 |
| zdroj foto:You Tube |
Syndrom akutní dechové tísně, neboli ARDS (Acute Respiratory Distress Syndrome) je akutní, nepřiměřenou zánětlivou reakcí plic, kterou může vyvolat jak zánětlivé, tak i nezánětlivé agens. Dochází při něm k poškození plicních alveol a k následnému hromadění tekutin, což zhoršuje možnosti přestupu kyslíku do krve. K tomuto stavu dochází zejména následkem aspirace žaludečního obsahu, po těžkých traumatech, infekcích plic, tonutí, či se tak projevuje stav šokové plíce.
Jednou ze zajímavých léčebných metod, kterou lze při ARDS využít je tzv. RotoProne. Jde v podstatě o uložení pacienta na speciální lůžko, které pacienta polohuje z pronační polohy, tedy z polohy v leže na břiše, po polohy na levém či pravém boku a na zádech.
Tato zajímavá forma "kinestetické terapie", v podstatě díky působení gravitace, umožňuje přirozený odchod tekutin z plic. Tím se zlepšuje perfuze kyslíku z plic do krve a zabraňuje dalšímu rozvoji zánětlivých kommlikací, způsobených stagnací tekutin. Je doporučováno, aby bylo lůžko s pacientem aktivní 18 až 20 hodin denně. Velmi záhy se zlepšuje okysličení organismu, ale ukázalo se také, že pomaý opatrný pohyb, zlepšuje prokrvení a funkci dalších orgánů.
Manuální versus automatické RotoProne polohování...
 |
| zdroj: Pinterest |
Automatické polohování, které probíhá za pomoci speciálního lůžka RotoProne lze zvládnout za obsluhy jednou sestrou. Pohyb lůžka je plynulý a v čase probíhá v závislosti na potřebách a reakcích pacienta. Je však nutno říci, že pořizovací náklady systému jsou vysoké.
Komplikace...
V literatuře se uvádí řada komplikací, které jsou spojeny s pronačním polohováním. Nicméně řada z nich se týká spíše ručního polohování. I tak však lze říci, že u pacientů s těžkou hypoxií, převažují spíše benefity nad riziky. Jedním z rizik je například vznik dekubitů. Musíme si být neustále vědomi skutečnosti, že i když se poloha pacienta neustále mění, je pevně fixován v RotoProne lůžku, takže ze zde neustálý kontakt s místy zvýšeného půspbení tlaku na pokožku. Precizní ošetřovatelská péče je v tomto případě tedy naprosto klíčová. Specifikem u tohoto typu terapie je vznik predilekčních míst, kde bychom je jinak neočekávali. Tedy na hrudi, ramenou, kolenech, nebo na obličeji.
Dále je nutné mít zajištěné veškeré invazivní vstupy a diagnostická zařízení. Tím, že RotoProne lůžko rotuje, mohou být veškerá vedení (i.v., odsávání, katetry, dreny, elektronika, O2...) vedeny pouze čelem lůžka, nebo jeho patou (u nohou). Je třeba zajistit, aby nikde během pohybu lůžka nedošlo ke skřípnuzí, zamotání, nebo vytažení různých vstupů, nebo vedení. Nelze zapomínat ani na péči o oči a dutinu ústní a důkladně sledovat vylučování.
Pozor na edémy! Zkušenosti ukazují, že při použití RotoProne polohování, mohou vznikat otoky a to zejména v oblasti očních víček, rtů a jazyka. Jak bylo řečeno výše, je třeba věnovat velkou pozornost dutině ústní, protože zde občas vidíme poranění oteklých měkkých částí ostrými hranami zubů. A co se výživy týče, tak kromě parenterální výživy lze použít např. výživu pomocí PEJ. Aby se zabránilo komplikacím, souvisejícím s enterální výživou, doporučuje se podávání látek, pro zlepšení motility střev.
Závěrem...
Bohužel, míra úmrtnosti na ARDS zůstává i nadále vysoká. Jsou potřeba ještě další studie, aby se podařilo vyvinout co nejefektivnější postup. Nicméně bylo prokázáno, že přesné a kontinuální polohování pomocí RotoProne, dochází ke zlepšení oxygenace a ke snižování úmrtnosti pacientů na těžkou refrakterní hypoxémii. Terapie na RotoProne lůžku by měla začít co nejdříve a měla by probíhat 18-20h denně.
Zdroje a další informace:
https://insights.ovid.com/pubmed?pmid=26436296
https://www.youtube.com/watch?v=qP25GJg_eRM&t=7s
https://sandraglen.files.wordpress.com/2011/11/rotoprone.pdf
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3333610/
http://sccm.org/Communications/Critical-Connections/Archives/Pages/Use-of-Prone-Positioning-with-ARDS.aspx