Blog o lidských zdrojích, kvalitě a bezpečí ve zdravotnictví...


Projekt MEN IN NURSING CZ se věnuje jedné z nejaktuálnějších výzev dnešního zdravotnictví: lidským zdrojům ve zdravotnictví a vlivu lidského činitele na kvalitu a bezpečnost zdravotní péče. Věřím, že kvalitní a bezpečná péče začíná u spokojených a motivovaných zdravotníků. Mým cílem je zatraktivnit práci ve zdravotnictví a zásadně zlepšit pracovní podmínky těch, kteří denně pečují o naše zdraví.


Kombinuji vědu a praxi, abych pomáhal zdravotnickým organizacím i jednotlivým profesionálům obstát v náročných podmínkách současného zdravotnictví.

Pravidelně mapuji nejnovější výzkumy z psychologie práce, organizačního chování, sociologie organizací, behaviorální ekonomie i kosmického a vojenského výzkumu. Tyto poznatky překládám do srozumitelné a praktické podoby formou školení, odborného obsahu a konzultací v oblastech jako jsou lidské zdroje, kvalita péče a bezpečnost ve zdravotnictví.

Nabízím vzdělávání na míru, copywriting s odborným přesahem a konzultační podporu zaměřenou na stabilitu týmů, rozvoj odolnosti (resilience), prevenci vyhoření a zvyšování atraktivity zdravotnických profesí. Inspiruji se tím nejlepším z vědy – a překládám to do řeči každodenní praxe.


➡️MEN IN NURSING CZ:
➡️Lidské zdroje, kvalita a bezpečí ve zdravotnictví
➡️Tvorba textů a obsahu zaměřeného na podporu HR aktivit ve zdravotnictví, jako je nábor, employer branding, interní komunikace a HR marketing. 
➡️Výzkum a poradenství v oblasti odolnosti zdravotnických týmů v podmínkách zátěže, a také v oblasti firemní kultury a vlivu těchto faktorů na kvalitu a bezpečnost péče.

➡️spolupráce: human.exploration@gmail.com

Připojte se ke mně na cestě k lepšímu zdravotnictví, kde je spokojený personál základem úspěchu. Společně můžeme vytvořit prostředí, kde je radost pracovat a které zároveň poskytuje tu nejlepší možnou péči pacientům.

Mgr. et Mgr. Pavel Boháček - autor projektu

středa 5. února 2025

Jsou sestry opravdu schopné rozpoznat zhoršení stavu pacientů?

I přes moderní systémy včasného varování a snížení nemocniční úmrtnosti zůstává otázka: Cítí se sestry a další zdravotnický personál schopné rozpoznat, když se pacientův stav zhoršuje? Nedávná studie nabízí odpovědi, které nejen šokují, ale také ukazují cestu ke zlepšení.


Co nám ukázala věda o připravenosti zdravotníků?

Studie provedená v australské nemocnici odhalila, jak se zdravotníci cítí při rozpoznávání zhoršení stavu pacientů. Hlavní část otázek směřovala na jejich sebevědomí, znalosti a zkušenosti.

Výsledky odhalily tři hlavní oblasti:

  1. Pocit připravenosti – zdravotníci se spoléhají na zkušenosti, intuici a systémy včasného varování.
  2. Potřeba podpory – vzdělávání, debriefing a kolegiální podpora jsou klíčové.
  3. Pocit nepřipravenosti – nedostatečná praxe během studia, nedostatek času a vysoké pracovní zatížení přispívají k pocitu nejistoty.

Proč je zkušenost nenahraditelná?

Jedním z nejdůležitějších faktorů připravenosti/schopnosti rozpoznat zhoršení stavu je praxe. Sestry s delšími zkušenostmi popisovaly, že jejich schopnost rozpoznat varovné příznaky je lepší nejen díky znalostem, ale hlavně díky opakovanému setkání s podobnými situacemi.

„Je to o tom, že získáte jistotu. Viděla jsem mnoho pacientů v různých stavech a dokážu rozpoznat jemné změny,“ popisuje jedna ze zdravotnic.

Ale co ti, kteří zkušenosti ještě nemají? Zde přicházejí na řadu mentoring a podpůrné systémy.


