Blog o lidských zdrojích, kvalitě a bezpečí ve zdravotnictví...


Projekt MEN IN NURSING CZ se věnuje jedné z nejaktuálnějších výzev dnešního zdravotnictví: lidským zdrojům ve zdravotnictví a vlivu lidského činitele na kvalitu a bezpečnost zdravotní péče. Věřím, že kvalitní a bezpečná péče začíná u spokojených a motivovaných zdravotníků. Mým cílem je zatraktivnit práci ve zdravotnictví a zásadně zlepšit pracovní podmínky těch, kteří denně pečují o naše zdraví.


Kombinuji vědu a praxi, abych pomáhal zdravotnickým organizacím i jednotlivým profesionálům obstát v náročných podmínkách současného zdravotnictví.

Pravidelně mapuji nejnovější výzkumy z psychologie práce, organizačního chování, sociologie organizací, behaviorální ekonomie i kosmického a vojenského výzkumu. Tyto poznatky překládám do srozumitelné a praktické podoby formou školení, odborného obsahu a konzultací v oblastech jako jsou lidské zdroje, kvalita péče a bezpečnost ve zdravotnictví.

Nabízím vzdělávání na míru, copywriting s odborným přesahem a konzultační podporu zaměřenou na stabilitu týmů, rozvoj odolnosti (resilience), prevenci vyhoření a zvyšování atraktivity zdravotnických profesí. Inspiruji se tím nejlepším z vědy – a překládám to do řeči každodenní praxe.


➡️MEN IN NURSING CZ:
➡️Lidské zdroje, kvalita a bezpečí ve zdravotnictví
➡️Tvorba textů a obsahu zaměřeného na podporu HR aktivit ve zdravotnictví, jako je nábor, employer branding, interní komunikace a HR marketing. 
➡️Výzkum a poradenství v oblasti odolnosti zdravotnických týmů v podmínkách zátěže, a také v oblasti firemní kultury a vlivu těchto faktorů na kvalitu a bezpečnost péče.

➡️spolupráce: human.exploration@gmail.com

Připojte se ke mně na cestě k lepšímu zdravotnictví, kde je spokojený personál základem úspěchu. Společně můžeme vytvořit prostředí, kde je radost pracovat a které zároveň poskytuje tu nejlepší možnou péči pacientům.

Mgr. et Mgr. Pavel Boháček - autor projektu

úterý 4. července 2017

Polštářové studie - vliv dlouhodobého upoutání na lůžko na zdravotní stav člověka

foto: ESA
Víte, že americká NASA, dobrovolníkům platí až 18 000 dolarů za to, že několik týdnů jen leží v posteli? Někdo by si mohl říci: "Hmm, to je práce snů...". Jak však uvidíme dále, není to tak snadné, jak by se mohlo zdát a ty peníze mají dobrovolníci určitě zasloužené. K čemu to tedy je, sledovat skupinu lidí, kteří několik dní až týdnů tráví na lůžku? 

Jedná se o tzv. bedrest studii, výzkumnou metodu, pomocí které se na Zemi simulují podmínky pobytu člověka v prostředí mikrogravitace (lidově a pro zjednodušení - ve stavu beztíže). Vědci u pokusných osob zkoumají fyziologickou odezvu organismu na dlouhodobé upoutání na lůžko, a to v poloze s hlavou o -6° níže. Tento výzkum je velmi důležitý pro plánování kosmických misí, jejich bezpečnost a protiopatření proti účinkům prostředí mikrogravitace na člověka ve vesmíru.    

Trocha historie...

foto: Roscosmos
Nepříznivé účinky dlouhodobého upoutání člověka na lůžko byly pozorovány již v roce 1950, během epidemie poliomyelitidy, tedy ještě v době,  než byla vynalezena účinná vakcína, Don Whedon a jeho skupina studovala stráty kostní hmoty u obětí polio, která se projevovala exkrecí kalcia, ktrá byla důsledkem nikoliv primárního onemocnění, ale imobilizace – způsobené primárním onemocněním.

