1) Svatý Kamil de Lellis (Camillus de Lellis ) - Svatý Kamil de Lellis (Camillus de Lellis ) - Pocházel od Chieti v italských Abruzzách. Narodil se 25. května 1550 a mládí strávil mezi vojáky, kde se stal také tím, co dne nazýváme "gemblerem", čili patologickým hráčem. Ve službách benátské republiky bojoval proti Turkům. Posléze chtěl zanechat vojenského života, který byl rozmařilý a vstoupit ke kapucínům. Pro vážné onemocnění ale nebyl přijat. Během svého léčení v Římské nemocnici pomáh.al ošetřovat ty, co na tom byli ještě hůř než on. Rozhodl se, že pomoci nemocným zasvětí svůj život. V roce 1582 založil společenství, které si říkalo "služebníci nemocných" a které jako svůj znak začalo užívat červený kříž. Z tohoto společenství později vznikla řeholní společnost kamiliánů. Zemřel v Římě 14. července 1614, svatořečen byl v roce 1746 a roku 1886 prohlášen patronem nemocných a umírajících.
2) Walt Whitman (1819-1892) - americký spisovatel, básník a novinář; jeden ze zakladatelů moderní americké poezie, průkopník civilismu. Za americké občanské války (války Severu proti Jihu) pracoval jako dobrovolný ošetřovatel raněných.
"Sebe slavím a sebe zpívám,
Co já si troufám, ty též si troufni,...
Neboť každý atom, který mně patří, i tobě patří.
Bloumám a vábím svou duši,
Otálím, netečně opřen pozoruji čepel letní trávy.
Můj jazyk, každá kapka mé krve povstala z této hlíny, z tohoto vzduchu,
Zde zrozen z rodičů zde zrozených, ze zde zrozených rodičů a ti opět z rodičů zde zrozených,
Dokonale zdráv, právě sedmatřicetiletý, začínám
A doufám že do smrti nepřestanu."
(Walt Whitman - Zpěv o mně)
Co já si troufám, ty též si troufni,...
Neboť každý atom, který mně patří, i tobě patří.
Bloumám a vábím svou duši,
Otálím, netečně opřen pozoruji čepel letní trávy.
Můj jazyk, každá kapka mé krve povstala z této hlíny, z tohoto vzduchu,
Zde zrozen z rodičů zde zrozených, ze zde zrozených rodičů a ti opět z rodičů zde zrozených,
Dokonale zdráv, právě sedmatřicetiletý, začínám
A doufám že do smrti nepřestanu."
(Walt Whitman - Zpěv o mně)
3) Jean Henri Dunant (8. květen 1828 Ženeva – 30. říjen 1910 Heiden) se narodil v rodině významného ženevského obchodníka. Jeho rodina byla kalvínského vyznání a podporovala péči o sociálně slabé.
25. června 1859 byl, jako ošetřovatel raněných, svědkem krvavé bitvy u Solferina, na základě svých dojmů napsal v roce 1862 knihu Vzpomínka na Solferino, která měla nesmírný úspěch. Navrhl založit mezinárodní organizaci na pomoc raněným vojákům a u...
zavřít mezinárodní dohodu o jejich ochraně a ochraně zdravotnického personálu.
17. února 1863 v Ženevě založil Stálý mezinárodní výbor pro pomoc raněným tzv „výbor pěti“, který společně s ním tvořili Guillaume Henri Dufour, dr. Louis Appia, dr. Theodore Maunior a Gustave Moynier.
Ve dnech 26. až 29. října 1863 se z iniciativy Výboru pěti v Ženevě konala mezinárodní konference, které se účastnili zástupci šestnácti evropských zemí. Na konferenci byl založen Mezinárodní výbor Červeného kříže, což je považováno za počátek celosvětového hnutí Červeného kříže.
Jean Henri Dunant
V roce 1901 obdržel spolu s Frédéricem Passym první udělenou Nobelovu cenu za mír, důvodem bylo založení Mezinárodního Červeného kříže.
4) LeRoy N. Craig R.N.: V knize A Man's Guide to a Nursing Career, od Chada O'Lynn, RN, PhD sepíše, že LeRoy Craig, byl nejdůležitějším mužem ošetřovatelství dvacátého století. Já si toto neodvažuji posuzovat. Nicméně velmi důležitým byl. Vždyť byl to právě on, kdo vedl první ošetřovatelskou školu pro muže - The Pennsylvania Hospital School of Nursing for Men.