Význam kolegiální podpory

V nemocnicích, kde zdravotníci pociťovali dobrou spolupráci a podporu, byla jejich jistota při rozpoznání zhoršení stavu větší. Mentorští programy, kde zkušenější sestry vedou mladší kolegyně, se ukazují jako efektivní způsob, jak překonat nedostatky v praxi.

„Mentoring nám dává prostor otevřeně mluvit o našich slabinách a získat cenné rady od seniorních kolegů,“ uvádí jedna ze sester.

Podpora by ale neměla končit u kmenových zaměstnanců. Agenturní a dočasný personál se často cítí vyloučen z vzdělávacích aktivit, což může negativně ovlivnit jejich schopnost reagovat na krizové situace.


Jak vzdělávání může změnit situaci?

Jednou z klíčových oblastí ke zlepšení je kvalitní a přístupné vzdělávání.

Multimodální vzdělávací programy, zahrnující praktické simulace, online kurzy a skupinové debriefingy, pomáhají zdravotníkům lépe zvládat krizové situace. Zároveň by měly nemocnice zvážit častější obnovování dovedností, jako je poskytování základní životní podpory.


Závěr: Co si můžeme od nést?

Tato studie ukazuje, že připravenost zdravotníků není jen o systémech a algoritmech, ale hlavně o lidech. Podpora zkušenějších kolegů, kvalitní vzdělávání a prostředí, kde se zdravotníci cítí bezpečně sdílet své obavy, jsou klíčové pro zlepšení péče.

Je na čas, aby se nemocnice zamyslely nad způsoby, jak vytvořit nejen efektivnější systémy, ale také odolnější zdravotnický personál. Váš hlas, ať už jste sestra, asistent nebo porodní asistentka, je klíčový k tomu, abychom mohli poskytovat lepší péči. Tak ho prosím neztrácejte.

Použitá literatura:

  • Mikhail, J., & King, L. (2025). Ward-based staff perspectives on their preparedness to recognize patient deterioration: An interpretive description study. The Journal of Nursing Research, 00(00), 00–00. https://doi.org/10.1097/jnr.0000000000000658
  • Adriaenssens, J., De Gucht, V., & Maes, S. (2012). The impact of traumatic events on emergency room nurses: Findings from a questionnaire survey. International Journal of Nursing Studies, 49, 1411–1422. https://doi.org/10.1016/j.ijnurstu.2012.07.003
  • Burridge, S., Shanmugalingam, T., Nawrozzadeh, F., Leedham-Green, K., & Sharif, A. (2020). A qualitative analysis of junior doctors' journeys to preparedness in acute care. BMC Medical Education, 20(1), Article No. 12. https://doi.org/10.1186/s12909-020-1929-8

středa 8. ledna 2025

VÍTE ŽE: Sestry kryjí záda lékařům a současně chrání pacienty...?


Sestry hrají klíčovou roli v prevenci lékařských pochybení prostřednictvím různých mechanismů, které zahrnují efektivní komunikaci, spolupráci a aktivní zapojení do rozhodovacích procesů. V rámci zdravotnického týmu je důležité, aby sestry měly možnost otevřeně komunikovat s lékaři o obavách týkajících se pacientovy péče. Studie ukazují, že sestry, které se cítí oprávněny „ozvat se“ v případě obav, mohou významně přispět k prevenci chyb (Khalil & Lee, 2018; Okuyama et al., 2014). Například, v situacích, kdy je nutné rychle reagovat na lékařské ordinace, sestry často korigují, nebo zpochybňují pokyny lékařů, což může zabránit chybám (Nguyen et al., 2021; Chaaban et al., 2018).

Dalším klíčovým faktorem je interprofesní spolupráce mezi sestrami a lékaři. Vysoká úroveň spolupráce a důvěry mezi těmito profesemi je spojena s lepšími výsledky pacientů a nižšími mírami chyb (Kang et al., 2019; Pantha et al., 2022). Například, strukturované přístupy, jako jsou společné komise pro praxi a integrované pacientské záznamy, mohou posílit týmovou práci a zlepšit kvalitu péče (Martin et al., 2010). V rámci takové spolupráce je důležité, aby sestry měly jasné porozumění svým rolím a odpovědnostem, což může vést k efektivnější komunikaci a snížení rizika chyb (Richardson & Storr, 2010).