V kosmonautice se bedrest studií začalo využívat v 70tých letech. Bedrest studie, správně "Head Down Bed Rest" , je simulační model sloužící ke studiu fyziologických změn, ke kterým dochází v průběhu kosmického letu. Charakteristická pro HDBR je imobilizace, inaktivita, izolace a eliminace gravitační Gz síly (stimulů), jako jsou posturální změny a změny směru, tedy reakce těla jako odezva na informace ze senzorů (gravireceptory, proprioreceptory).

Kosmonatuti si po návratu z vesmíru stěžovali na potíže s usínáním. Jejich stížnosti se týkaly toho, že po ulehnutí do postele a zavření očí měli neustále pocit, že mají nohy svěšeny dolů z lůžka. Nápravu cítí až po zvednutí nohou (podložením), nad úroveň hlavy. Sovětské vědce tehdy napadla otázka: Co když je pocit při ležení v lůžku s nohama výš podobný tomu, co člověk pociťuje ve vesmíru, při pobytu v mikrogravitaci? A tak se zrodila bedrest simulace.
   
Pillownauti-polštářoví astronauti...

foto: DLR/Envihab
Podílet se na výzkumu v oblasti kosmonautiky jako testovací subjekt "pillownaut" (pillow-polštář), je určitě velmi zajímavou zkušeností. Ale není to pro každého. Abyste se mohl/a stát dobrovolníkem v podobné studii, musíte být zdravý muž/žena, ve věku 24-55 let. Musíte mít normální krevní tlak a vaše EKG musí být bez nálezu. Nesmíte brát léky, které by mohly ovlivnit výsledky testů. Jde zejména o fluoridy, či steroidy atp. Dalším požadavkem je, aby měl pokusný subjekt "normální stav výživy", tedy hodnotu BMI mezi 18,5 až 24,9. Hladina albuminu v krvi aby byla 65-85g/l. Z důvodu využívání magnetické rezonance, jsou nepřípustné jakékoliv kovové implantáty v těle. Při vstupním vyšetření do každé bedrest studie lékař pátrá v anamnéze, zda pokusná osoba netrpí, nebo netrpěla poruchami štítné žlázy, ledvinovými kameny, nebo kardiovaskulárním či duševním onemocněním. Protože většinu času v průběhu experimentu budete trávit na lůžku se sklonem -6°hlavou dolů, je pochopitelné, že z účasti na studii budete vyloučeni, trpíte-li gastroezofagálním refluxem, kardiovaskulárním onemocněním, nebo nějakou senzomotorickou disfunkcí.

Šest měsíců před zařazením do studie nesmíte kouřit a další věc, po které budou lékaři pátrat je trombóza ve vaší osobní, nebo rodinné anamnéze. Ženy musí mít normální menstruaci a bez těhotenství. Aby se předešlo ovlivnění výsledků vyšetření, nesmí ženy brát hormonální antikoncepci, musí mít normální menstruaci. Obecně řečeno, je požadován velmi dobrý zdravotní stav pokusných subjektů. Ti před zařazením do studie většinou podstupují i komplexní psychologické vyšetření, které by mělo vyloučit možnou psychopatologii. A samozřejmě je vyžadován čistý trestní rejstřík.

Standardy pro Bed-Rest...

foto: NASA
Každá "polštářová studie", nebo, správně Head Down Bed Rest, se řídí přísnými pravidly. Podle svého zaměření, bývají bed-rest studie dlouhé 30-60-90 dnů. Pokusné osoby leží na lůžku se sklonem -6°hlavpu dolů. Předepsaná teplota v pokoji je 22°C (± 2°C). Předepsaná je i vlhkost prostředí, a to 70% (± 5%). Budíček, a tedy i rozsvícení světel je v 6:00 a večerka a tedy i zhasnutí je ve 22:00h. Sestřičky u pokusných subjektů pravidelně měří TK+P, dýchání, tělesnou teplotu, pravidelně je váží a sledují příjem a výdej tekutin a tak podobně, jako se to dělá v nemocnici a podle zaměření studie. Vstávat z lůžka je zakázáno a pokoj je pod 24h kamerovým dohledem. V průběhu samotného experimentu probíhá ob den rehabilitace a po ukončení probíhá fyzioterapie nejméně týden denně a pak dle potřeby a zaměření studie. Přísnými pravidly se řídí i výběr toho, co "pillownauti" jedí a pijí. Nesmí kávu, kakao, čokoládu, čaj a ani jiné rostlinné nápoje. Všechno jídlo, které dostanou na stůl musí být skonzumováno. Ženám se standardně doplňuje hladina železa. Doplňován je také vitamín D.


