Vnímání spěchu, čekání a neosobního přístupu...
Výzkum Mahmooda a kol. (2023) upozorňuje, že nedostatek sester vede k pocitu spěchu při poskytování péče a k delším čekacím dobám. To zásadně ovlivňuje pacientskou zkušenost, a to zejména ve specializovaných nemocnicích. V důsledku nízkého počtu sester je obtížnější odpovídat na dotazy pacientů či jejich blízkých, což zhoršuje vnímání kvality péče i samotný vztah mezi pacientem a sestrou. Podle autorů působí sestry někdy až neosobně – právě kvůli nadměrnému pracovnímu vytížení, které je přímým důsledkem nedostatečného personálního obsazení.
Poddimenzování za krizových situací...
Metaanalýza od Andela a kol. (2021) přináší důkazy o tom, že poddimenzování během krizí – jako byla pandemie COVID-19 – má dopady, které přesahují běžné chápání personálních problémů. Autoři zdůrazňují souvislost mezi poměrem sester a pacientů a různými výstupy péče. Závěrem doporučují zvážit legislativní regulaci těchto poměrů jako cestu ke zvýšení bezpečnosti a kvality péče.
Podobně Griffiths a kol. (2018) ukazují, že nízký počet sester vede k tzv. opomenuté péči (missed care), která se pojí s vyšší úmrtností pacientů kvůli zpoždění důležitých zdravotnických zásahů. Jejich výzkum potvrzuje, že právě opomenutí péče je jedním z hlavních mechanismů, který propojuje špatné personální obsazení s negativními výsledky léčby.
Infekce a bezpečnost pacientů...
Han a Kim (2024) identifikovali závažný vztah mezi nedostatkem sester a výskytem nemocničních infekcí (HAIs). Jejich studie dokládá, že poddimenzované týmy sester, zejména na JIP a běžných odděleních, vedou k výraznému nárůstu infekcí. V době pandemie, kdy je klíčová přísná kontrola infekcí, představuje tento problém vážné ohrožení pacientské bezpečnosti.
Vyčerpání a riziko chyb...
Systematická rešerše Galanisové a kol. (2020) potvrzuje, že vysoká míra vyhoření mezi sestrami – zejména během intenzivního pracovního nasazení – má přímý dopad na kvalitu péče. Vyčerpané sestry častěji chybují a celková kvalita ošetřovatelských služeb klesá. Metaanalýza navíc ukazuje i psychologické důsledky chronického poddimenzování, které negativně ovlivňuje nejen zdravotníky, ale i jejich pacienty.
Závěr: Volání po systémových řešeních...
Odborná literatura jednoznačně potvrzuje, že nedostatek sester zásadně ohrožuje kvalitu a bezpečnost zdravotní péče. Vliv má na spokojenost pacientů, výskyt infekcí, mortalitu i psychickou zátěž samotných zdravotníků. Řešením může být cílená personální politika a legislativní rámce, které zaručí odpovídající poměr mezi počtem sester a pacientů.
Zdroje:
-
Andel, S. et al. (2021). Safety implications of different forms of understaffing among nurses during the covid‐19 pandemic. Journal of Advanced Nursing, 78(1), 121–130. DOI
-
Galanis, P. et al. (2020). Nurses’ burnout and associated risk factors during the COVID-19 pandemic: a systematic review and meta-analysis. DOI
-
Griffiths, P. et al. (2018). The association between nurse staffing and omissions in nursing care: a systematic review. Journal of Advanced Nursing, 74(7), 1474–1487. DOI
-
Han, K. & Kim, S. (2024). The impact of COVID-19 on nurse staffing levels and healthcare-associated infections in medical institutions: a retrospective cohort study. DOI
-
Mahmood, I. et al. (2023). Impact of shortage of staff nurses on quality care of patients at specialised hospitals in Lahore. Biological and Clinical Sciences Research Journal, 2023(1), 409. DOI