6) Russell Tranbarger, RN, Ed.D., FAAN, se o roli pohlaví v ošetřovatelství nejprve nezajímal. Ale
Tranbarger, sloužil jako vojenská chirurgická sestra v U.S. Army Nurse Corps a po celou svou dlouhou a , zastával různé funkce v různých amerických sesterských organizacích. Byl prvním nositelem ceny AAMN (American Association for Men in Nursing) a v roce 2012 byl uveden do síně slávy American Nurses Association. Postupem času si začal uvědomovat překážky, které mužům ve vstupu do oboru ošetřovatelství brání, a tak se rozhodl začít pracovat na zvyšování atraktivity tohoto oboru právě pro ně.
7) Sir Jonathan Elliott Asbridge, byl prvním předsedou britské rady pro ošetřovatelství a porodní asistenci. Ošetřovatelství studoval na Nightingale School, St. Thomas' Hospital v Londýně a získal diplom v ošetřovatelství na
Swansea University. Svou kariéru začal jako sestra pro intenzivní péči v Singleton Hospital a následně pracoval jako manažer oš. péče v Addenbrooke's Hospital v Canbridge. Kromě jiného pracoval také jako hlavní sestra v Královské nemocnici v Londýně a pracoval v řadě dalších nemocnic. Je aktivním členem Royal College of Nursing, Amnesty International a dalších. Je také editorem časopisu Journal of Clinical Evaluation in Practice. V roce 2006 byl královnou uveden do rytířského stavu.
8) Víceadmirál Richard Henry Carmona (narozený 22. listopadu 1949), je americký lékař, zdravotní sestra, paramedik a policista, vysoký představitel amerického veřejného zdravotnictví. Zastával funkci jako tzv. Surgeon General. Jde o nejvyšší vojenskou zdravotnickou autoritu v USA, která má však přesah i do civilní oblasti. Carmona má kvalifikaci sestry pro intenzivní péči, sloužil jako vojenský medik u zelených baretů a sloužil také jako taktický medik u týmu SWAT policie. Vystudoval také chemii a medicínu a je expertem na biologické a chemické zbraně.
9) Tom J. Quinn je prvním profesorem ošetřovatelské péče v kardiologii ve Velké Británii. Quinn je členem Royal College of Nursing (RCN) a platí za špičkového odborníka v oblasti výzkumu problematiky ošetřovatelské péče v kardiologii. V současné době pracuje na Univerzitě v Surrey, kde se zabývá výzkumem, vývojem a poradenstvím v oblasti kardiovaskulární péče, ale spolupracuje i s řadou dalších institucí, včetně britského ministerstva zdravotnictví. Tomas J. Quinn je také členem Evropské kardiologické společnosti. Je autorem více než 60 odborných publikací. 
10) Tom Ahrens - Americká zdravotní sestra, vědecký pracovník, a také lektor, který pracuje v nemocnici Barnes-Jewish v St. Louis. Dr. Arhens se specializuje na problematiku intenzivní ošetřovatelské péče, je autorem pěti knih a více než stočtyřiceti publikací v odborných časopisech i populárních časopisech. Jeho kniha "Essentials of Oxygenation" získala cenu od American Journal of Nursing. Ahrens je členem American Academy of Nursing a je držitelem několika významných ocenění. V roce 1999 založil společnost ICU-USA, Inc., která se zabývá vzděláváním v oblasti intenzivní péče...
11) Profesor Phil Baker, je prvním profesorem ošetřovatelství v psychiatrii. Působí v Newcastle University a má za sebou více jak 40ti letou zkušenost v ošetřovatelství. Je také teoretikem ošetřovatelství a je autorem ošetřovatelské teorie "Tidal model" (model přílivu).
V oblasti zdravotní péče neexistují absolutní hodnoty. Zdraví pacienta je "tekuté" a sestry se často musí přizpůsobit situaci jednotlivých pacientů, aby jim mohly pomáhat. To je jakási hlavní myšlenka "modelu přílivu" Phila Barkera. Barkerův model má své uplatnění zejména v oblasti psychiatrické péče... V toce 2001 získal čestný doktorát na Oxford Brooke University.
A to byl jen malý výčet významných mužů v ošetřovatelství. Je škoda, že povědomí o nich a jejich práci není na veřejnosti velké. Nicméně věřím, že počet a vliv mužů v oblasti ošetřovatelství, jako mladého a zajímavého vědního oboru, nadále poroste.
A to byl jen malý výčet významných mužů v ošetřovatelství. Je škoda, že povědomí o nich a jejich práci není na veřejnosti velké. Nicméně věřím, že počet a vliv mužů v oblasti ošetřovatelství, jako mladého a zajímavého vědního oboru, nadále poroste.