Zdravotnický systém v České republice stojí před zásadní výzvou: stárnoucí generace sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků odchází do důchodu rychleji, než přicházejí noví absolventi. Data z posledních let ukazují alarmující trend, který se promítá do každodenní péče o pacienty i do dlouhodobé stability systému. V tomto článku se podíváme na skutečná čísla, klíčové predikce a konkrétní návrhy řešení, které už teď formují budoucnost českého zdravotnictví.
Demografická bomba tiká. A hlasitě...
V roce 2023 byl průměrný věk všeobecné sestry v České republice 48,2 let, u dětské sestry dokonce 53,1 let. Každá pátá všeobecná sestra a více než čtvrtina dětských sester byla starší 60 let. A to nejde o malou profesní skupinu – v systému pracuje přibližně 80 tisíc všeobecných sester. Věková struktura je přitom jednoznačně vychýlená směrem ke starším ročníkům. Nejčastěji jsou dnes sestry ve věkové skupině 45–49 let.
Regionální rozdíly pak situaci dále komplikují. Zatímco v Praze a Královéhradeckém kraji připadá na 1 000 obyvatel více než 9 úvazků všeobecných a dětských sester a porodních asistentek, ve Středočeském kraji je to jen 5,32. Praha přitom slouží i jako centrum péče pro obyvatele jiných krajů, což statistiky ještě zkresluje.
Co říkají predikce: kolik sester budeme potřebovat?
Základní scénář predikce ukazuje, že už dnes 2025 v systému chybí o 2 500 všeobecných sester více než v roce 2020. V roce 2030 může být deficit přes 5 000 úvazků – a to za předpokladu, že poptávka zůstane stabilní. Realisticky ale očekáváme spíše její nárůst, především kvůli stárnoucí populaci pacientů.
Abychom zachovali současný stav, potřebujeme ročně alespoň 3 000 absolventů oboru všeobecná sestra. Pro pokrytí rostoucí poptávky je však nezbytné dostat se na 3 450 absolventů ročně. Při současné míře úspěšnosti studia (cca 66 %) to znamená potřebu 5 200 nově zapsaných studentů ročně. Aktuálně jich ale nastupuje jen polovina.
Nedostatek lidí už teď omezuje péči...
Z nejnovější studie „Zajištění personálních kapacit“ (NZIP, 2025) vyplývá, že kombinace stárnutí a nízké produkce nových absolventů může do deseti let vyústit v roční ztrátu až 2 500 úvazků všeobecných a dětských sester. Navíc poroste potřeba specializovaných ošetřovatelských služeb, které vyžadují další 1 500 až 3 000 úvazků ročně. Reálně tak hrozí, že stávající kapacita škol – jak vyšších odborných, tak vysokých – nebude stačit ani na nahrazení těch, kdo odejdou do důchodu.
Dlouhodobé podfinancování vzdělávání a pomalá reakce systému na změny poptávky způsobily, že největší riziko nedostatku nelékařských zdravotnických pracovníků dnes hrozí právě u všeobecných a dětských sester a porodních asistentek. Ale nejsou samy.
Radiologičtí asistenti: Ohrožená kapacita ve výši 21 % do deseti let. Chybí více než 1 500 úvazků, potřebujeme minimálně 1 730 absolventů vysokých škol.
Zdravotničtí záchranáři: Ukončení výuky na VOŠ v roce 2019 vytvořilo výpadek 700 absolventů. Celková potřeba převyšuje 3 500 VŠ absolventů. Klíčový obor pro urgentní medicínu.
Nutriční terapeuti: Zásadní nedostatek v následné a dlouhodobé péči i v sociálně-zdravotních službách. Aktuálně chybí více než 1 200 úvazků, očekává se potřeba 1 250 absolventů během 12 let.
Na základě požadavku Ministerstva zdravotnictví byl spuštěn program podpory vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání. Zapojilo se 6 lékařských fakult a 11 dalších vysokých škol, zároveň významně přispívají kraji zřizované vyšší odborné školy. V případě profese všeobecná sestra je cílem navýšení produkce o 40 %, celkem tedy asi o 30 000 nových absolventů během 10–12 let.
Program počítá s kombinací posílení kapacit vysokých škol i vyšších odborných škol a odhaduje, že během 12 let by mohlo být vychováno alespoň:
-
11 000 všeobecných sester,
-
2 500 porodních asistentek,
-
1 500 dětských sester (vše z VŠ),
-
a dalších 14 000 absolventů z VOŠ.
Realita je ale tvrdší: ani to nebude stačit. Počet nových studentů musí výrazně růst – a s ním i kvalita výuky, motivace pedagogů a dostupnost praxí.
Závěr: Změna je možná. Ale ne bez odvahy...
Krize v nelékařských zdravotnických profesích se netýká jen čísel a statistik – dotýká se kvality péče o každého z nás. Bez dostatečného počtu sester zavíráme lůžka, oddalujeme operace, ohrožujeme bezpečí pacientů i samotných zdravotníků.
České zdravotnictví potřebuje strategickou investici do vzdělávání, lepší koordinaci mezi státem, kraji a školami, ale i celospolečenskou debatu o tom, co znamená práce zdravotní sestry a proč si zaslouží úctu, důstojnost a podporu.
Chcete-li, aby vaše zařízení mělo i za deset let dostatek motivovaných profesionálů, začněte jednat už dnes – zapojte se do spolupráce s projektem MEN IN NURSING CZ a pojďme společně budovat pracovní prostředí, ve kterém se daří lidem i kvalitní péči.
📌 Projekt MEN IN NURSING CZ
📍 Lidské zdroje, kvalita a bezpečí ve zdravotnictví
📍 Tvorba odborného obsahu a podpora HR aktivit
📍 Výzkum a vzdělávání v oblasti týmové odolnosti a firemní kultury
🌐 http://meninnursingcz.blogspot.com
📩 Spolupráce: human.exploration@gmail.com
Použité zdroje:
Ministerstvo zdravotnictví České republiky. (2024). Data o věkové struktuře zdravotnických pracovníků v roce 2023. Praha: MZ ČR.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2024). Produkce absolventů zdravotnických oborů (VOŠ a VŠ): Výsledky za poslední 3 roky. Praha: MŠMT.
Národní zdravotnický informační portál. (2025). Zajištění personálních kapacit nelékařských zdravotnických povolání: Analytická zpráva a predikce na 12 let. Praha: NZIP.
Ústav zdravotnických informací a statistiky. (2020). Statistická ročenka zdravotnictví ČR 2020. Praha: ÚZIS ČR.
Ústav zdravotnických informací a statistiky. (2023). Zdravotnická ročenka České republiky 2023: Vybrané ukazatele a regionální rozdíly. Praha: ÚZIS ČR.
Vysoká škola ekonomická v Praze. (2021). Demografická analýza pracovníků ve zdravotnictví: Věková struktura, predikce a návrhy řešení. Praha: VŠE.