Kromě toho, sestry hrají důležitou roli v oblasti bezpečnosti pacientů prostřednictvím aktivního sledování a hlášení chyb. Výzkumy ukazují, že sestry, které se cítí podporovány svými vedoucími, jsou více nakloněny hlásit chyby a podílet se na zlepšování procesů péče (Hai-Peng et al., 2016; Stewart et al., 2018). Vytváření kultury, která podporuje otevřenou komunikaci a vzájemnou důvěru, je zásadní pro zajištění bezpečnosti pacientů (Böttcher et al., 2019).

V závěru lze říci, že sestry přispívají k prevenci lékařských pochybení prostřednictvím efektivní komunikace, aktivní spolupráce s lékaři a podporou kultury bezpečnosti, která umožňuje otevřené hlášení chyb. Tyto faktory společně zajišťují, že zdravotnický tým může lépe reagovat na potřeby pacientů a minimalizovat riziko chyb v péči.

Reference:

Böttcher, B., Abu-El-Noor, N., Abuowda, Y., Alfaqawi, M., Alaloul, E., Elhout, S., … & Abu-El-Noor, M. (2019). Attitudes of doctors and nurses to patient safety and errors in medical practice in the gaza-strip: a cross-sectional study. BMJ Open, 9(8), e026788. https://doi.org/10.1136/bmjopen-2018-026788

Chaaban, T., Ahouah, M., Nasser, W., Hijazi, W., Morvillers, J., & Rothan-Tondeur, M. (2018). Nurses’ role in medical prescription: systematic review. Journal of Nursing, 5(1), 2. https://doi.org/10.7243/2056-9157-5-2

Hai-Peng, Y., Yu, S., Chu, C., Hou, I., & Tang, F. (2016). Nurses’ attitudes and perceived barriers to the reporting of medication administration errors. Journal of Nursing Management, 24(5), 580-588. https://doi.org/10.1111/jonm.12360

Kang, X., Brom, H., Lasater, K., & McHugh, M. (2019). The association of nurse–physician teamwork and mortality in surgical patients. Western Journal of Nursing Research, 42(4), 245-253. https://doi.org/10.1177/0193945919856338

Khalil, H. and Lee, S. (2018). Medication safety challenges in primary care: nurses’ perspective. Journal of Clinical Nursing, 27(9-10), 2072-2082. https://doi.org/10.1111/jocn.14353

Martin, J., Ummenhofer, W., Manser, T., & Spirig, R. (2010). Interprofessional collaboration among nurses and physicians: making a difference in patient outcome. Swiss Medical Weekly. https://doi.org/10.4414/smw.2010.13062

Nguyen, T., Illipparampil, R., Wylie, L., Cohen, N., Clark, M., Bhatia, R., … & Craig, S. (2021). Cross‐sectional survey of australian and new zealand clinical staff to explore attitudes regarding medication prescription and administration during neonatal emergencies. Journal of Paediatrics and Child Health, 58(4), 641-648. https://doi.org/10.1111/jpc.15802

Okuyama, A., Wagner, C., & Bijnen, B. (2014). Speaking up for patient safety by hospital-based health care professionals: a literature review. BMC Health Services Research, 14(1). https://doi.org/10.1186/1472-6963-14-61

Pantha, S., Jones, M., Moyo, N., Pokharel, B., Kushemererwa, D., & Gray, R. (2022). Association between the levels of nurse-doctor interprofessional collaboration and in-patient mortality: a systematic review.. https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-1340553/v1

Richardson, A. and Storr, J. (2010). Patient safety: a literative review on the impact of nursing empowerment, leadership and collaboration. International Nursing Review, 57(1), 12-21. https://doi.org/10.1111/j.1466-7657.2009.00757.x

Stewart, D., Thomas, B., MacLure, K., Wilbur, K., Wilby, K., Pallivalapila, A., … & Hail, M. (2018). Exploring facilitators and barriers to medication error reporting among healthcare professionals in qatar using the theoretical domains framework: a mixed-methods approach. Plos One, 13(10), e0204987. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0204987