Blog (nejen) pro muže v ošetřovatelství...

Motto: "SESTRA je výjimečné povolání pro výjimečné muže..."

neděle 25. února 2024

Specifika pracovní zátěže psychiatrických sester

V
současném dynamickém zdravotnickém prostředí čelí psychiatrické sestry výzvám, které si vyžadují nejen odborné znalosti, ale také mimořádnou psychickou odolnost. Specifika jejich pracovní zátěže zahrnují exponovanost různým rizikům, od násilí a agresivity po stres, způsobený prací s oběťmi zneužívání či lidmi, čelícími životním tragédiím. To vyžaduje neustálou pozornost a adaptabilitu a empatii. Tento článek se zaměřuje na rozbor těchto specifik, včetně faktorů ovlivňujících jejich práci a efektivních intervencí ke zlepšení jejich pracovních podmínek a spokojenosti. 

Úvod...
Psychiatrické sestry představují nezastupitelný pilíř v péči o pacienty s duševními poruchami. Denně se potýkají s výzvami, které si vyžadují nejen odbornou připravenost, ale i empatii, komunikační schopnosti a psychickou odolnost. Práce v tomto oboru je spojena s vysokým rizikem vystavení se infekcím, násilí, a dalším nepředvídatelným situacím. V tomto článku se podíváme na specifika pracovní zátěže, které tuto profesi odlišují od ostatních zdravotnických oborů, a na opatření, která mohou pomoci zlepšit pracovní podmínky a celkovou spokojenost sester.

Specifika pracovní zátěže psychiatrických sester...
Práce psychiatrických sester je charakteristická svými specifickými výzvami. Exponovanost projevům výkyvů psychického stavu pacientů, infekcím, časové tísni a nepředvídatelnosti jednotlivých případů vyžadují neustálou ostražitost a adaptabilitu. Psychiatrické sestry se navíc často ocitají v situacích, kdy musí čelit agresivnímu chování pacientů, což přináší riziko fyzického násilí a vzniku psychologicky vypjatých situací. Velké důsledky rozhodnutí s nízkou kontrolou nad situací, riziko vlastního ohrožení a jiné krajní situace jsou pro tuto profesi typické a představují značnou psychickou zátěž.

Jedním z nejvýraznějších aspektů, který odlišuje práci psychiatrických sester od ostatních oborů medicíny a ošetřovatelství, je čelit denně výzvě péče o pacienty, kteří se za nemocné nepokládají. Ve fázi, kdy si pacienti neuvědomují vážnost svého stavu, často odmítají léčbu a mohou se k nabízené péči stavět odmítavě, ba dokonce nepřátelsky. Tato specifika činí práci psychiatrických sester nejen psychicky náročnou, ale také vyžadují mimořádné komunikační dovednosti, empatii a schopnost využívat strategie pro zvládání konfliktů.

Právě tato unikátní výzva vyžaduje od psychiatrických sester nejen hluboké pochopení duševních onemocnění, ale také schopnost vybudovat důvěru s pacienty, kteří jsou často ve stavu, kdy nejsou schopni rozpoznat potřebu pomoci. Vyjednávání s pacienty, kteří se svému léčení brání, znamená balancovat v delikátní rovnováze mezi zachováním jejich důstojnosti a potřebou zasáhnout pro jejich vlastní bezpečí a zdraví.


Faktory ovlivňující práci sester obecně...
Pracovní podmínky, jako je prostředí, dostupnost a kvalita pracovních a ochranných pomůcek, mají zásadní vliv na kvalitu a bezpečnost poskytované péče. Pracovní zátěž, včetně množství a náročnosti pacientů a počtu služeb, spolu s časem na odpočinek a plnění úkolů, rovněž významně ovlivňuje individuální vnímání stresu a pracovní spokojenost. Efektivní vedení, které zahrnuje informovanost, organizaci práce, psychosociální podporu a ocenění, hraje klíčovou roli v motivaci a spokojenosti sester.

Unikátní výzvy psychiatrických sester...
Pět dimenzí vlivu na pracovní spokojenost, identifikovaných výzkumem Laubacha a dalších, zdůrazňuje význam stresu z pracovních podmínek a pacientů, týmové spolupráce, spolupráce s lékaři a terapeuty, spolupráci s nadřízenými a odpovědnost, kompetence a rozhodování. Tyto faktory jsou zásadní pro zvládání denních výzev a pro pocit spokojenosti a naplnění v práci.

Recentní data ukazují alarmující míru vyčerpanosti, vyhoření, úzkostných poruch, depresí a psychosomatických poruch mezi zdravotníky, včetně psychiatrických sester. Tato statistika poukazuje na kritickou potřebu efektivních intervencí, které by zmírňovaly tyto negativní dopady na zdraví a spokojenost sester.

Efektivní intervence...
Klíčovými opatřeními ke zlepšení situace jsou dostatečné školení, podpora a supervize, zajištění dostatečného počtu personálu, flexibilní pracovní doby, zdravotní a wellness programy, bezpečné pracovní prostředí, uznání a ocenění, kariérní rozvoj, efektivní zpětná vazba a týmové aktivity. Tyto intervence mají potenciál významně přispět k zlepšení pracovních podmínek a snížení zátěže psychiatrických sester.

Závěr...
Práce psychiatrických sester je nesmírně důležitá pro zdravotnický systém a společnost jako celek. Efektivní intervence a opatření popsaná v tomto článku představují cestu k lepší pracovní spokojenosti a zdraví pro ty, kdo se denně starají o duševní zdraví pacientů. Je naší společnou odpovědností podporovat je a ocenit jejich práci.

Literatura, zdroje:
Jenkins R, Elliott P. Stressors, burnout and social support: nurses in acute mental health settings. J Adv Nurs. 2004;48(6):622-631. doi:10.1111/j.1365-2648.2004.03240.x

Van Bogaert P., Clarke S., Willems R. & Mondelaers M. (2013) Nurse practice environment, workload, burnout, job outcomes, and quality of care in psychiatric hospitals: a structural equation model approach Journal of advanced Nursing 69(7), 1515–1524. DOI: 10.1111/jan.12010

Peter Van Bogaert, Sean Clarke, Kristien Wouters, Erik Franck, Riet Willems, Mieke Mondelaers,
Impacts of unit-level nurse practice environment, workload and burnout on nurse-reported outcomes in psychiatric hospitals: A multilevel modelling approach, International Journal of Nursing Studies,
Volume 50, Issue 3, 2013, Pages 357-365, ISSN 0020-7489, https://doi.org/10.1016/j.ijnurstu.2012.05.006 (https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0020748912001770)

Laubach W, Milch W, Ernst R. Dimensionen der Arbeitsbelastung und Arbeitszufriedenheit in der psychiatrisch-psychotherapeutischen Pflege [Dimensions of work stress and job satisfaction in psychiatric-psychotherapeutic practice]. Psychother Psychosom Med Psychol. 1999;49(2):38-47.

Ilustrační foto: Amine  M'siouri/Pexels