím, že budou čelit agresivnímu chování pacientů. Akutní psychotická onemocnění s halucinacemi, intoxikace drogami, alkoholem a odvykací stavy... V těchto všech případech se můžeme setkat s agresivním chováním pacientů (které nemusí být úmyslné...).   

A právě v těchto případech je velkou výhodou, že část personálu tvoří muži. Muže-sestru na psychiatrii si však nelze představovat jako nějakého horkokrevného agresora. Naopak. Muž-sestra na psychiatrii by měl být schopen i ve vyhrocených situacích jednat velmi uváženě a profesionálně. A to je sakra těžké. Na psychiatrii nemáte totiž k dispozici takové prostředky, jako má k dispozici např. policie, a přitom často jednáte se stejnými lidmi. Na psychiatrickém oddělení by mělo fungovat funkční soukolí týmové práce při tzv. "zvládání neklidu".

Skutečně chráníte a zachraňujete životy...
Na psychiatrii pracujete s pacienty, u kterých je také vysoké riziko sebepoškozujícího a sebevražedného chování. Často jsou v tomto takoví pacienti velmi vynalézaví. A tak se ve službě budete snažit o to, aby se vám pacient na něčem neoběsil, nebo se nepořezal, či se nepoškodil, nebo nedej bůh nezabil jiným, fikaným způsobem. Sestra na psychiatrii opravdu bezprostředně chrání a zachraňuje lidské životy... 

Vysoká odbornost, empatie, rozhodnost a ano, dobrá fyzická kondice, to jsou vlastnosti, které potřebuje muž, který se rozhodne pracovat jako sestra na psychiatrii. Je to sakra náročná práce. A není rozhodně jen tak pro každého. Ale pokud se vám podaří získat místo sestry na dobrém psychiatrickém oddělení, pak máte jistotu, že se nudit nebudete. A máte také jistotu v tom, že na spoustu věcí ve svém životě se budete dívat úplně jinak... Věřte že vím, o čem mluvím ;-)      

Odkazy:
http://educationcareerarticles.com/career-information/career-news/why-are-there-so-many-male-psych-nurses/
https://www.healio.com/psychiatry/journals/jpn/1983-11-21-11/%7B47b83052-833a-4160-8147-f193dbd545d9%7D/the-male-as-psychiatric-nurse
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25250791
https://www.theguardian.com/public-leaders-network/2016/jul/16/mental-health-nurse-soldier-medication-nhs-hospital
http://www.reformapsychiatrie.cz/2019/07/15/souhrnna-zprava-k-pouzivani-omezovacich-prostredku-v-psychiatrii-prvni-mapovani-situace/

úterý 7. ledna 2020

Worry Faktor, aneb proč by lékaři měli brát sestry vážně...

Ilustrační foto pro MIN CZ: Taylor Denson,
ARO - Thomayerova Nemocnice
Šikovná a vnímavá sestra je často tím, co stojí mezi životem a smrtí pacienta. Sestra je většinou tím, kdo volá k pacientovi lékaře, děje-li se něco čemu je nutné věnovat pozornost, nebo hrozí-li rozvoj závažných komplikací. Sestry jsou pacientům na blízku 24h denně a často si všimnou i drobných, zatím nenápadných změn v chování, nebo v symptomech pacienta, které se později mohou rozvinout do fatálních komplikací. Sestry například častěji intuitivně kontrolují pacienty, kteří se "jim prostě nějak nezdají". Intuici sester nelze podceňovat... To ukázala i tahle zajímavá studie...  

Síla intuice...
"Ten pacient se mi nějak nezdá...", ten pocit zná každá všímavá sestra. A tak vezme tonometr a přeměří pacientovi krevní tlak, i když to zrovna nemá v ordinaci, nebo píchne glymču atp. Intuice zkušené sestry je někdy víc než moderní monitor fyziologických funkcí. Ale co to vlastně je ta intuice? Kde se bere a nakolik je spolehlivá? Zajímavou studii, publikovali vědci z Mayo Clinic v americkém Rochesteru. Intuici popisujeme jako náhlé poznání, chápání, či odhad, které však není výsledkem vědomého uvažování. Nakolik je však ona intuice spolehlivá?

Worry Factor...
Vědci oslovili 150 sester a požádali je, aby vyplněním pětibodového dotazníku určily ty pacienty, u kterých se obávají, že v následujících 24 hodinách u nich dojde k takovému zhoršení stavu, že k nim bude třeba povolat lékaře. Následně bylo provedeno vyhodnocení kterého se zúčastnili zkušení lékaři a sestry (Nurse Practitioners). Nikdo z hodnotitelů přesnosti odhadu sester přitom neměl s pacienty osobní kontakt a vývoj stavu hodnotili zkoumáním dokumentace pacientů. Výsledek experimentu byl zajímavý. Sestry odhadovaly zhoršení zdravotního stavu celkem u 492 pacientů. Tým hodnotitelů při tom také zjistil, že sestry které měly více než jeden rok praxe, předpověděly vývoj zdravotního stavu pacienta s přesností na 77% a sestry, které měly méně než jeden rok praxe, předpovídaly vývoj zdravotního stavu pacienta s přesností 66 procent. Toto subjektivní hodnocení zdravotního stavu pacientů sestrami výzkumníci nazvali "Worry Factor"

Sestry je třeba brát vážně...
Výzkum tak prakticky potvrzuje letitou zkušenost, že dobrá sestra je důležitější než sebedokonalejší monitor a že připomínky sester ke zdravotnímu stavu pacientů by lékaři neměli brát na lehkou váhu. Sestra je tak důležitým činitelem nejen v ošetřovatelské péči o pacienta, ale také v diagnostice a terapii.