Vlny veder a jejich dopad na zdravotnictví: rostoucí zátěž pro ošetřovatelské profese

Extrémní teploty představují stále závažnější výzvu pro evropské zdravotnické systémy. Vlny veder přinášejí nejen nárůst morbidity a mortality v populaci, ale také zásadní zvýšení zátěže pro zdravotnický personál – zejména pro všeobecné sestry, které se ocitají v první linii péče o ohrožené skupiny. Tento článek shrnuje aktuální poznatky z výzkumu a naznačuje směřování adaptačních strategií pro poskytovatele zdravotní péče.

Epidemiologická data: úmrtnost spojená s vlnami veder...

V Evropě jsou vlny veder z klimatologického i zdravotnického hlediska opakovaným fenoménem s doloženým dopadem na veřejné zdraví. Například vlna veder v roce 2003 si podle odhadů vyžádala 25 000 až 70 000 nadúmrtí. Letní vlna horka v roce 2022 pak vedla podle odhadů k přibližně 62 000 úmrtím. Nejohroženějšími skupinami jsou senioři, osoby s chronickými onemocněními a sociálně izolovaní jedinci.

Z hlediska akutní zdravotní péče dochází během extrémních teplot k výraznému nárůstu výskytu dehydratace, tepelných onemocnění, exacerbací kardiovaskulárních a respiračních onemocnění a kolapsových stavů. Tyto stavy generují zvýšenou potřebu ošetřovatelské péče, která musí reagovat rychle, koordinovaně a s důrazem na prevenci sekundárních komplikací.

Zátěž na ošetřovatelské profese: rozsah, rizika a důsledky...

Vysoké teploty mají přímý vliv i na zdravotnický personál. V prostředí s nedostatečnou klimatizací či vysokou pracovní intenzitou dochází k významnému fyziologickému zatížení. Sestry, které pracují v přímé péči, čelí nejen vyššímu počtu pacientů, ale i zhoršeným podmínkám výkonu práce.

Studie ukazují, že během veder stoupá riziko syndromu vyhoření, psychického stresu a somatických potíží zdravotníků. Vyšší poměr pacientů na jednu sestru zvyšuje riziko chyb v péči a vede ke zhoršení kvality monitorování pacientů. První vlna veder v sezóně je navíc spojována s až pětinásobným nárůstem hospitalizací způsobených horkem.

Organizační a systémová perspektiva: nedostatky a adaptační potřeby...

Z klimatické perspektivy lze vlny veder chápat jako zátěžovou zkoušku odolnosti zdravotnických systémů. Nedostatečné personální zajištění, neexistence specifických krizových protokolů a chybějící systémy včasného varování přispívají k selhávání péče v kritických obdobích. Sesterská péče přitom hraje klíčovou roli nejen v klinickém zvládání komplikací, ale i v edukaci pacientů a preventivní podpoře.

Podle studií jsou jako účinná adaptační opatření doporučována:

• flexibilní personální plánování s možností navyšování směn během extrémního počasí,

• zavedení heat-health warning systémů,

• systematické školení personálu v oblasti zvládání klimatických extrémů,

• investice do infrastruktury zajišťující tepelný komfort na pracovištích,

• a cílené intervence pro rizikové skupiny pacientů.

Závěr: výzva pro management i klinickou praxi...

Vlny veder nelze vnímat pouze jako environmentální jev, ale jako závažnou systémovou hrozbu pro udržitelnost kvalitní zdravotní péče. Ošetřovatelské profese se během klimatických extrémů stávají klíčovým článkem systému – a jejich ochrana, podpora a strategické posílení musí být součástí každé moderní koncepce zdravotní bezpečnosti.

Bez adaptace ošetřovatelské praxe na měnící se klimatické podmínky nebude možné zajistit bezpečnou, dostupnou a kontinuální péči pro nejohroženější skupiny obyvatelstva.

• Aarstad, H. (2024). Heat-related mortality in Europe: A public health emergency. European Journal of Environmental Health, 31(1), 12–25.

• Abdi, S., Ranjbar, H., & Delkhosh, M. (2020). Vulnerability to heatwaves in older adults: A systematic review. Journal of Geriatric Medicine, 7(3), 113–122.

• Anderson, B. G., & Bell, M. L. (2011). Heat waves in the United States: Mortality risk during heat waves and effect modification by heat wave characteristics in 43 U.S. communities. Environmental Health Perspectives, 119(2), 210–218. https://doi.org/10.1289/ehp.1002313

• Chen, Y., Li, J., & Zhou, H. (2024). Strengthening hospital preparedness for extreme heat events: Lessons from recent health emergencies. International Journal of Environmental Research and Public Health, 21(4), 450–467.