Během bed-rest studií je využívána široká paleta diagnostických metod, v závislosti na zaměření studie. Jak si řekneme dále, důležitou oblastí výzkumu, které se v rámci bed-rest studií vědci věnují, je zdraví kostí. K tomu je využívána široká paleta diagnostických technologií a postupů. Jako příklad si můžeme uvést DXA (Dual-Xray Absorbtiometry, kterou se měří denzita kostí (hustota minerálů). Dále se využívají metody, jako QCT (Quantitative Computerized Tomography) atd. Důležité je hodnocení stavu výživy, dále pak se provádí široká škála běžných biochemických a hematologických  vyšetření, ale i laboratorní vyšetření specializovaná, např: Markery kostního metabolismu: N-telopeptid (NTX), Pyridinolin (PYD), Deoxypyridinolin (DPD), - carboxy glutamická kyselina, C-telopeptid (CTX), Helical Peptid (HP).

Podstatnou diagnostickou položkou jsou v rámci výzkumu dlouhodobého upoutání člověka na lůžko funkční testy. Jde např o izokinetické svalové funkční testy, testy svalové síly a výdrže, jako je např dynamometrie, různé reflexní a EMG testy (dorzo-plantární flexe) atd.U pokusných subjektů jsou zkoumány změny v aerobní kapacitě jejich plic a kardiovaskulární výkonnost pomocí bicyklové ergometrie, jsou zkoumány výkyvy v jeji TK, P i SpO2. Důležitým testem, který se často vrámci bed-rest studií provádí je také tzv. dynamická postulografie. V rámci studií lékaři pokusným subjektům provádějí také celou řadu testů, zaměřených za změny, ke kterým dochází v oblasti kardiovaskulárního systému. Sleduje se imunitní systém a tak dále.

Laboratoř pro výzkum lidských subjektů...

foto: DLR/Envihab
V současné době probíhají bedrest studie na celé řadě výzkumných pracovištích. Nicméně, za hlavní centra tohoto výzkumu jsou považována pracoviště, jako Institute for Translational Sciences-Clinical Research Center - University of Texas Medical Branch Houston (USA), Center of Space medicine MEDES - Toulouse (Fr). V Rusku se problematikou be-rest studií zabývají v Moskevském Institutu pro biomedicínské problémy IBMP a nejnověji tu máme nově otevřené pracoviště s názvem Envihab, které je v Ústavu letecko-kosmické medicíny v Kolíně nad Rýnem.

foto: DLR/Envihab
Pracoviště, na kterém jsou experimenty, zabývající se dlouhodobým vlivem upoutání člověka na lůžko, realizují, musí, kromě samotné lůžkové jednotky, obsahovat také nezbytné hygienické zázemí a k dispozici bývá také společný prostor pro setkávání rodin s výzkumnými subjekty. Vzhledem k charakteru výzkumných projektů, je důležité, aby měli vědci k dispozici kvalitně vybavený laboratorní komplement, radiodiagnostiku  a zařízení pro fyzioterapii. Takové pracoviště vlastně musí mít charakter klasického nemocničního oddělení interního typu. Musí být dostupná i kuchyň či prádelna.

Také personální zajištění bed-rest studií musí být multioborové. Kromě výzkumného týmu, tedy samotných autorů námětu studie, se o "pillownauty" starají lékaři, kteří se střídají ve 24 hodninových službách, dále pak musí být k dispozici tým sester, fyzioterapeutů, k dispozici je psycholog a také nutriční terapeut. 


foto: NASA
Vybavení lůžka v podstatě také odpovídá běžnému vybavení lůžka nemocničního. Ložní prádlo, stolek, lampička, močová láhev a mísa. K dispozici je pojízdná vana, také počítač s přístupem na internet, televize, rádio a čtivo dle výběru. Povolen je telefon i individuální dekorace pokoje.   



Účinky dlouhodobého upoutání člověka na lůžko na lidský organismus...

První změny v lidském organismu registrujeme již během 36 hodin od ulehnutí. Jde hlavně o změny v kardiovaskulárním a pohybovém systému, které můžeme nazvat snahou o fyziologickou kompenzaci, a to v období prvních 7 až 10 dnů. Po deseti dnech se již může docházet k dekompenzaci, která může vyústit v různé patologické stavy.


obr: Journal of Applied Physiology Published 15 April 2016 Vol. 120 no. 8, 891-903 DOI: 10.1152/japplphysiol.00935.2015
Vidíme, že v průběhu několika dnů, dochází k rozvoji převahy sympatiku, která se projevuje zvyšováním srdeční frekvence, avšak za snižování srdečního výdeje a žilního návratu. Dochází k rozvoji ortostatické hypotenze a tělesné tekutiny se přesunují do horních partií těla, což se projevuje otoky. V leže dochází také k hypoventilaci plic. Důsledky všech těchto uvedených stavů vídáme často u našich pacientů. Ortrostatická hypotenze se projevuje presynkopálními stavy až synkopami při rychlé vertikalizaci pacienta a hypoventilace plic často, zejména u dlouhodobě ležících, ústí v záněty plic.

Bylo prokázáno, že dlouhodobou inaktivitou na lůžku dochází k rozsáhlým změnám pohybového aparátu. U ležících vidíme rychle progredující svalovou atrofii, a to zejména u svalů posturálních. U dlouhodobě ležících lidí pozorujeme také rozvoj osteoporózy, která je důsledkem nedostatečného silového namáhání kostí. Dochází tak ke zvýšenému odbourávání kostních minerálů a jejich vylučování močí. Snížená pohyblivost kloubů zase vede k rozvoji fibrózy a ankylózy. Silné flexory jsou dlouho kontrahované, extenzory nefunkční.

Podobně, jako u astronautů, dlouhodobě pobývajících v prostředí mikrogravitace, i u dlouhodobě ležících vidíme rozsáhlou redistribuci tělesných tekutin. Protože dochází k přesunům tělesných tekutin do horních partií těla, organismus si tento stav vyloží jako převodnění a začne se tekutin zbavovat v podobě zvýšeného močení. To vede až k dehydrataci. Následkem zvýšeného odbourávání kostních minerálů, dochází k jejich hromadění v močových cestách, což vede ke zvýšenému riziku vzniku konkrementů.

Nesmíme samozřejmě opomenout také fakt, že dochází ke změnám kožního turgoru, a to nejprve nad kostními výčnělky a tak je na těchto "predilekčních místech" ležící zvýšeně ohrožen rozvojem dekubitů.

A nakonec nesmíme zapomenout ještě jeden nepříznivý účinek. A tím je senzorická a sociální deprivace. Ležící subjekt je v monotónním uzavřeném prostředí pokoje, bez přímého kontaktu s širším vnějším světem. To by samozřejmě bylo ještě umocněno, kdyby mu byl zapovězen internet, návštěvy a třeba rádio a TV. Ukázalo se, že tato situace má za následek rozvoj ospalosti, někdy neklid a poruchy cirkadiálního rytmu atd.

Transfer znalostí...

Pokud jste pozorně četli, musí vám být jasné, že bed-rest studie, tedy vědecké výstupy z těchto experimentů, mají veliký přesah ve smyslu využití ne jen v kosmonautice, ale zejména v běžné klinické medicíně a ošetřovatelství. Poznatky z tohoto typu výzkumu nám slouží například k pochopení některých procesů, ke kterým dochází v rámci stárnutí, čerpáme z nich při péči o nemocné upoutané na lůžko v důsledku závažného zdravotního stavu, jako jsou poúrazové stavy, stavy závažné fyzické dekondice, jako je malnutrice, dehydratace, celkové oslabení organismu v důsledku maligního onemocnění a takto by se dalo pokračovat dále. Poznatky, které nám tento výzkum přináší tedy lze zužitkovat jak v akutní, tak i v dlouhodobé péči.  