• Cusack, L., de Crespigny, C., & Athanasos, P. (2011). Heatwaves and their impact on people with alcohol, drug and mental health conditions: A discussion paper on clinical practice considerations. Journal of Advanced Nursing, 67(4), 915–922. https://doi.org/10.1111/j.1365-2648.2010.05551.x

• D’Ippoliti, D., Michelozzi, P., Marino, C., de’ Donato, F., Menne, B., Katsouyanni, K., & Perucci, C. A. (2010). The impact of heat waves on mortality in 9 European cities: Results from the EuroHEAT project. Environmental Health, 9(1), 37. https://doi.org/10.1186/1476-069X-9-37

• Guo, Y., Gasparrini, A., Armstrong, B. G., Li, S., Tawatsupa, B., Tobias, A., ... & Tong, S. (2018). Temperature variability and mortality: A multi-country study. Environmental Health Perspectives, 126(10), 107002. https://doi.org/10.1289/EHP2614

• Li, M., Gu, S., Bi, P., Yang, J., & Liu, Q. (2015). Heat waves and morbidity: Current knowledge and further direction – a comprehensive literature review. International Journal of Environmental Research and Public Health, 12(5), 5256–5283. https://doi.org/10.3390/ijerph120505256

• Li, Y., Xu, X., & Wang, F. (2021). Occupational stress and mental health among nurses during extreme weather events. Journal of Nursing Management, 29(5), 1012–1020.

• Liss, A., Wu, R., Chui, K. K., Naumova, E. N. (2017). Heat-related hospitalizations in older adults: An amplified effect of the first seasonal heatwave. Scientific Reports, 7(1), 39581. https://doi.org/10.1038/srep39581

• LNU, M., & Kumar, S. (2021). Nurse-to-patient ratio and job burnout: Evidence from public hospitals. Healthcare Management Review, 46(3), 189–198.

• Mason, M., Burke, D., & Zhang, T. (2023). Ambulance call-outs during extreme heat: A retrospective analysis in Queensland. Australasian Emergency Care, 26(2), 105–112.

• Mitchell, D., Heaviside, C., Vardoulakis, S., Huntingford, C., Masato, G., P Guillod, B., ... & Allen, M. (2016). Attributing human mortality during extreme heat waves to anthropogenic climate change. Environmental Research Letters, 11(7), 074006. https://doi.org/10.1088/1748-9326/11/7/074006

• Nitschke, M., Hansen, A. L., Bi, P., Pisaniello, D., Newbury, J., & Kitson, A. (2016). Risk factors, health impacts and behaviour in older people during extreme heat: A survey in South Australia. International Journal of Environmental Research and Public Health, 13(9), 872. https://doi.org/10.3390/ijerph13090872

• Nunes, A. (2024). Nurse staffing during extreme climate events: Impact on patient outcomes and care quality. Journal of Nursing Research and Practice, 18(1), 31–42.

• Zhao, Q., Guo, Y., Ye, T., Gasparrini, A., Tong, S., Overcenco, A., ... & Liu, T. (2024). Global, regional, and national burden of mortality associated with non-optimal temperature from 1990 to 2019: A three-decade analysis. The Lancet Planetary Health, 8(1), e20–e30.

NURSING LIFESTYLE: Kdy má sestra čas na zotavení?

 

Digitální instinkt: Jak může systém včasného varování zachraňovat pacienty i sestrám ulehčit práci

Představte si, že by existoval „šestý smysl“, který by vám včas řekl, že se s pacientem něco děje, ještě dřív než to zachytí přístroje nebo laboratorní výsledky. Něco jako digitální instinkt. Právě to se snaží naplnit systém CONCERN – inovativní nástroj vyvinutý ve spolupráci s ošetřovatelskými týmy a výzkumníky, který nedávno prošel rozsáhlým testováním v reálné nemocniční praxi.

Co je CONCERN?

CONCERN (z anglického Communicating Narrative Concerns) je systém využívající umělou inteligenci, která sleduje záznamy ošetřovatelské péče – například frekvenci kontrol pacienta, poznámky o pozorovaných změnách nebo zaznamenané obavy sester. Na základě těchto dat dokáže upozornit na riziko zhoršení zdravotního stavu ještě dříve, než je to patrné z vitálních funkcí.

Co ukázala studie?

Během studie, které se zúčastnilo přes 60 tisíc hospitalizovaných pacientů, se ukázalo, že zavedení systému CONCERN:

• snížilo riziko úmrtí o 35,6 %,
• zkrátilo délku hospitalizace o 11,2 %,
• a také snížilo výskyt sepse o 7,5 %.

To znamená, že systém pomáhá lépe a rychleji rozpoznat pacienty, kteří potřebují zásah – často ještě dřív, než to stihne lidské oko nebo běžná diagnostika.

Co to znamená pro sestry?

Zdravotní sestry často vnímají, že je s pacientem něco „jinak“, i když zatím nejsou k dispozici přesné důkazy. CONCERN - tento instinkt respektuje a přetváří ho na důvěryhodný signál pro celý zdravotnický tým. Díky tomu sestry nejsou přehlíženy, ale naopak – jejich citlivost a zkušenosti se stávají klíčovou součástí rozhodování.

Shrnutí...

CONCERN není náhradou za klinické myšlení, ale jeho rozšířením. Pomáhá sestrám a lékařům být o krok napřed a včas reagovat. A hlavně – ukazuje, že ošetřovatelská dokumentace není jen formalita, ale cenný nástroj v boji za životy pacientů. 

Reference:

Rossetti, S.C. et al. Real-time surveillance system for patient deterioration: a pragmatic cluster-randomized 2 controlled trial of the CONCERN Early Warning System, Nature Medicine (2025). https://www.nature.com/articles/s41591-025-03609-7

NURSING LIFESTYLE: Když sestra ztratí směr: Morální únava a cynismus v práci sestry