čtvrtek 22. června 2017

Medikační pochybení, aneb co musí sestra vědět když je průs**

"Dneska jsem udělala medikační pochybení a cítím se kvůli tomu strašně. Připadám si jako ta nejhorší sestra ze všech. Vůbec na to nemůžu přestat myslet. Stále nevím, co mě čeká za postih, ale modlím se, aby mě nevyhodili. Mám pocit, že můj život je v troskách. I když jsem tvrdě dřela, mám pocit, že ošetřovatelství není prostě pro mě..." To je jeden z příspěvků na internetovém fóru pro sestřičky. Tahle holka není první ani poslední sestra, která se takto cítí. Neúmyslné poškození pacienta následkem medikačního pochybení je pro psychiku pomáhajících, tedy i sester, zničující, protože je v přímém rozporu s cílem naší ošetřovatelské péče. Jak se tedy postavit k tomu, když takovému "průseru" čelíte?

Tak za prvé, chyby se prostě stávají. Jsou součástí života a stávají se tedy i ve zdravotnictví. Tenhle článek čerpá z amerických zdrojů a ty udávají, že v USA dochází ročně v důsledku pochybení v léčbě k 7000 úmrtí, existují však statistiky, které uvádějí i mnohonásobně vyšší čísla. V březnu 2017 zahájila WHO kampaň, která si dává za cíl snížit počet pochybení v souvislosti s léčbou až o 50%, tím, že vyhledává slabá místa zdravotnických systémů, která vedou k chybám při léčbě. Celosvětové snížení chyb v léčbě se stalo významnou obavou týkající se bezpečnosti pacientů a zvýšené zaměření na zlepšení systémů a postupů k odstranění chyb. V březnu 2017 zahájila Světová zdravotnická organizace celosvětovou bezpečnostní výzvu pro pacienty v oblasti bezpečnosti léků s cílem snížit škody spojené s léčbou ve všech zemích o 50% v příštích pěti letech tím, že řešila slabé stránky systémů, které vedou k chybám při léčbě.

Sestry jsou riziku medikačního pochybení vystaveny nejvíc a také sehrávají nejdůležitější roli ve snaze o prevenci chyb. K jejich cti totiž slouží také druhá skutečnost, a sice, že právě sestry zabrání 50 - 80% chyb vzniklých špatnou preskripcí a v pochybení lékařů a ostatních zdr. pracovníků v různých fázích léčebného procesu. K největšímu počtu chyb dochází v administrativě a v procesu podávání léků. Léky jsou totiž od přečtení ordinace po samotné podání podávány jednou sestrou, takže tam chybí kontrola další osoby... (což se nahrazuje trojí kontrolou, kterou provádí sestra při podávání léků a také podáváním léků za pomoci čtečky).

Pacient na prvním místě...

Představte si situaci... Rozdáváte léky a najednou zjistíte, a nebo váš kolega zjistí, že jste udělali vážnou chybu. Lze předpokládat, že po tomto zjištění se u vás okamžitě dostaví šok. Krevní tlak vám vystřelí vzhůru, srdce bije jako o závod a vás nejspíše zachvátí panika, stud a strach z toho, co bude. V tom okamžiku máme sklon myslet impulzivně. Člověk má někdy sklon ignorovat situaci a prostě zmizet, ale jestli jste alespoň trochu soudný jedinec, snahu o vaší vlastní morální sebevraždu překonáte, protože si uvědomíte, že když nic neuděláte, může to vašemu pacientovi ublížit. Převzít za svou chybu odpovědnost a provádět neprodleně snahy o nápravná opatření, a tedy informovat lékaře o pochybení, je jediný správný a realistický postup. Pokud to neuděláte a pacient vaší vinou zemře, budete, pakliže máte srdce na svém místě, zbytek života žít s pocitem viny, a to i v případě, že se na váš podíl na smrti pacienta nepřijde. Pakliže se na vaši vinu přijde, poškodí to vaší kariéru a reputaci mnohem více než to, že jste udělali chybu.

Další kroky, které budou podniknuty po nahlášení pochybení se odvíjejí od toho, jaký je protokol o řešení mimořádných událostí ve vaší nemocnici. Pravděpodobně bude potřeba ze všeho nejdříve informovat ošetřujícího lékaře. Poté bude potřeba napsat nežádoucí událost. Při hlášení nežádoucí události popište jasně a stručně fakta týkající se incidentu - co se stalo, jaké kroky jste podnikli, kdo se podílel, faktory, které možná přispěly k tomu, proč k této chybě došlo. Mezi relevantní faktory patří například vyrušení při přípravě léků, podání léčiva s podobným názvem, či podobným obalem atd. Je důležité udávat pouze fakta a snažte se vyhýbat výmluvám, lhaní nebo pokusům o to, hodit vinu na někoho jiného. Tahle fáze je pro každého normálního člověka velmi vysilující. A tak psychologové doporučují požádat o pomoc, nebo jakousi emocionální podporu své kolegy.

Pečujte o sebe...

Možná to vyzní překvapivě, ale v případě medikačního pochybení není obětí jen pacient. Za poškozenou, či oběť lze považovat si sestru, která pochybila. Tzv. sekundární viktimizace, jak se tomuto jevu říká, je vznik psychologického traumatu, které je způsobeno tím, že se sestra není schopna srovnat s následky svého pochybení (podobně, jako když např. řidič smrtelně zraní chodce).

Foto: Lynn Hiatt/NBCNEWS
Znovu a znovu si ony chvíle v hlavě přehráváte a divíte se tomu, jak jste mohli být tak hloupí, že jste udělali takovou chybu. Sebeobviňování, pochyby, úzkost a deprese. Špatně spíte, bojíte se vrátit do práce, protože byste znovu mohli pochybit a stydíte se kolegům pohlédnout do očí. Jedná se o poměrně závažné psychologické trauma, které, když je neřešené, u některých jedinců, může vést až k sebevražednému jednání. Takové případy se skutečně staly. Americká dětská sestřička Kimberly Hiatt podala osmiměsíční holčičce omylem smrtelnou dávku CaCl. Skončilo to smrtí dítěte. Následovalo vyšetřování a nakonec sebevražda sestřičky, která se o nemocné děti starala 24 let. Je důležite mluvit o svých pocitech s rodinou, přáteli a kolegy a pro ostatní je důležité, aby svého kolegu, který něčemu podobnému čelí, podpořili, protože potkat to může opravdu každého. Za zvážení stojí také odborné psychologické poradenství.

Krok za krokem, den za dnem čelit důsledkům...

Budou problémy. Každý si neseme svou forenzní odpovědnost. Pokud čelíte vyšetřování, buďte disciplinovaní. Den za dnem budete řešit problémy, jako je ztráta práce, financí a třeba i soudnímu stíhání. Den za dnem na sobě pracujte tak, že se vypořádáváte s jedním problémem za druhým. Je to sice hodně těžký, ale vy nemáte zodpovědnost jen za pacienty. Máte zodpovědnost také za sebe. Není lepšího léku, než to, že si můžete říci, že se stala chyba, které se stávají, ale já jsem udělala co šlo, abych co nejvíce zmenšila její možné důsledky. Hodně záleží na politice zaměstnavatele, ale většině je jasné, že chyby se prostě v téhle práci stávají. Když se pak zapojíte do nastavování opatření, které budou mít za cíl aby se podobné chyby neopakovaly, získáte si tím také respekt svých kolegů. Nakonec to pro vás nemusí skončit úplnou katastrofou, ale velkým životním poučením, které z vás udělá lepšího člověka a když to skončí pro pacienta dobře, třeba to z vás nakonec udělá i lepší sestru... Kdo ví.

Volně podle: 
https://nurseslabs.com/6-things-nurses-know-commit-serious-medication-error/
http://www.nbcnews.com/id/43529641/ns/health-health_care/t/nurses-suicide-highlights-twin-tragedies-medical-errors/#.WUvAxGiGM2w